Čakovice: Postavili vlakovou zastávku v zámeckém parku. Vlaky ji zatím míjí

Příběh čakovické zastávky začíná v roce 1849, kdy baron Alexander Schoeller zakoupil velkostatek v severozápadní části Čakovic a nechal zde podle plánů německého architekta Alberta Ahrnese z Essenu vybudovat cukrovar. Schoellerové nebyli v Čechách jen tak ledajakými podnikateli — svou sítí cukrovarů přivedli tehdy české království doslova na světový vrchol v produkci cukru. Alexandrovi záhy nestačila ani samotná výroba: přestavěl čakovický zámek, upravil park kolem něj, nechal postavit první silnici do Prahy a celkově přispěl k rozvoji obce, která jen krátce před jeho příchodem z poloviny vyhořela.

V roce 1872 přibylo k průmyslovému areálu klíčové spojení: cukrovar se napojil na železniční trať České severní dráhy. Tehdy vznikla i vlečka, která propojila výrobní areál s nádražím — a která bude o 150 let později hrát hlavní roli v dopravní budoucnosti celé čtvrti. Schoellerové přišli o cukrovar po druhé světové válce znárodněním v roce 1947. Po roce 1990 byl provoz privatizován a výroba postupně utlumena; ze soustavy odkalovacích nádrží mezitím vznikl Čakovický rybník.

Vlečka po skončení průmyslového provozu zpustla a zarostla. Reálně hrozilo, že bude zrušena a kolejnice sneseny.

Čakovická radnice se rozhodla jednat ještě předtím, než byl osud vlečky zpečetěn. Přibližně před patnácti lety odkoupila vlečku spolu s okolními pozemky za 16 milionů korun. Byl to tah s výhledem do budoucna: vlečka sice neměla okamžité využití, ale skýtala možnost dostat kolejovou dopravu do nejhustěji osídlené části Čakovic — k sídlišti u zámeckého parku.

Konkrétní plány na obnovu začaly nabývat obrysy od roku 2020. Magistrát hlavního města tehdy odsouhlasil dotaci 20 milionů korun a záměr podpořil i náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr: „Cílem je do špatně dostupné a zároveň nejhustěji osídlené části Čakovic přivést ekologickou veřejnou kolejovou dopravu a nabídnout obyvatelům alternativu k individuální automobilové dopravě. Nová zastávka bude v docházkové vzdálenosti do deseti minut pro 15 tisíc současných a dalších 20 tisíc budoucích obyvatel Čakovic.“ Hned první veřejná soutěž na opravu trati ale skončila fiaskem — radnice ji musela zrušit kvůli administrativní chybě v zadávacích podmínkách.

Na druhý pokus v červnu 2021 zakázku na základní opravu trati získala společnost Hans Wendel za 5,7 milionu korun. Práce na svršku vlečky začaly 22. března 2021. Zastupitelé mezitím schválili celkový balíček na projekt ve výši 25 milionů korun, z nichž část šla na projektovou přípravu nástupišť a zabezpečení přejezdů.

Na jaře 2025 Čakovice vybraly zhotovitele samotných nástupišť. Zakázku za 5,94 milionu korun bez DPH získala firma Pedasta dopravní stavby. V průběhu léta vyrostly na vlečce dvě moderní zastávky: Praha-Čakovice, Severní nástupiště (blíže k nádraží a autobusovým spojům) a Praha-Čakovice, Zámecký park (na samém konci slepé koleje, u rybníka v parku).

Obě zastávky dostaly normové výšky nástupišť pro bezbariérový nástup, stříšky, lavičky — a designový detail v podobě vyraženého písmene „Č“. Zastávka Zámecký park je navíc obehnána plotem, který dává smysl: kolej leží v úrovni terénu parku, kde se pohybují děti a psi. Celý areál přitom leží zcela mimo dosah silniční infrastruktury — nevede k němu žádná asfaltová cesta, pěší přicházejí po parkovém chodníku.

V říjnu 2025 projel vlak poprvé bez cestujících k oběma novým zastávkám. Šlo o testovací jízdu, kterou čakovická radnice zveřejnila na svém YouTube kanálu. Zastávky fyzicky fungovaly, vlak k nim dojel — ale pravidelná doprava spuštěna nebyla.

Překážky jsou tři a navzájem se prolínají.

Legislativa a správa. Vlečka není součástí sítě Správy železnic — jde o tzv. průmyslovou vlečku v majetku městské části. Na místě se střetávají dvě správní jurisdikce, přičemž vlak musí v Čakovicích projíždět výhybkami mezi režimem Správy železnic a provozovatele vlečky. Zastávka proto legislativně leží na trati, která jako „železniční trať“ formálně neexistuje.

Ruční přehazování výhybek. Výhybky spojující vlečku s hlavní tratí nemají automatické ovládání. Vlakvedoucí by musel po každém příjezdu vystoupit, dojít k elektromagnetickému zámku, odemknout skříňku a výhybky postupně přehodit — a totéž zopakovat při odjezdu. To sice není technicky nemožné, ale výrazně prodlužuje pobyt na každé zastávce a komplikuje provozní logistiku.

Nezabezpečené přejezdy. Klíčová překážka je fyzická. Vlečka kříží dvě ulice — Cukrovarskou a Jizerskou — a ani jedna nemá zabezpečení odpovídající pravidelnému osobnímu provozu. Situaci komplikuje zejména Cukrovarská ulice: jen asi 200 metrů od vlečkového přejezdu kříží tu samou ulici ještě trať na Mělník s plnohodnotnými závorami. Místní obyvatelka Věra Dostálová problém popisu jasně: „Nechápali jsme smysl přejezdu, který zavírá závory a zdržuje dopravu. Tři až pět minut čekají auta až ke kostelu.“ Starosta Jiří Vintiška k tomu dodává: „Policie a všichni ostatní rozhodli, že tam je nezbytné mít závorový systém. V Jizerské ulici postačí zabezpečení bez závor, ale je to také signalizovaný přejezd.“

Situace se začala měnit na jaře 2026. Na začátku března iRozhlas informoval o celkovém stavu projektu: na opravu vlečky bylo dohromady investováno zhruba 35 milionů korun, zastávky stojí, ale chybí peníze na přejezdy. O týden později, 16. března 2026, schválili pražští radní dotaci z balíčku 255 milionů pro městské části — peníze jdou mimo jiné právě na zabezpečovací zařízení a výkup zbývajících pozemků pod přejezdy.

Radní pro finance Zdeněk Kovářík situaci komentoval takto: „Dáváme peníze Čakovicím na věc, kterou obvykle městské části neřeší. Jde o zprovoznění další části linky S z čakovického nádraží. Díky této investici budou jezdit spoje až do centra Čakovic.“

Schválení dotace museli ještě potvrdit zastupitelé. Starosta Vintiška prohlásil, že radnice je připravena ihned po schválení vypsat soutěž na zhotovitele: „Jsme připraveni ihned vypsat soutěž na zhotovitele, máme ji připravenou.“ Jako realistický termín spuštění pravidelného provozu vidí přibližně březen 2027.

Pokud se projekt skutečně spustí, bude mít pro čakovické sídliště konkrétní dopad. Linka S34, provozovaná společností KŽC Doprava motoráčky zvanými lidově „mravenec“ (řada 813), jezdí dnes z Masarykova nádraží přes Vysočany, Satalice a Kbely do stanice Praha-Čakovice. Vlaky tam v současnosti čekají na odjezd — prodloužení trasy proto nevyžaduje nasazení nových souprav ani více strojvedoucích. Jde jen o prodloužení stávající trasy o zhruba 1,5 kilometru.

Cesta vlakem z nové zastávky Zámecký park na Masarykovo nádraží by trvala přibližně 27 minut. Průměrná doba cesty autobusem ze sídliště do centra Prahy se pohybuje mezi 35 a 40 minutami, přičemž cestující musí přestupovat. Pro 15 tisíc stávajících a dalších odhadovaných 20 tisíc budoucích obyvatel Čakovic by to znamenalo výrazně pohodlnější cestu bez přestupu.

Zastávka Zámecký park má navíc bonus, který nová pražská infrastruktura jen výjimečně nabídne: leží přímo u rybníka v parku, kde hnízdí havrani i ledňáček. Nástup do vlaku uprostřed přírodního prostředí namísto frekventované zastávky u silnice je v Praze opravdu rarita.

Projekt čakovické vlečky je ukázkovým příkladem toho, jak se i zdánlivě jednoduchý záměr — prodloužit stávající linku o pár zastávek — může táhnout přes celou dekádu. Odkup vlečky okolo roku 2010, první dotace v roce 2020, zrušená soutěž téhož roku, opakovaný tendr v roce 2021, stavba nástupišť v létě 2025, testovací jízda v říjnu 2025, nová dotace v březnu 2026 — a provoz snad v roce 2027.

Celková investice zatím přesahuje 35 milionů korun, přičemž hlavní přínos projektu spočívá v tom, že regulérní provoz nevyžaduje žádné nové vlaky ani personál navíc. Stačí dořešit přejezdy, vyladit legislativu a přehodit výhybky — tentokrát snad naposledy ručně.