Článek
V pondělí ráno už část zakázky stála v nádobách za pultem. Růžena během telefonátu počítala jednotlivé svazky očima a současně poslouchala kamarádku Alenu, která se omlouvala za potíže. Pak jí došlo, že o květinách mluví obě jen proto, že o tom ostatním Alena zatím mluvit nedokáže. Přestala počítat a sedla si na stoličku.
Barva podle ubrousku
Zakázku domlouvaly před měsícem. Alenina dcera Tereza přinesla do květinářství ubrousek v odstínu, který Růžena označila za krémový a Tereza za světlounce meruňkový. Nakonec ho přiložily k několika stuhám a všechny se shodly. Růžena ubrousek připnula k objednávce. Ženicha tehdy neviděla, ale Tereza mu během schůzky poslala fotografii.
S Alenou se znaly od školy. Nebyly denně v kontaktu, zato si několikrát do roka vyhradily celé odpoledne. Růžena znala Terezu od dětství. Při objednávce jí chtěla dát něco navíc, ale Tereza trvala na běžné ceně. „Ať si u toho nemusíš říkat, že jsme ti zabraly víkend zadarmo,“ řekla. Alena složila zálohu, zbytek měla doplatit při předání výzdoby.
Teď do telefonu opakovala, že dohoda platí a doplatek pošle. Růžena ji zastavila. Nejdřív zkusí zrušit, co ještě nepřivezli, a zbytek sečte. „Jen prosím nikde nepiš, čí to bylo,“ dodala Alena. „Tereza nechce, aby se jí někdo ozýval kvůli květinám. Nechce se teď s nikým bavit.“
Růžena slíbila, že jméno nikde nepadne. Po hovoru sundala ubrousek z objednávky a vložila ho do zásuvky. List nechala na pracovním pultu. U dodavatele se jí podařilo odvolat část zboží. Několik svazků už ale měla v obchodě a další zásilka byla na cestě. Vyhrazené sobotní dopoledne zůstalo prázdné.
Nabídka bez jména
Květinářství nemělo tak velký obrat, aby všechno rozpustila v běžném prodeji během jediného dne. Růžena posunula bílé květiny dopředu a vyfotila je u okna. Na stránku obchodu občas dávala hotové kytice. Lidé si je zamlouvali ve zprávách a cestou z práce vyzvedávali.
Začala psát: Z jedné svatby bohužel sešlo. Krásné květiny už jsou u nás a byla by škoda, kdyby nikomu neudělaly radost. Dnes je můžete mít za příznivější cenu. Jméno neuvedla. Ani datum obřadu. Přidala fotografii několika bílých růží, ale v rohu zahlédla objednávkový list. Odsunula ho a pořídila nový snímek.
Takový příspěvek by si lidé přečetli. Obyčejná fotografie růží jim mohla snadno zapadnout mezi ostatními nabídkami, ale zrušená svatba vyvolávala otázky. Růžena si představila známé zákaznice, jak si posílají odkaz. Některé věděly, že Tereza chystá svatbu. Jedna se s ní dokonce potkala v obchodě, když vybíraly stuhy.
Telefon zazvonil a rozepsaný příspěvek zakryl hovor od dodavatele. Růžena potvrdila převzetí zbylé zásilky. Potom se na text podívala znovu. Alena ji neprosila jen o vynechání jména. Prosila, aby dcera nemusela odpovídat lidem, kteří se dozvědí něco, co jim sama říct nechce. Růžena příspěvek smazala.
Bílé růže v úterý
Zveřejnila novou fotografii a napsala jen cenu menších kytic a otevírací dobu. Během odpoledne si dvě zákaznice objednaly. Další přišla osobně a chtěla něco k narozeninám. Růžena jí nabídla bílé růže s jinou zelení. Žena přikývla a zeptala se, jestli k nim může přidat trochu růžové.
V úterý zkusila oslovit restauraci, která od ní někdy brala květiny na stoly. Vedoucí se přijel podívat a vybral několik svazků. Cenu chtěl nižší, než Růžena čekala. Chvíli smlouvali, pak souhlasila. Představu, že by mu vyprávěla, proč potřebuje prodat tolik bílých květin najednou, tentokrát ani nezačala rozvíjet.
Nešlo všechno. Některé květiny prodala v běžných vazbách, jiné zlevnila, a přesto zůstaly. Každé ráno je prohlížela a přerovnávala. Ve čtvrtek první vyhodila. Zamrzela ji jejich cena, ale také to, jak si při každém odneseném svazku představovala hotové stoly, které už nikdy nenachystá.
Alena se mezitím ozvala zprávou, jestli má poslat doplatek do původní celkové ceny. Růžena odpověděla, že konečné vyúčtování připraví v pondělí. Nechtěla účtovat květiny, které ještě mohla prodat. Připsala, že na odpověď nemusí spěchat. Pak poslední větu odstranila. Vždyť na peníze se ptala Alena, ne ona.
Co zůstalo na účtu
O víkendu Růžena prošla doklady. Stranou dala zrušené dodávky, potom si vypsala květiny použité do dalších zakázek. Ty už zaplatili jiní zákazníci. Do vyúčtování zahrnula nákupní cenu neprodaného zboží. U svazků prodaných pod nákupní cenou započítala jen rozdíl, který se jí nevrátil. Několik položek musela ověřit podle poznámek o počtu stonků.
Za vlastní práci na výzdobě si nic nenapsala, protože výzdoba nevznikla. Přípravu objednávky a telefonování nechala také být. Nebyla si jistá, zda je to velkorysost, nebo jen nechuť připojit ke kamarádčině neštěstí další řádek. Konečná částka byla menší než složená záloha. Rozdíl Aleně poslala zpátky spolu s přehledem nákladů.
Alena zavolala, jakmile peníze přišly. „Vždyť jsi s tím měla práci. Nemuselas nám nic vracet.“ Růžena jí vysvětlila, co prodala a co musela vyhodit. Alena se zeptala ještě na sobotu. Růžena řekla, že měla otevřeno jako obvykle. O dvou menších zakázkách, které předtím kvůli svatbě odmítla, nemluvila.
Na konci hovoru se Alena zeptala, zda by někdy mohly na kávu. Růžena navrhla středu, Alena si ji ale musela nechat volnou pro dceru. Domluvily se, že se ozve později. Růžena žádný náhradní den nehledala.
Odpoledne u výlohy
Sešly se až za měsíc v malé kavárně vedle květinářství. Alena přišla v novém kabátu a hned vysvětlovala, že starému se rozbil zip. Objednaly si kávu a dvě sklenice vody. Růžena se nezeptala na Terezu. Alena jí začala vyprávět o výměně oken v domě a o tom, jak řemeslníci zakryli fólií i krabici s papírovými kapesníky.
Růžena se zasmála. Potom vyprávěla o zákazníkovi, který přišel pro květinu k výročí a až u pultu zavolal ženě, kolik let jsou spolu. Alena se po dlouhé době rozesmála nahlas. Růženu napadlo, zda neměla vybrat jinou historku. Kamarádka si však jen utřela oči a zeptala se, co si muž nakonec odnesl.
Když dopily, Alena ji doprovodila ke dveřím obchodu. Ve výloze byly žluté a vínové kytice. Chvíli se na ně dívala, potom řekla, že si příště vezme něco domů. Dnes ne. Růžena odemkla a rozloučila se s ní.
Při zavírání našla v zásuvce krémový ubrousek. Rozložila ho na pultu a uhladila přehyb. Pak ho zasunula mezi ostatní barevné vzorky, které ukazovala zákazníkům při objednávkách.
