Článek
My doma na Dušičky už několik let jezdíme zapalovat svíčky nejen na místa posledního odpočinku našich blízkých, ale jakmile přijde dušičkový soumrak, nasedneme do auta, dříve s dětmi, dnes už bez nich, a vyrazíme do okolí rozsvítit malá „světýlka v temnotách“ – zapálit svíčku na místa, jako jsou opuštěná boží muka u silnic, kapličky, kříže, o které nikdo nepečuje, a další…
Pokud jste se v minulých letech pohybovali o Dušičkách na Soběslavsku a kolem sedmé večer projížděli přes Nedvědice, Debrník, Svinky, Vesce, Chlebov, Myslkovice nebo Zvěrotice a překvapilo vás, že v kapličkách a u božích muk mezi obcemi hoří plamínky svíček – byla to naše práce.
Boží muka, kapličky mezi vesnicemi… tady všude na Soběslavsku zapalujeme plamínky svíček.
Brzy si nás všimla i regionální redakce velkého tištěného média a „světýlka v temnotách“ začali zapalovat i další. Jestli mě to těší? Těší a taky motivuje, abych dál budoval a rozvíjel regionální projekt Sobeslavskem.cz (aktivní jsem především na Facebooku, na samotný web ke své škodě trochu zapomínám).
O loňských Dušičkách přišla první změna – „světýlka v temnotách“ jsme zapalovali jen v Soběslavi. Důvodem byl hlavně liják, který po setmění ještě zesílil, ale byl to i takový ten „okamžitý nápad“, který hned volal „zrealizuj mě“ – a tak jsme se vydali pěšky zapálit svíčku na místa, která mají v Soběslavi blízko k duchovnu i historii města. Malé plamínky svíček celou noc plápolaly u kostela sv. Víta, který je v Soběslavi nejstarší a po josefínských reformách byl na dlouho přestavěn na činžovní dům. Samozřejmě, svíčky jsme zapálili také před sochou sv. Josefa u dominanty soběslavského náměstí – kostela sv. Petra a Pavla s majestátní městskou věží.
Několik „světýlek v temnotách“ hořelo i u kostela sv. Marka, který stojí na bývalém morovém hřbitově, který je dnes upraven na park u soběslavského kina. Svíčka svítila i na kašně na náměstí pro sv. Floriána, patrona Soběslavi, a u morového sloupu, kde hořela pro Pannu Marii, která stála za zázračným uzdravením syna soběslavského primátora za morové epidemie.
Náš nápad brzy zaujal i regionální redakci velkého tištěného média.
Co plánujeme na letošek? Letos chceme na Soběslavsku na Dušičky připomenout památku obětí Velké války a zapálit svíčky u křížů postavených rodinami těch, kdo se nevrátili z Haliče či třeba italské fronty. Ve Dvorcích, kde v zatáčce na konci obce směrem na Tučapy před rozpadajícím se špýcharem stojí kříž, připomínající smrt Václava Hynka a Karla Ryby za první světové války na frontě v Karpatech. V Katově, kde stojí kříž věnovaný památce Jana Čápa, který padl v roce 1914 na ruské frontě, v Nedvědicích, v Předboři, kde u rybníka Chobot kamenný kříž připomíná smrt místního rodáka Františka Pakosty, kterého si našla smrt na ruské frontě v roce 1916 a je pohřben ve společném hrobě č. 15076 u Cecówky. A na dalších a dalších místech.
Tak třeba se někde potkáme? A jestli nepotkáme, což je pravděpodobnější, můžete se na Dušičky vydat rozsvítit „světýlka v temnotách“ u vás, ve vašem okolí. Jestli to bude Plzeňsko, okolí Kladna nebo třeba Svitavsko… všude jsou zapomenuté pomníčky a kříže připomínající ty, kdo se nevrátili z Velké války. Stejně tak opuštěná boží muka a staré kříže na mezích a v polích.
Stačí jen koupit svíčky, nasednout na kolo, do auta nebo se vydat pěšky a věnovat vzpomínku všem dávno zapomenutým.
