Článek
Je to už hodně let, co jsem se seznámila se svým manželem Mirkem. Bylo to vlastně chvíli potom, co jsem ukončila devátou třídu. Od té doby jsme byli pořád spolu, já sice ještě studovala, ale začali jsme plánovat rodinu a společnou domácnost. Nakonec jsme spolu začali bydlet ještě v době, kdy jsem dodělávala poslední ročník.
Všechno bylo moc prima, čas utíkal, ale nám se nedařilo zplodit potomka, kterého jsme už moc chtěli. A pak přišlo jaro, kdy jsem s kamarádkami měla naplánovanou jednu dalekou zemi, která mě přitahovala svojí exotikou. A tak jsem po dohodě s Mirkem odjela. Bez něj, jen já, Hanka a Jana.
Nebudu vám dlouze popisovat, co všechno se tam dělo, ani to, jaká to byla země. To je pro tento příběh nepodstatné. Podstatné je to, že jsem tam hned od třetího dne prožívala krásnou zamilovanost, že jsem i na jiném konci světa našla někoho, s kým jsem si rozuměla a nakonec jsem se s ním i pomilovala. Věděla jsem, že už se nikdy neuvidíme, ale bylo to vlastně takové mé rozloučení se svobodou, protože na léto jsme si s Mirkem plánovali svatbu. Říkala jsem si, že se o mém úletu nikdo nedoví, že to prostě všechno tak mělo být…
K Mirkovi jsem se vrátila bez výčitek svědomí. Neměla jsem pocit, že bych mu to měla vyprávět, věděla jsem, že už mám své pochybnosti za sebou a že si Mirka vezmu. Ještě tu noc jsme se milovali až do rána a všechno bylo úžasné a fajn.
Za dva měsíce po této události jsem zjistila, že jsem těhotná. Byl to pro mě šok, nevěděla jsem, co mám dělat a čí to dítě vlastně je. A jak jsem se dozvěděla, i kamarádky už si pustily „pusy na špacír“ a k Mirkovi se doneslo, že jsem mu věrná na dovolené nebyla. Nedal mi ale ani slovem najevo, že by o mě pochyboval a řekl mi, že se na dítě moc těší.
Když se Davídek narodil, byl to pro mě šok, ale myslím, že daleko větší šok to byl pro mého tehdy už manžela. Davídek má tmavou pleť a temně hnědé oči, ačkoli my jsme blonďáci s modrýma očima. Přesto se můj manžel zachoval jako milující muž a nikdy se nezmínil o tom, že by dítě nebylo jeho.
A jak tento příběh skončil? Po dvou letech se nám narodila modrooká holčička a dnes máme šťastnou a spokojenou rodinu. A já si svého manžela vážím natolik, že už mi nikdy žádná myšlenka na nevěru nenapadla a myslím, že už to tak navždy zůstane. Možná je můj příběh zvláštní a moralistky a moralisti mě odsoudí, ale každá zkušenost vám dá ponaučení. Pro nás všechny je důležité to, že jsme zůstali spolu a láska si svoje místo u nás prostě a jednoduše našla.
