Na kole Šumavou i Bavorským lesem: 54 km po stopách zaniklých vesnic, železné opony a Krále Šumavy

Šumava nabízí cyklistům mnohem víc než jen známá jezera a přeplněná turistická centra. Stačí odbočit do méně navštěvovaných koutů pohraničí a člověk se ocitne v krajině, kde se střídají hluboké lesy, horské louky, zapomenuté osady a cesty, po kterých se ještě před několika desetiletími pohybovali pohraničníci i lidé pokoušející se překonat železnou oponu.

Právě takový výlet nabízí okruh se startem a cílem v Českých Žlebech. Trasa měří přibližně 54 kilometrů s celkovým převýšením 1 019 metrů. Vede přes českou i německou stranu hranice a spojuje přírodní zajímavosti s místy, která připomínají pohnutou historii Šumavy.

Na elektrokole si výpravu užijí i ti, kteří si chtějí dopřát delší trasu bez zbytečného vyčerpání. Klasickým horským kolem je samozřejmě také zvládnutelná, je však potřeba počítat s několika delšími stoupáními.

Výlet začíná v Českých Žlebech, šumavské obci ležící nedaleko státní hranice. Odtud se vydáváme kolem areálu bývalé pohraniční roty směrem k místu, kde stávala osada Kamenná Hlava. Krajina tu připomíná dobu, kdy byl pohyb v tomto prostoru výrazně omezený a hranici střežily ozbrojené jednotky.

Následuje sjezd k hraničnímu přechodu Mlaka–Bischofsreut, odkud pokračujeme do německé vesničky Marchhäuser a následně do Bischofsreutu. Překročení hranice je dnes snadné, ale ještě před několika desetiletími představovala tato oblast součást přísně střeženého pohraničního pásma.

Z Bischofsreutu odbočíme doprava na silnici označenou červeným puntíkem a číslem 1. Přes Schwarzenthal pokračujeme do Philippsreutu, kde se napojíme na trasu Trans Bayerwald, konkrétně na severní větev Nordroute, etapu 3.

Bavorský les se tu představuje jako krajina rozlehlých lesů, horských luk a menších sídel, která si zachovala klidný venkovský charakter.

Z Philippsreutu pokračujeme přes Vorderfirmiansreut do Mitterfirmiansreutu. Tato oblast je známá především zimními sporty a lyžařskými vleky. V létě ale nabízí příjemné prostředí pro cyklistiku a výhledy do okolní krajiny. Stále se pohybujeme nedaleko státní hranice.

Přes Hinterfirmiansreut se dostáváme k odbočce na lesní cestu zvanou Soldanelle. Tady se charakter výletu mění. Asfaltové úseky střídají lesní cesty a člověk se postupně vzdaluje od obydlených míst.

Přejedeme potok Judenseige a míjíme lesní jezírko Hammerklause.

Poté nás čeká postupné stoupání podél hraničního potoka Čertova voda. V lokalitě Jägerweise odbočíme ostře doprava na Buchwaldstraße, která nás dovede až k hraničnímu přechodu Bučina–Finsterau.

Právě takové úseky patří k nejzajímavějším částem výpravy. Nejde o žádnou rychlou silniční cyklistiku, ale o putování krajinou, kde má člověk čas vnímat okolní lesy a proměny terénu.

Od hranice nás čeká krátké stoupání do bývalé šumavské obce Bučina. Ta leží v nadmořské výšce přibližně 1 160 metrů a představuje nejvyšší bod našeho výletu.

Bučina byla po druhé světové válce vysídlena a její původní zástavba z velké části zanikla. Dnes je vyhledávaným cílem turistů a cyklistů, kteří sem míří za otevřenou krajinou a výhledy na šumavské pláně.

V sezoně je zde možnost občerstvení a také nabíjení elektrokol. Pro majitele elektrokol je to praktické místo k zastávce před další částí trasy. Přesto doporučuji vyrazit s dostatečně nabitou baterií, protože provozní dostupnost nabíjení i občerstvení se může během roku měnit.

Na rozcestí Bučina odbočíme doprava na cyklotrasu 33, známou jako Šumavská. Následuje prudší asfaltový sjezd k rozcestí Furík v nadmořské výšce přibližně 1 020 metrů.

Po sjezdu se terén zklidní a čeká nás téměř rovinatý úsek otevřenou šumavskou krajinou. Právě tady si lze vychutnat charakter zdejších plání, které jsou v ostrém kontrastu s hlubokými lesy z předchozí části výletu.

Na rozcestí Knížecí Pláně doporučuji udělat krátkou odbočku k místu, kde stávala stejnojmenná vesnice.

Knížecí Pláně patřily k šumavským sídlům, jejichž osud zásadně ovlivnily poválečné události a vznik hraničního pásma. Původní obec postupně zanikla a dnes její existenci připomínají především pozůstatky kostela, hřbitov a stopy někdejšího osídlení.

Zastavení má zvláštní atmosféru. Na místě, kde kdysi stávaly domy a žili lidé, dnes převládá ticho a otevřená krajina. Je to dobrá příležitost sesednout z kola a projít si okolí pěšky.

Po návratu na cyklotrasu pokračujeme k Hájence Knížecí Pláně, která je mezi návštěvníky Šumavy známým místem k občerstvení. Po delším putování je ideální čas doplnit energii, než se vydáme na další úsek.

Z Knížecích Plání pokračujeme lesní asfaltovou cestou v nadmořské výšce kolem 1 000 metrů. Trasa příjemně a postupně klesá kolem Žďáreckého jezírka a podél říčky Častá až do Strážného.

Do obce přijíždíme z výšky zhruba 830 metrů nad mořem. Po předchozích lesních úsecích působí Strážný jako příjemné místo k odpočinku. Na náměstí doporučuji zastavit se na výbornou zmrzlinu. I obyčejná sladká pauza může být jedním z příjemných momentů celodenního výletu.

Ve Strážném se znovu napojíme na Šumavskou cyklotrasu č. 33. Pokračujeme po cyklotrase vedené podél hlavní silnice I/4, kterou překonáme podjezdem na druhou stranu.

Tady se znovu vydáváme vzhůru, tentokrát podél státní hranice směrem ke Stráženské slati a dále přes Dolní Cazov.

Poslední část výletu nás zavede do oblasti spojené s příběhy poválečného pohraničí. Přes Dolní Cazov projíždíme krajinou, kterou procházeli lidé snažící se dostat přes uzavřenou hranici do Bavorska.

S tímto krajem je spojováno jméno Josefa Hasila, známého jako Král Šumavy. Po komunistickém převratu pomáhal lidem při přechodech přes hranici a sám se stal jedním z nejznámějších převaděčů své doby. Jeho příběh se později stal námětem knih i filmových zpracování.

S Josefem Hasilem je spojen také jeho bratr Bohumil, který byl 13. září 1950 v této oblasti zastřelen. Jeho památku připomíná pomníček pod lesem. Zastavení na tomto místě dává výletu další rozměr: zdejší lesy nejsou jen krásnou přírodou, ale také svědky dramatických událostí moderních českých dějin.

Pokračujeme k rozcestí Mlaka, odkud už nás čeká návrat po známé cestě do Českých Žlebů, kde náš okruh končí.

Před cestou doporučuji zkontrolovat aktuální sjízdnost lesních cest a případná omezení v chráněných územích. Na německé straně je potřeba sledovat značení místních tras a respektovat pravidla pohybu v lesích. Přesné vedení cyklotras se může měnit, proto se hodí mít s sebou aktuální mapu nebo navigaci.

Na elektrokole je rozumné šetřit baterii v první části výletu, zejména při stoupáních v bavorském pohraničí. Nabíjení na Bučině může být užitečnou možností, ale není vhodné na něm založit celý plán dojezdu.

Tento okruh je zajímavý především svou rozmanitostí. Během jediného dne projedete českou i německou část pohraničí, poznáte klidná bavorská sídla, vystoupáte na šumavské pláně, zastavíte se u zaniklé vesnice a připomenete si události, které se odehrávaly v době železné opony.

Nejde jen o kilometry a nastoupané metry. Je to výlet krajinou, která si uchovala mimořádnou atmosféru právě díky své poloze a pohnuté historii.

Pokud hledáte celodenní cyklistickou trasu, která spojuje přírodu, historii, lesní cesty i příjemné zastávky na občerstvení, okruh z Českých Žlebů přes Bučinu, Knížecí Pláně a Strážný rozhodně stojí za zařazení do výletního plánu.

Trasa:

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bu%C4%8Dina_(Kvilda)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kn%C3%AD%C5%BEec%C3%AD_Pl%C3%A1n%C4%9B

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohumil_Hasil