Hlavní obsah

Čůráček, zaniklý Kokot a krokodýl v rybníce. Tohle všechno najdete nedaleko Plzně

Foto: Marcelberan 22

Dolní kokotský rybník

Jen několik kilometrů od Plzně se ukrývá naučná stezka plná zajímavostí. Na necelých deseti kilometrech objevíme zaniklou středověkou vesnici, obří smrk, tajemný Čertův kámen i krokodýla v rybníce.

Článek

Kokotské rybníky nejsou jen dva rybníky uprostřed lesa

Tentokrát vás pozvu na pěší výlet do lesů mezi Chrástem, Bušovicemi a Dýšinou, kde se nachází naučná stezka Kokotské rybníky. Na trase dlouhé 9,8 kilometru s celkovým převýšením 364 metrů nás čekají nejen dvě malebné vodní plochy, ale také zajímavé přírodní útvary, pozůstatky dávno zaniklé středověké vesnice, několik pověstí a místa spojená s historií zdejšího kraje.

Přestože se budeme pohybovat jen několik kilometrů od Plzně, většinu cesty strávíme v lesích, kde nás kromě informačních tabulí naučné stezky budou doprovázet především stromy, lesní cesty a občasné výhledy do krajiny.

Naše putování zahájíme v Nové Huti, odkud postupně vystoupáme pod vrchol Kokotsko do nadmořské výšky 501 metrů. Cestou navštívíme také místo, kde ještě v polovině 15. století stávala poměrně rozsáhlá vesnice s tvrzí.

Začínáme v Nové Huti. Nad parkovištěm se ukrývá starý skokanský můstek

Auto zaparkujeme na malém parkovišti u koupaliště v Nové Huti, místní části Dýšiny. Právě odtud vyrazíme na náš téměř desetikilometrový okruh.

Ještě než se vydáme na cestu, stojí za pozornost zalesněná stráň nad parkovištěm. Mezi stromy se zde ukrývá pozůstatek starého skokanského můstku, který dnes postupně pohlcuje okolní vegetace. Mnozí návštěvníci koupaliště si ho pravděpodobně ani nevšimnou.

Od koupaliště pokračujeme k mostu, kde nás čeká první zastavení naučné stezky. Nacházíme se přibližně v nadmořské výšce 314 metrů, tedy v nejnižším bodě celého našeho putování.

Foto: Marcelberan 22

Naučná stezka Kokotské rybníky

Toto místo je spojeno také s dramatickými událostmi konce druhé světové války. Přestože válka v Evropě oficiálně skončila 8. května 1945, v Nové Huti se střílelo ještě 12. května. Okolnosti této události jsem podrobněji popsal v samostatném článku Kdo střílel 12. května 1945 v Nové Huti?.

Od mostu už nás čeká první výraznější stoupání. Opouštíme údolí a po kamenité lesní cestě začínáme nabírat výškové metry.

Studánka U Čůráčku a pozůstatky lesního velikána

První zastávkou během stoupání je studánka U Čůráčku.

Foto: Marcelberan 22

pramen Čůráček

Už samotný název může vyvolat úsměv, ale místo má své kouzlo. Vedle studánky najdeme také dřevěnou postavu, která patří k drobným zajímavostem zdejší naučné stezky.

Foto: Marcelberan 22

Čůráček

Po krátkém odpočinku pokračujeme dál do kopce. Lesní cesta nás přivede k zastavení nazvanému Velký smrk, které se nachází přibližně ve výšce 382 metrů nad mořem.

Foto: Marcelberan 22

Velký smrk

Kdysi zde rostl mohutný smrk, jehož rozměry z něj učinily jednu ze zdejších přírodních zajímavostí. Dnes už strom nestojí, ale na místě zůstal jeho mohutný pařez a nedaleko leží také kmen.

Právě pohled na pozůstatky tohoto lesního velikána nám umožňuje představit si, jak impozantní strom zde kdysi rostl.

Od Velkého smrku pokračujeme dál do svahu. Stoupání ještě nekončí a postupně se přibližujeme k jednomu z nejzajímavějších přírodních útvarů celé trasy.

Ostrý kámen neboli Čertův kámen. Jak se dostal doprostřed lesa?

Ve výšce přibližně 467 metrů nad mořem dorazíme k Ostrému kameni, kterému se říká také Čertův kámen.

Foto: Marcelberan 22

Ostrý kámen

Mohutný skalní útvar ukrytý mezi stromy přitahoval pozornost lidí už v minulosti. Není proto divu, že se k němu váže pověst, která se snaží vysvětlit, jak se takový kámen na tomto místě ocitl.

S pověstí se můžeme seznámit přímo na informační tabuli naučné stezky. A protože v ní hraje důležitou roli čert, dostal kámen také své druhé pojmenování.

Ostrý kámen je zároveň jedním z nejvýše položených míst první poloviny výletu. Od této chvíle už se profil trasy na nějakou dobu zmírní a čeká nás příjemnější putování lesem.

Naším dalším cílem bude místo, kde ještě před několika staletími stála vesnice s poněkud neobvyklým názvem.

Zaniklá vesnice Kokot. Kdysi zde stávalo přes třicet usedlostí a tvrz

Název Kokot dnes může působit úsměvně, ve středověku však neměl stejný význam jako v současné češtině. Jednalo se o staré označení kohouta, které se zachovalo také v některých místních jménech.

Právě podle zaniklé vesnice získaly své pojmenování zdejší rybníky a okolní lesy.

Vesnice Kokot vznikla pravděpodobně ve druhé polovině 13. století a první písemná zmínka o ní pochází z roku 1358. Nešlo přitom o několik osamocených chalup, ale o poměrně rozsáhlé středověké sídlo.

Jeho podobu dnes známe především díky historickému a archeologickému výzkumu.

Vesnice měla výrazně protáhlou náves o přibližných rozměrech 450 × 70 metrů. Kolem ní stálo zhruba 32 usedlostí a součástí osídlení byly také dva dvorce.

Uprostřed vsi se nacházela dřevěná tvrz, postavená na oválném pahorku, který obklopoval obranný příkop. Tvrz představovala správní a pravděpodobně také hospodářské centrum zdejšího sídla.

Osud vesnice zásadně ovlivnily válečné události poloviny 15. století.

V období mezi 26. květnem a 4. červnem 1450 probíhaly v této oblasti střety vojsk Strakonické jednoty a strany Jiřího z Poděbrad. Právě s těmito boji je spojován rozsáhlý požár, který zasáhl vesnici i její tvrz.

Tvrz již nebyla obnovena. Samotná vesnice však po požáru ještě určitou dobu existovala a definitivně zpustla až na počátku 16. století.

Dnes bychom zde domy, hospodářská stavení ani tvrz hledali marně. Na místě bývalé vesnice, v nadmořské výšce přibližně 446 metrů, se rozprostírá les.

Pozornější návštěvník však může v terénu rozeznat některé nenápadné pozůstatky dávného osídlení. Patří mezi ně zejména oválný pahorek, na kterém stávala tvrz, a zbytky okolního příkopu.

Při procházce tímto místem si můžeme zkusit představit, jak zde před více než pěti sty lety vypadal každodenní život. Tam, kde dnes rostou stromy a vede lesní cesta, kdysi stály desítky domů, pohybovali se lidé, hospodářská zvířata a odehrával se běžný život středověké vesnice.

Právě toto zastavení patří z historického hlediska k nejzajímavějším místům celého výletu.

Dolní Kokotský rybník a krokodýl, který se nehýbe

Od zaniklé vesnice pokračujeme k Dolnímu Kokotskému rybníku.

Foto: Marcelberan 22

Dolní kokotský rybník

Po předchozím putování lesem se před námi otevře vodní hladina obklopená stromy. Rybník patří k nejhezčím místům celé trasy a přímo vybízí ke krátkému zastavení.

Přejdeme po jeho hrázi a rozhlédneme se po okolí. Voda, les a klidné prostředí vytvářejí příjemnou atmosféru, která se během roku mění podle počasí i ročního období.

A právě tady nás čeká jedna drobná kuriozita.

Ve vodě leží pozůstatky padlého stromu, které svým tvarem nápadně připomínají krokodýla. Stačí trochu fantazie a z vodní hladiny na nás vykoukne silueta exotického plaza.

Foto: Marcelberan 22

Kokotský krokodýl

Nemusíme se však obávat, tento krokodýl se nikam nechystá a ve zdejším rybníku zůstává už dlouhou dobu.

Od Dolního Kokotského rybníka pokračujeme přes silnici k druhému z rybníků, který nese označení Horní Kokotský.

Také zde se vyplatí na chvíli zastavit. Oba rybníky představují charakteristickou součást zdejší krajiny a patří k hlavním důvodům, proč do této oblasti turisté přicházejí.

Na vrchol Kokotsko do výšky 501 metrů

Od Horního Kokotského rybníka se vydáme po štěrkové lesní cestě, která začíná pozvolna stoupat.

Po předchozích kamenitých úsecích je tato část trasy pohodlnější. Postupně nabíráme další výškové metry a míříme k nejvyššímu bodu našeho výletu.

Tím je vrchol Kokotsko, dosahující nadmořské výšky 501 metrů.

Na lesním rozcestí nedaleko vrcholu najdeme turistický přístřešek, který může posloužit jako vhodné místo pro odpočinek nebo malou svačinu.

Foto: Marcelberan 22

Vrchol Kokotsko

Samotný vrchol se nachází ještě několik desítek metrů od rozcestí. V terénu jej poznáme především podle konstrukce ocelového stožáru.

Žádné velkolepé horské panorama zde nečekejme. Vrchol je ukrytý v lese, ale přesto stojí za krátkou odbočku. Máme totiž za sebou nejvyšší bod celého okruhu a od této chvíle už nás čeká převážně sestup.

Sestup k Bušovicím a výhledy do okolní krajiny

Od vrcholu Kokotsko pokračujeme lesem směrem k Bušovicím.

Cesta postupně klesá a mezi stromy se začínají objevovat první výhledy do otevřené krajiny. Po delší době strávené v lese tak můžeme opět spatřit okolní vesnice, pole a louky.

Před námi se postupně objeví také Bušovice.

Foto: Marcelberan 22

Výhled na Bušovice

Pokud máme dostatek času a nevadí nám menší zacházka, můžeme si výlet prodloužit o návštěvu této obce. Za pozornost zde stojí především místní barokní zámek.

Foto: Marcelberan 22

Zámek Bušovice

Jeho dnešní podoba pochází z počátku 18. století a autorem architektonického návrhu byl významný plzeňský stavitel Jakub Auguston.

Jedná se o patrovou barokní budovu s mansardovou střechou. Zajímavým architektonickým prvkem je pavlač a vystupující část někdejší zámecké kaple.

Zámek v minulosti sloužil také zcela jinému účelu, než pro jaký byl původně postaven. V letech 1827 až 1977 zde sídlila škola, takže budova byla po dobu 150 let spojena se vzděláváním místních dětí.

Později byly prostory využívány jako archiv Studijní a vědecké knihovny v Plzni.

V Bušovicích stojí za pozornost také socha svatého Jana Nepomuckého, která připomíná tradiční barokní úctu k tomuto světci.

Foto: Marcelberan 22

Sv. Jan Nepomucký

Po případné prohlídce obce se vrátíme na naši trasu.

Poslední stoupání a výhledy na Chrást, Dýšinu i Plzeň

Přestože máme nejvyšší bod výletu dávno za sebou, ještě nás čeká jedno stoupání.

Po silnici vystoupáme do otevřenější krajiny, odkud se nám nabídnou pěkné výhledy na okolní obce.

Při dobré viditelnosti můžeme rozeznat Chrást, Dýšinu a Smědčice. Na vzdálenějším obzoru se objeví také okraj Plzně.

Je to příjemná změna po několika kilometrech strávených v lesích. Zatímco první část výletu byla věnována především přírodním zajímavostem a historii, závěrečný úsek nám nabídne pohled na krajinu severovýchodně od Plzně.

Odtud už začneme definitivně klesat zpět do údolí.

Přes louku k potoku Svatka a zpátky ke koupališti

Z otevřené krajiny sestoupíme po louce směrem k potoku Svatka.

Po lesních cestách, kamenitých stoupáních a štěrkových úsecích nás tak čeká ještě příjemná závěrečná část putování.

Na rozcestí narazíme na další dřevěnou sochu, která patří k drobným zajímavostem zdejší trasy. Odtud už je to jen kousek k našemu výchozímu místu.

Foto: Marcelberan 22

Socha

Za chvíli se před námi objeví koupaliště v Nové Huti a náš výlet končí na stejném parkovišti, odkud jsme před několika hodinami vyrazili.

Foto: Marcelberan 22

Koupaliště Nová Huť

Máme za sebou 9,8 kilometru s celkovým převýšením 364 metrů. Během jediného výletu jsme navštívili dvě lesní vodní plochy, prošli kolem pozůstatků středověké vesnice, vystoupali k Čertovu kameni i na vrchol Kokotsko a připomněli si několik zajímavých kapitol místní historie.

Praktické informace k výletu

Start a cíl: Nová Huť u Dýšiny, parkoviště u koupaliště

Délka trasy: 9,8 km, okružní výlet

Celkové převýšení: 364 m

Časová náročnost: přibližně 3–4 hodiny včetně zastávek

Obtížnost: střední, místy kamenité cesty a výraznější stoupání

Povrch: lesní pěšiny, kamenité a štěrkové cesty, louka a kratší silniční úseky

Trasa:

Foto: Marcelberan 22

Trasa

Na výlet doporučuji pevnější turistickou obuv, zejména kvůli kamenitému stoupání od Nové Huti a některým lesním úsekům, které mohou být po dešti kluzké. Většina trasy vede lesem, takže je příjemná i během teplejších dnů. Naopak v podzimních měsících zde můžeme obdivovat barevné listí a klidnou atmosféru obou rybníků.

Pokud se vydáte na cestu s dětmi, mohou pro ně být zajímavým zpestřením dřevěné postavy, Čertův kámen, pozůstatky obrovského smrku nebo hledání krokodýla v Dolním Kokotském rybníku.

Naučná stezka Kokotské rybníky je příkladem výletu, při kterém nemusíme cestovat daleko, abychom objevili zajímavá místa. Stačí vyrazit do lesů nedaleko Plzně a během několika hodin poznáme kus zdejší přírody i historie, která sahá od středověku až do posledních dnů druhé světové války.

Zdroje informací k článku

  • Naučná stezka Kokotské rybníky – informační tabule jednotlivých zastavení.
  • Klub českých turistů – turistické značení a informace o trase.
  • Mapy.com – turistická mapa, průběh trasy a výškový profil.
  • Památkový katalog NPÚ – informace o historických památkách v Bušovicích.
  • Kdo střílel 12. 5. 1945 v Nové Huti? – historické události z května 1945.
  • Vlastní poznatky, fotografie a zkušenosti z absolvované trasy.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz