Článek
Ze Suchomast za historií barokního zámku v Osově
Tentokrát se na kole nebo elektrokole vydáme na poměrně náročný, ale zajímavý okruh, který nás zavede z Českého krasu přes Dobříšsko do brdských lesů a zpět. Čekají nás historické památky, několik výraznějších stoupání, dlouhé lesní úseky, zajímavé vyhlídky i místa spojená se známými osobnostmi české historie.
Naše trasa měří 62 kilometrů a celkové převýšení dosahuje 1 235 metrů. Většinou pojedeme po vedlejších silnicích, cyklotrasách a lesních cestách. Vzhledem k převýšení a několika delším stoupáním se jedná o výlet vhodný pro zkušenější cyklisty nebo pro majitele elektrokol.
Výchozím místem jsou Suchomasty, obec na Berounsku, jejíž první písemná zmínka pochází již z roku 1088. Leží přibližně 350 metrů nad mořem a jedním z jejích charakteristických míst je Mlýnský rybník.
Ze Suchomast vyrážíme směrem na Bykoš a pokračujeme přes Lážovice do Osova. Právě tady nás čeká první významnější historická zastávka.

Zámek Osov
Zámek Osov vznikl v letech 1728–1737, kdy jej Jan Adolf hrabě z Kounic nechal postavit na místě zrušené tvrze. Barokní stavbu původně obklopovala rozsáhlá francouzská zahrada, která byla během 19. století přeměněna na anglický park. Jeho součástí je také historický špýchar.
Samotný zámek představuje trojkřídlý objekt s mansardovou střechou, novodobým balkonem a barokním vstupním portálem na zahradním průčelí. K zámku vedou staré aleje, které připomínají někdejší podobu šlechtického sídla.
Zajímavou kapitolu jeho historie představují třicátá léta 20. století. Zámek se tehdy stal místem kulturních setkání a mezi jeho návštěvníky patřili například spisovatel Karel Čapek nebo herec Hugo Haas. Okolní krajinu si oblíbili také prvorepublikoví filmaři, kteří zde natáčeli exteriérové záběry.
Přes Chlumec na nejvyšší bod výletu
Z Osova pokračujeme do Velkého Chlumce, kde stojí pískovcová socha svaté Ludmily. Jejím autorem je sochař Miroslav Beščec z Dobříše, který plastiku vytvořil v roce 2020.

Socha sv. Ludmily
Dále projíždíme Malým Chlumcem a krátký úsek absolvujeme po silnici číslo 114. Následně odbočujeme na Trnovskou cestu a začínáme stoupat do lesů.
Čeká nás první pořádné prověření sil. Stoupání nás postupně přivede k rozcestí Pod Studeným vrchem, které se nachází přibližně 604 metrů nad mořem. Jde o nejvyšší bod celého dnešního výletu.
Studený vrch patří k výrazným vrcholům této části Hřebenů. Samotný vrchol dosahuje výšky přibližně 660 metrů a stojí na něm historická rozhledna. Naše trasa však nevede až na vrchol, ale míjí jej v nižší nadmořské výšce.
Po dosažení rozcestí už máme první výrazné stoupání za sebou a pokračujeme směrem k Dobříši.
Dobříš a její bývalá synagoga
Dobříš je město s bohatou historií, které je známé především svým zámkem, rybníky a někdejší rukavičkářskou výrobou. My tentokrát projíždíme kolem jiné zajímavé památky, bývalé židovské synagogy.
Synagoga byla postavena v letech 1903–1904 v novorománském slohu. Svému původnímu účelu sloužila až do druhé světové války. Během nacistické okupace byla využívána jako skladiště obilí a po válce byla přestavěna na kulturní dům.
Budova připomíná někdejší židovskou komunitu, která byla po staletí součástí života města.
Pokračujeme Příbramskou ulicí, podjíždíme dálnici D4 a vydáváme se kolem rybníků Komora, Pařezitý a Svatopolský.
Tato část trasy nabízí příjemnou změnu po předchozím stoupání. Lesní a vodní krajina v okolí Dobříše patří k místům, která stojí za návštěvu i při kratších cyklistických výletech.
Budínek a neobvyklá kaplička z roku 1923
Další zastávkou je Budínek, malá osada, kde stojí architektonicky zajímavá kaplička se zvoničkou.

Kaplička Budínek
Kaplička byla postavena roku 1923 podle projektu architekta Františka Havleny. Zaujme především svou rondokubistickou fasádou.
Rondokubismus, někdy označovaný také jako národní sloh, se v české architektuře prosazoval zejména po vzniku Československa. Typické pro něj byly oblouky, kruhové prvky a výrazné geometrické členění fasád.
Budínská kaplička je drobnou, ale zajímavou ukázkou tohoto architektonického směru.
Z Budínku pokračujeme po trase spojující Říp a Blaník, projíždíme kolem rozcestí Huťské sosny a míříme k jednomu z nejzajímavějších míst celého výletu.
Památník Karla Čapka: místo, kde vznikala slavná literární díla
Památník Karla Čapka ve Staré Huti, známý také jako Strž, patří k místům, kde se můžeme na chvíli zastavit nejen kvůli odpočinku, ale také kvůli české literární historii.

Památník Karla Čapka ve Staré Huti
Památník je věnován třem významným osobnostem české kultury a veřejného života: Karlu Čapkovi, Olze Scheinpflugové a Ferdinandu Peroutkovi.
Karel Čapek zde se svou manželkou Olgou Scheinpflugovou pobýval ve třicátých letech 20. století. Prostředí okolních lesů, rybníků a zahrady mu poskytovalo prostor pro odpočinek i literární práci.
Dům získali manželé k užívání po svatbě v roce 1935. Čapek zde pracoval mimo jiné na románu Válka s mloky a dramatu Bílá nemoc.
Dnes je v objektu muzeum s expozicemi věnovanými životu a tvorbě uvedených osobností. Pořádají se zde komentované prohlídky a návštěvníci mohou vyrazit také na Naučnou stezku Karla Čapka, která vede okolní krajinou.
V zahradě památníku byl roku 2013 odhalen pomníček nejslavnějšího Čapkova pejska – Dášeňky, kterou spisovatel proslavil svou knihou Dášeňka čili život štěněte.
Pro cyklisty je důležitá ještě jedna informace. U památníku je možnost občerstvení a nabíjení elektrokol. Po předchozích kilometrech se jedná o vhodné místo k delší přestávce, zvláště když nás ještě čeká druhé významné stoupání dne.
Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální otevírací dobu památníku, občerstvení i dostupnost nabíjení.
Přes Starou Huť zpět do Dobříše a vzhůru na brdský hřeben
Od památníku pokračujeme do Staré Huti, podjíždíme dálnici D4 a vracíme se do Dobříše.
Tentokrát projíždíme kolem rybníků Koryto a Papež. Právě rybník Papež patří k nejznámějším vodním plochám ve městě a nachází se nedaleko historického centra.
Napojíme se na cyklotrasu číslo 308 a začíná druhé velké stoupání našeho výletu.
Z Dobříše se postupně dostáváme do souvislých brdských lesů. Pokračujeme po lesní cestě Bekovka směrem k rozcestí Knížecí Studánky. Odtud jedeme rovně po zelené turistické značce až k rozcestí Stožec.
Rozcestí Stožec leží přibližně 602 metrů nad mořem, tedy jen o dva metry níže než nejvyšší místo naší trasy pod Studeným vrchem.
Brdské Hřebeny tvoří rozsáhlý lesnatý celek jihozápadně od Prahy. Pro cyklistiku jsou zajímavé především množstvím lesních cest, relativně malým automobilovým provozem a dlouhými úseky vedoucími mimo zastavěné oblasti.
Zatímco při jízdě po silnici se jednotlivá stoupání často rychle střídají se sjezdy, tady nás čeká delší souvislé stoupání, které vyžaduje trpělivost a správné rozložení sil.
Na elektrokole je vhodné nepoužívat zbytečně nejvyšší stupeň přípomoci, zejména pokud máme před sebou ještě několik desítek kilometrů. Rozumné hospodaření s baterií se nám může v závěru výletu hodit.
Od Stožce nás konečně čeká zasloužené klesání. Znovu se napojujeme na cyklotrasu 308 a po lesní Všeradické cestě sjíždíme směrem k obci Vižina.
Všeradice: rodiště Magdaleny Dobromily Rettigové
Přes Vižinu pokračujeme do Všeradic, kde nás čeká další historická zastávka.
Všeradice jsou známé především jako rodiště české spisovatelky a národní buditelky Magdaleny Dobromily Rettigové, která se zde narodila 31. ledna 1785.

Galerie a muzeum M. D. Rettigové
Její jméno je dnes spojováno hlavně s kuchařskou knihou Domácí kuchařka, poprvé vydanou v roce 1826. Rettigová se však nevěnovala pouze vaření. Psala také beletrii, poezii a podílela se na českém národním obrození.
V areálu zdejšího zámeckého dvora byla roku 2010 otevřena Galerie a muzeum M. D. Rettigové.
Expozice se nachází v historickém špýcharu na severní straně zámeckého dvora. V přízemí je umístěna část věnovaná všeradické rodačce, jejímu životu a literární tvorbě. Součástí je také interaktivní výstava přibližující její dílo.
Zámecký areál představuje příjemné místo pro další krátkou zastávku. Po brdských lesích se tak opět dostáváme do krajiny historických vesnic a zemědělských usedlostí.
Kolem velkolomu Čertovy schody ke Koněpruským jeskyním
Ze Všeradic pokračujeme přes Vinařice směrem k Českému krasu.
Krajina se postupně mění. Zalesněné brdské svahy vystřídají otevřenější úseky s výhledy do okolí a nakonec se přiblížíme k rozsáhlému vápencovému lomu Čertovy schody.

Lom Čertovy schody
Tento velkolom patří k významným místům těžby vápence v Českém krasu. Vápenec zde vznikal v prvohorním moři a dnes tvoří podstatnou část geologického podloží celé oblasti.
Naším dalším cílem jsou Koněpruské jeskyně a Dům přírody Českého krasu.
Koněpruské jeskyně jsou nejdelším známým jeskynním systémem v Čechách. Nacházejí se v masivu Zlatého koně a byly objeveny v roce 1950 při těžbě vápence.
Jeskynní systém je dlouhý více než dva kilometry a tvoří jej tři výškové úrovně. Turisticky zpřístupněná trasa měří přibližně 600 metrů.
K nejznámějším zajímavostem patří unikátní krápníková výzdoba, takzvané koněpruské růžice, a také archeologické nálezy dokládající dávné osídlení této oblasti.
V horním patře jeskyní se v 15. století nacházela penězokazecká dílna, kde se vyráběly padělky mincí.
Nový Dům přírody Českého krasu slouží jako návštěvnické centrum a poskytuje informace o geologii, přírodě a historii celé oblasti.
Kde bezpečně nechat elektrokolo?
Pro majitele elektrokol je zde připravena zajímavá služba. V areálu jsou k dispozici uzamykatelné boxy s možností nabíjení elektrokol.

Boxy na kola/elektrokola
Kolo lze zavěsit na připravený hák, uzamknout do boxu a během jeho nabíjení vyrazit na prohlídku jeskyní nebo navštívit Dům přírody.
To je velmi praktické zejména při delších výletech, kdy nechceme nechávat drahé elektrokolo bez dozoru.
V areálu je také možnost občerstvení a návštěvy vyhlídky do okolní krajiny.
Pokud se rozhodneme absolvovat i prohlídku jeskyní, je potřeba počítat s delší časovou rezervou. V podzemí se celoročně udržuje teplota kolem 10 °C, proto se hodí teplejší oblečení i v letních měsících.
Aktuální provozní dobu, vstupné a podmínky využití nabíjecích boxů doporučuji ověřit předem.
Naučná stezka Klonk a poslední výhledy na Český kras
Od Koněpruských jeskyní se vracíme krátký úsek po silnici a následně pokračujeme směrem k naučné stezce Klonk.
Lokalita Klonk patří k významným geologickým místům nejen Českého krasu, ale i světové geologie.

Naučná stezka Klonk
Nachází se zde mezinárodně uznávaný stratotyp hranice mezi silurem a devonem, tedy geologických období prvohor. Tato hranice odpovídá době přibližně před 419 miliony let.
Právě zde byl stanoven první mezinárodní stratotyp hranice geologických útvarů na světě, označovaný zkratkou GSSP. Místo tak slouží jako důležitý referenční bod pro geologický výzkum.
Pro nás je ovšem zajímavé také samotné okolí, skalní výchozy a výhledy do krajiny Českého krasu.
Po zastávce nás čeká závěrečný sjezd zpět do Suchomast.
Suchomasty a poslední zastávka u sokolovny: kde se rozhodovalo o pomoci Praze
Ještě než náš výlet definitivně ukončíme, uděláme si malou zajížďku k místní sokolovně.
Na první pohled nenápadná budova je spojena s dramatickými událostmi posledních dnů druhé světové války.

Sokolovna Suchomasty
V květnu 1945 se Suchomasty staly jedním z důležitých míst působení 1. divize Ruské osvobozenecké armády (ROA), jejíž příslušníci jsou známí jako vlasovci.
Jednotky ROA vznikly během války z části sovětských zajatců a odpůrců Stalinova režimu. Bojovaly na německé straně, ale v závěru války se část jejich velení rozhodla obrátit proti nacistickému Německu.
V Suchomastech se nacházelo velení 1. divize generála Sergeje Buňačenka. Právě zde probíhala důležitá jednání, která předcházela rozhodnutí vojensky podpořit Pražské povstání.
Velení využívalo místní sokolovnu i prostory zámku.
Na začátku května 1945 se jednotky 1. divize ROA zapojily do bojů proti německým silám v Praze. Jejich účast se stala jednou z významných a dodnes diskutovaných kapitol závěru druhé světové války na českém území.
Zastávka u suchomastské sokolovny tak připomíná události, které dalece přesáhly hranice této malé středočeské obce.
Šedesát dva kilometrů, na kterých se rozhodně nebudeme nudit
Náš okruh končí tam, kde začal, v Suchomastech.
Během 62 kilometrů jsme projeli několik odlišných krajinných oblastí, vystoupali dvakrát do výšky přes 600 metrů nad mořem, navštívili historické obce, barokní zámky, literární památník i jednu z nejznámějších jeskynních lokalit v České republice.
Trasa nabízí kombinaci asfaltových silnic a lesních cest. Vzhledem k celkovému převýšení 1 235 metrů ji nelze považovat za nenáročný výlet. Na klasickém kole bude vyžadovat dobrou fyzickou kondici, na elektrokole zase rozumné hospodaření s kapacitou baterie.
Výhodou jsou možnosti občerstvení a dobíjení v oblasti Památníku Karla Čapka a Koněpruských jeskyní.
Na výlet doporučuji vyhradit celý den, zvláště pokud plánujeme návštěvu některé z expozic nebo prohlídku Koněpruských jeskyní.
Základní informace o výletu:
- Start a cíl: Suchomasty, okres Beroun
- Délka trasy: 62 km
- Celkové převýšení: 1 235 m
- Nejvyšší bod: Pod Studeným vrchem, 604 m n. m.
- Povrch: asfaltové silnice, cyklotrasy a lesní cesty
- Obtížnost: střední až vyšší
- Vhodné pro: horská, trekingová a elektrokola podle stavu cest
- Možnost nabíjení elektrokol: Památník Karla Čapka a Koněpruské jeskyně
- Doporučený čas: celodenní výlet včetně zastávek
Zdroje informací
- Památník Karla Čapka ve Staré Huti – https://www.capek-karel-pamatnik.cz
- Správa jeskyní České republiky – https://www.caves.cz
- Dům přírody Českého krasu – https://www.dumprirody.cz
- Národní památkový ústav, Památkový katalog – https://pamatkovykatalog.cz
- Česká geologická služba – https://www.geology.cz
- Kudy z nudy – https://www.kudyznudy.cz
- Mapy.com – https://mapy.com
Článek vychází z dodaného itineráře a historických údajů. Aktuální dostupnost nabíjení, otevírací dobu památek a průjezdnost lesních cest je vhodné před výletem ověřit.
Trasa:

Trasa






