Hlavní obsah

Karel Čapek v Chyších, barokní Valeč, tajný bunkr a hora Vladař, kde bojoval Jan Žižka

Foto: Marcelberan 22

U Libyně

Vydejte se na 64 km dlouhý cyklovýlet s převýšením 1413 metrů. Čekají vás zapomenuté zámky, unikátní muzeum vitráží, tajný sovětský bunkr i hora Vladař, kde se v roce 1421 bránilo Žižkovo vojsko.

Článek

Začínáme v Chyších, kde pobýval Karel Čapek

Na dnešní cyklovýlet se vydáme z městečka Chyše, které leží v Karlovarském kraji, nedaleko hranic s Plzeňským a Ústeckým krajem. Přestože nás čeká poměrně náročná trasa dlouhá 64 kilometrů s celkovým převýšením 1413 metrů, byla by škoda vyrazit bez krátké prohlídky zdejších památek.

Foto: Marcelberan 22

Zámek Chyše

Dominantou Chyší je rozsáhlý zámek, jehož historie sahá až do středověku. Na místě dnešní zámecké budovy stával gotický hrad, který střežil obchodní stezku vedoucí z Prahy do Chebu. Později byl přestavěn na renesanční čtyřkřídlý zámek se dvěma polygonálními věžemi. Následovaly barokní úpravy a v 19. století získal zámek svou dnešní převážně novogotickou podobu.

Pokud si na návštěvu vyhradíte více času, můžete si vybrat ze dvou prohlídkových okruhů. První představuje zámecké interiéry vybavené převážně barokním mobiliářem. Mezi nejcennější prostory patří sál s nástropní malbou významného českého barokního malíře Petra Brandla.

Druhý okruh připomíná pobyt Karla Čapka, který zde v roce 1917 působil jako domácí učitel v rodině Lažanských. Expozice věnovaná Čapkovi a západočeskému kraji přibližuje také souvislosti mezi jeho pobytem na zámku a pozdější literární tvorbou.

K zámeckému areálu patří rovněž historický pivovar postavený v letech 1839–1841. Dnes zde najdeme restauraci a tradiční pivnici. Pro cyklisty je to jedna z možností občerstvení před výletem nebo po návratu.

Přes Žďárek a Vítkovice k zapomenutému zámku Struhaře

Z Chyší vyrážíme po cyklotrase číslo 39 směrem na Žďárek, kde se nachází také kemp. Následně pokračujeme po trase číslo 2261 přes Vítkovice.

Krajina v této části výletu nabízí střídání otevřených výhledů, lesních úseků a menších vesnic. Provoz je zde zpravidla klidnější než na hlavních silnicích, přesto musíme počítat s několika úseky, kde se budeme pohybovat společně s automobily.

Severně od Vítkovic se nachází zámek Struhaře. Na první pohled nenápadné šlechtické sídlo vzniklo ve druhé polovině 17. století jako správcovská budova přilehlého hospodářského dvora. Zámek není veřejnosti přístupný, takže se spokojíme s pohledem zvenčí.

Pokračujeme směrem k Lubenci, kde překonáme trasu dálnice D6, a následně zamíříme do Libyně.

V Libyni objevíme unikátní vitrážové muzeum

Jednou z nejzajímavějších zastávek našeho výletu je kostel svatého Jiljí v Libyni, ve kterém sídlí Vitrážové muzeum.

Muzeum, které přivítalo první návštěvníky 23. dubna 2016, představuje historii uměleckého sklenářství od nejstarších období až po 19. století. Uvidíte zde kopie románských, gotických i renesančních vitráží a seznámíte se s různými technikami jejich výroby.

Největším projektem muzea je prosvětlený vitrážový strop, který vytváří působivou hru barev a světla. Už samotné spojení historického kostela s uměleckým sklem stojí za návštěvu.

Pokud budete chtít muzeum navštívit, doporučuji předem ověřit aktuální otevírací dobu. Prohlídka může být příjemným zpestřením náročného cyklistického dne.

Rozhledna Vochlice a další dva zámky

Z Libyně pokračujeme k rozhledně Vochlice, která patří k zajímavým historickým vyhlídkovým stavbám této oblasti. Její okolí nabízí možnost krátké zastávky a odpočinku.

Foto: Marcelberan 22

Rozhledna Vochlice

Dalším cílem je zámek Mlýnce. Jeho historie sahá k původní tvrzi, na jejímž místě nechal po roce 1733 Václav Kager ze Štampachu postavit barokní zámek.

V roce 1883 prošel objekt pseudogotickou přestavbou a v jeho okolí vznikl park. Z tohoto období se v interiérech dochovaly původní kazetové stropy.

Výraznou změnu přinesl požár v roce 1967. Dnešní podobu zámku tvoří trojkřídlá jednopatrová budova s volně stojící polygonální věží. Na nádvoří se nacházejí krytá schodiště a pavlač. Zámek je v soukromém vlastnictví a veřejnosti není přístupný.

Nedaleko nás čekají Skytaly, kde stojí další menší zámek. Původní sídlo bylo koncem 19. století přestavěno do podoby malého šlechtického zámku. Od roku 1958 je objekt chráněn jako kulturní památka.

Právě tato část trasy ukazuje, kolik historických sídel se skrývá v poměrně málo navštěvované krajině severně od Lubence. Některé zámky jsou opravené, jiné čekají na lepší časy a většina z nich zůstává mimo hlavní turistické trasy.

Přes kapličky do barokní Valče

Ze Skytal pokračujeme po zelené turistické značce. Cestou si můžeme udělat krátkou odbočku k výklenkové kapli svatého Huberta.

Foto: Marcelberan 22

Kaple svatého Huberta

Ještě před příjezdem do Valče narazíme na chátrající Fischerovu kapličku, která připomíná drobné sakrální památky rozeseté po zdejší krajině.

Foto: Marcelberan 22

Fischerova kaplička

Následuje příjezd do Valče, jedné z historicky a architektonicky nejzajímavějších zastávek celého okruhu.

První písemná zmínka o Valči pochází z roku 1358. Obec leží v nadmořské výšce přibližně 533 metrů a může se pochlubit mimořádně bohatým souborem barokních památek.

Foto: Marcelberan 22

Valeč

Dominantou obce je zámek, jehož stavební vývoj sahá do gotického období a který později získal barokní podobu. Před zámkem stojí kostel Nejsvětější Trojice.

Jednou z nejvýznamnějších památek je zdejší sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Bohatě zdobený trojboký pískovcový sloup vznikl v letech 1727–1730 a jeho autorství je připisováno sochaři Antonínu Braunovi, který pracoval podle návrhu architekta Ferdinanda Maxmiliána Kaňky.

Foto: Marcelberan 22

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Dílo nechal zhotovit majitel panství Johann Ferdinand Kager z Globenu na přání své zesnulé manželky.

Za pozornost stojí také zdejší zámecký park, který patří k nejcennějším historickým zahradním areálům v regionu. Valeč je ostatně místem, kde by se dalo bez problémů strávit několik hodin.

My se ale musíme věnovat také dalším kilometrům, a tak se zastavíme alespoň na náměstí, kde je možnost občerstvení.

Z náměstí pokračujeme Růžovou ulicí k Hoppově kapli. Ta se od druhé poloviny 20. století nacházela ve špatném technickém stavu, ale v roce 2023 prošla rekonstrukcí.

Foto: Marcelberan 22

Hoppova kaple

S Valčí se rozloučíme na Kalvárii, odkud se otevírá výhled do okolní krajiny.

Foto: Marcelberan 22

Kalvárie

Zdejší kříž doplňují výdusky původních soch Panny Marie, svatého Jana Evangelisty a Máří Magdalény. Originály sousoší Ukřižování jsou připisovány Antonínu Braunovi, synovci slavného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna.

Foto: Marcelberan 22

Kalvárie

Tajný sovětský bunkr Jasyr v nadmořské výšce 700 metrů

Z Valče pokračujeme po cyklotrase číslo 35, ze které odbočíme doprava na trasu číslo 2249.

Následuje jedna z nejneobvyklejších zastávek celého výletu. Krátká odbočka nás zavede k bývalému vojenskému objektu Jasyr, který leží přibližně v nadmořské výšce 700 metrů.

Foto: Marcelberan 22

Jasyr

Během studené války zde vzniklo záložní stanoviště velení a štábů Střední skupiny sovětských vojsk. Objekt patřil mezi přísně utajovaná velitelská zařízení související s vojenskými strukturami Varšavské smlouvy.

Dnes se o něj stará spolek vojenské historie Jasyr, který se věnuje zachování a dokumentaci tohoto pozůstatku studené války.

Vstup do objektu je pouze příležitostný, a proto nelze počítat s tím, že se při běžném cyklovýletu dostaneme dovnitř. I samotná zastávka u bývalého vojenského zařízení ale připomíná dobu, kdy zdejší krajina sloužila také vojenským účelům.

Přes Velký Hlavákov a Verušičky ke Žluticím

Od bunkru pokračujeme přes Velký Hlavákov, Týniště a Verušičky směrem na Čichalov.

V této části trasy je potřeba věnovat zvýšenou pozornost probíhající výstavbě dálnice D6. Stavební práce mohou ovlivňovat průjezdnost některých komunikací, a proto doporučuji před výletem ověřit aktuální dopravní omezení.

Postupně se dostaneme k okraji Žlutic, odkud zamíříme přes Verušice ke koupališti Dolánka. To může v letních měsících posloužit jako příjemné místo pro odpočinek.

Cestou si ještě můžeme udělat odbočku ke kapli svatého Jana Nepomuckého.

Foto: Marcelberan 22

Kaple svatého Jana Nepomuckého

Následně přijíždíme do centra Žlutic, historického města ležícího v údolí řeky Střely.

Žlutice a pomník 91 obětí první světové války

Ve Žluticích stojí za zastávku nejen historické centrum, ale také zajímavý válečný pomník.

Pomník připomíná 91 obětí první světové války a jeho autorem je sochař Willy Russ (1887–1974).

Foto: Marcelberan 22

Pomník

Pomník představuje jednu z památek připomínajících osudy obyvatel zdejšího regionu během první světové války. Právě menší města a obce často uchovávají na podobných památnících jména lidí, jejichž životy válečný konflikt zásadně poznamenal.

Ze Žlutic následně vyrážíme údolím Střely po cyklotrase číslo 2278.

Údolím Střely pod tajemnou horu Vladař

Ze Žlutic pokračujeme přes Záhořice a Kolešov směrem k Vladořicím. Krajina se postupně mění a před námi se objevuje výrazná stolová hora Vladař, která patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám západních Čech.

Hora dosahuje nadmořské výšky 693 metrů a na jejím vrcholu se rozkládá rozsáhlé pravěké hradiště.

Foto: Marcelberan 22

Vladař

Archeologické nálezy dokládají osídlení této lokality již v době bronzové. Významnou úlohu pak Vladař sehrál v době železné, zejména v období halštatském a laténském, kdy zde existovalo mohutně opevněné sídlo.

Pozůstatky opevnění jsou dodnes patrné na vrcholové plošině i na svazích hory. Celková délka jednotlivých valových linií dosahuje podle uváděných údajů až 18,5 kilometru.

Vnitřní část hradiště na temeni hory ohraničují kamenné valy, ve kterých se nacházely tři vstupní brány, orientované k severu, západu a jihu.

Uvnitř areálu se nachází také malé rašelinné jezírko, někdy označované jako obětní. V minulosti pravděpodobně sloužilo jako zásobárna vody.

Vedle pravěkého opevnění se na Vladaři nacházejí také další fortifikační prvky, jejichž vznik bývá spojován s pozdějšími historickými obdobími.

Když se na Vladaři bránil Jan Žižka

Hora Vladař se výrazně zapsala také do dějin husitských válek.

V listopadu roku 1421 se zde odehrála bitva, při které husitské vojsko vedené Janem Žižkou čelilo početnějšímu nepříteli.

Žižka, který byl v té době již slepý, využil výhodného postavení na vrcholu hory. Jeho vojsko zde po tři dny odolávalo jednotkám západočeských pánů a vojsku Jindřicha z Plavna.

Přestože se husité dokázali bránit, jejich situaci komplikoval nedostatek zásob. Žižka proto nakonec přistoupil k průlomu z obklíčení a se svými vojáky ustoupil směrem k Žatci.

Událost zachycuje také Husitská kronika Vavřince z Březové.

Pokud se rozhodnete vystoupat až na vrchol Vladaře, počítejte s tím, že jde o náročnější odbočku, při které může být vhodnější kolo odložit a pokračovat pěšky. Samotná vrcholová plošina je rozsáhlá a kromě pozůstatků opevnění nabízí také výhledy do okolní krajiny.

Poslední kilometry zpátky do Chyší

Od rozcestí Pod Vladařem se vracíme do Vladořic a pokračujeme po cyklotrase číslo 2278 směrem na Bohuslav.

Závěrečná část výletu nás přivede zpátky do údolí řeky Střely. Po předchozích stoupáních přijde vhod sjezd, během kterého se postupně přiblížíme k Chyším.

Právě zde náš 64 kilometrů dlouhý okruh končí.

Pokud jste si na začátku výletu nestihli prohlédnout chyšský zámek nebo navštívit zámecký pivovar, můžete se sem ještě vrátit. Po více než čtrnácti stech nastoupaných metrech přijde vhod také zasloužené občerstvení.

Praktické informace k výletu

Trasa měří 64 kilometrů a celkové převýšení dosahuje 1413 metrů. Přestože nejde o mimořádně dlouhý cyklovýlet, vzhledem k členitému terénu jej doporučuji především zkušenějším cyklistům nebo majitelům elektrokol.

Povrch trasy tvoří kombinace asfaltových komunikací, místních silnic a turistických cest. Zejména při odbočkách k rozhledně, kapličkám, bunkru Jasyr a hradišti Vladař je potřeba počítat také s méně pohodlným terénem.

Občerstvení lze plánovat především v Chyších, Valči a Žluticích. Možnosti odpočinku nabízejí rovněž okolí Žďárku a koupaliště Dolánka. Otevírací doby restaurací, muzeí a dalších turistických objektů doporučuji předem ověřit.

Na výlet je vhodné vyhradit celý den, zvláště pokud plánujete navštívit zámecké interiéry, Vitrážové muzeum nebo vystoupat na Vladař.

Tento okruh spojuje překvapivě mnoho historických památek a zajímavostí na poměrně malém území. Během jediného dne projedeme kolem několika zámků, navštívíme barokní Valeč, připomeneme si historii studené války u sovětského bunkru a pod horou Vladař se vrátíme do období Keltů i husitských válek.

Zdroje informací

  • Zámek Chyše – historie zámku, prohlídkové okruhy, pobyt Karla Čapka a zámecký pivovar: https://www.chyse.com
  • Národní památkový ústav – Památkový katalog – informace o historických objektech a kulturních památkách: https://pamatkovykatalog.cz
  • Zámek Valeč – historie zámku, zámeckého parku a barokních památek: https://www.zamek-valec.cz
  • Archeologický atlas České republiky – archeologická lokalita Vladař, pravěké opevnění a historie osídlení: https://www.archeologickyatlas.cz
  • Národní památkový ústav – Státní archeologický seznam ČR – evidence archeologické lokality Vladař: https://isad.npu.cz
  • Mapy.cz – cykloturistické trasy, turistické cesty a poloha jednotlivých zastávek: https://mapy.cz

Poznámka: Před cestou doporučuji zkontrolovat aktuální omezení související se stavbou dálnice D6.

Foto: Marcelberan 22

Trasa

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz