Článek
Oficiální definice říká, že influencer je člověk známý na sociálních sítích, který prostřednictvím on-line obsahu ovlivňuje postoje, názory a chování masy lidí. Teoreticky se dá influncerem nazvat i jakákoliv známá osobnost, aniž by provozovala svůj Youtube nebo jiný kanál. I takový člověk výrazně udává směr společnosti. Takoví lidé ale obvykle své publikum získali proto, že dlouhodobě předvádějí svůj um, za který sklízejí uznání. Mohou to být herci, muzikanti, nebo třeba sportovci. Ale tuto skupinu „influencerů“, kteří doopravdy něco umějí, nechme tentokrát stranou a pojďme se zaměřit na ty, kteří své publikum získali prostě jen tím, že jejich bezduchá videa jako na běžícím pásu servírují platformy jako TikTok nebo Youtube.
Patologický vliv influencerů na děti
Na vlastních čerstvě náctiletých dětech mám možnost se zděšením sledovat, jak moc pro ně influenceři znamenají. Jejich videa, která děti až fanaticky sledují, jim obvykle, kromě skryté reklamy, nemají co nabídnout. Naopak, aniž by si toho děti stačily všimnout, dokáží zabít prakticky veškerý svůj čas sledováním něčeho, co nedává absolutně žádný smysl a když se nad tím člověk zamyslí, není to ani žádným způsobem zábavné. A nejde jen o čas, strávený u obrazovky. Děti o svém influencerovi přemýšlejí na každém kroku, je předmětem konverzací se skutečnými kamarády. Tento člověk se jim naprosto dostal pod kůži, dokázal děti přesvědčit o tom, že je jim blízký a ony jej přijaly za svého přítele. Děti takového člověka mají často jako modlu, kterou následují a hltají každý jeho sebehloupější názor.
Sledující budou svého influencera sledovat při čemkoliv, třeba i při tom jak jí pizzu a chválí ančovičky
Například úplně stačí, že si jejich influncer koupil boty nebo mobil. Takové rozbalování právě koupeného zboží je obrovskou událostí, na kterou děti a teenageři koukají jako na svatý obrázek. Přitom jen vybalování z krabice. Je to činnost, kterou umí každý, každý to dělal mnohokrát a mnohokrát dělat bude. Vybalím věc a krabici vyhodím. Ale influencer vybaluje čtvrt hodiny s patřičným komentářem, dokreslujícím napětí z toho, co asi v krabici s nápisem iPhone 16 bude. Děti hltají každé slovo svého domnělého on-line přítele a většině z nich vůbec nedochází, že právě koukají na to, u čeho při sledování filmu odcházejí na záchod. Říká se tomu reklama a jejich, v tu chvíli, nejlepšího přítele nejvíce potěší, když kliknou na banner inzerenta.
Influencer ve zkratce
Žádné velké schopnosti ke své práci influencer nepotřebuje. Úplně si vystačí s tím, že je jen o něco málo starší než jeho follower a bez většího řečnického nadání s odvahou užívá slovíček typu skibidi, rizz a jiných, která jsem zatím nestačil pochytit. Pak už jen tahá z rukávu jedno lepší téma než druhé. Kromě vybalování z krabice si určitě většina followerů nenechá ujít například bombu v podobě komentované procházky parkem nebo ubytování se v hotelu. Influencer samozřejmě bude mít v batůžku nejvíc cool pití od zcela konkrétní značky, které bez váhání a s čistým svědomím doporučí všem oddaným ovečkám, které opět nepojmou ani snítku podezření, že by se mohlo jednat o reklamu.
Rodiče mohou pomoci, ale musí chtít
Dětem vůbec nedochází, co pro svého nového kamaráda doopravdy znamenají. Mají dojem, že ten člověk jim věnuje velkou spoustu svého času, když tvoří videa, že je bere do svého soukromí, odkud videa vysílá a tím pádem ani netuší, že jsou vlastně jen influencerovými zákazníky. Rodiče by se měli začít více zajímat o on-line životy svých dětí a ne je jen hanět. V tu chvíli s námi totiž naše dítě bude ochotno debatovat a my dostaneme vzácnou příležitost pokusit se jej alespoň trochu edukovat. Můžeme se pokusit poukázat na to, že jejich přítel z TikToku jim denně servíruje pro ně skrytou reklamu. Pokusit se dítě alespoň částečně nasměrovat a vysvětlit, kdo přítel být může a kdo určitě ne. Záměrně říkám částečně, protože směr si musí každý člověk najít sám, ať už je malý nebo velký, ale poradní hlas mít můžeme. A je jen na nás jak bude silný a jestli se nám podaří našemu dítku základy mediální gramotnosti vštípit, nebo ne.
Dětem pomoci lze, ale musejí mít pocit, že se o to, co dělají, zajímáme.
Pro teenagery život na sociálních platformách znamená opravdu moc a jedinou možností jak jim pomoci se zorientovat je, že se jim pokusíme alespoň trochu porozumět, i když tomu, co dělají, ani za mák nerozumíme a nechápeme, jak mohou takto marnit čas. Striktním zákazem zřejmě ničeho nedosáhneme, snad kromě toho, že se dítě nejspíš úplně uzavře. Že to nejchutnější ovoce je právě to zakázané, věděli už i Adam a Eva, tak proč opakovat stejnou chybu.
Zdroje:
