Článek
Ani jedno z provedených vyšetřování dosud nedokázalo jednoznačně vysvětlit, co se v noci z 9. na 10. března roku 1948 v bytě Jana Masaryka odehrálo. Hypotéz se ale nabízí celá řada. Poslední vyšetřování proběhlo v roce 2021, a ani Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu nezjistil, jestli se jednalo o vraždu, sebevraždu nebo nešťastnou náhodu.
Známá fakta
Jan Masaryk bydlel přímo v Černínském paláci, a právě z okna svého služebního bytu v noci z 9. na 10. března 1948 ministr zahraničí vypadl. Jeho tělo bylo nalezeno ráno dvěma topiči z ministerstva. Ačkoli bylo první vyšetřování uzavřeno jako sebevražda, lidé, kteří Jana Masaryka znali, to odmítají. Navíc měl k dispozici silné léky na spaní, s jejichž pomocí mohl odejít ze světa méně drasticky. Ale ty se našly v nočním stolku. Navíc sebevražda byla v rozporu s životním postojem a povahou Jana Masaryka.
Komu překážel
Populární ministr a syn ještě populárnějšího prvního prezidenta určitě nepatřil mezi oblíbence Klementa Gottwalda, i když v jeho vládě zůstal i po únorovém puči. V lásce jej jistě neměli ani sovětští poradci, kteří komunistům mluvili do všeho. Navíc už před válkou přísahal před svým otcem věrnost Edvardu Benešovi, s nímž se ještě 9. března v Sezimově Ústí sešel. Masaryk měl dle svědků dobrou náladu. Snad se chystal emigrovat a byl si u prezidenta Beneše pro souhlas. Podle nejnovější hypotézy vadil i svým spolupracovníkům, kteří také mohli být jeho vrahy.
Zavraždili ho spolupracovníci?
Spisovatel a publicista Jaroslav Čvančara přišel s verzí, že Jana Masaryka zavraždili jeho nejbližší spolupracovníci Jan Bydžovský, František Fryč a Arnošt Heidrich. Pro Seznam Zprávy Čvančara uvedl: „V očích této trojice se Jan Masaryk stal zrádcem národa, protože setrváním v Gottwaldově vládě komunistický režim de facto legitimizoval. Viděli v něm strůjce komunistického únorového převratu. Ale také čistek na ministerstvu zahraničí, na nichž se Masaryk svým podpisem podílel.“
Čvančara navázal na knihu „Kauza Jan Masaryk: Nový pohled“ od Václavy Jandečkové, která zveřejnila doznání Masarykova spolupracovníka Jana Bydžovského. Podle něj se na likvidaci podílel plukovník František Fryč a generální sekretář ministerstva zahraničí Arnošt Heidrich. Masaryka údajně omámil Bydžovský a pak ho s Fryčem společně vyhodili z okna. Čvančara poskládal další svědectví, která tuto verzi potvrzují. Jenže hlavní svědek Bydžovský pak svou verzi odvolal. Kdyby tomu tak skutečně bylo, nechali by si pro sebe komunisté verzi, která je vlastně očišťuje? Historici se zatím neshodují.
Komunisté, sovětští poradci nebo opravdu sebevražda?
Komunistický režim se snažil Masaryka kontrolovat na každém kroku a odposlouchával ho jak v Černínském paláci, tak i na schůzkách u prezidenta Beneše. Mohli se nějak dostat k informaci, že chce Jan Masaryk emigrovat? Zavraždili jej dřív, než to mohl uskutečnit? Podle jedné vyšetřovací verze se skutečně jednalo o vraždu. Dříve, než se ale podařilo zjistit, kdo vraždil, byl kriminalistům z vražd případ odebrán přímo komunistickým ministrem vnitra Václavem Noskem a předán Státní bezpečnosti. Ta dospěla k závěru, že šlo o sebevraždu.
To ale zpochybňoval po letech třeba patolog, který tělo ministra ohledal, profesor Jaromír Tesař. Ten měl údajně říct: „Ještě jsem se nesetkal s tím, aby někdo při sebevraždě skákal po zádech.“ Skutečně STB vyšetřovala, nebo spíš zakrývala to, na co by ke komunistům méně loajální kriminalisté určitě přišli? Kdyby to byla opravdu sebevražda, proč by elegantní ministr ukončil život v nedůstojném oblečení – bez bot a v pyžamu?
Jan Masaryk byl poslední demokratický ministr v komunistické vládě, což vadilo oběma táborům
Nešťastná náhoda to asi nebyla
Verze o nešťastné náhodě je asi nejméně pravděpodobná. Proč by Masaryk chodil zády k oknu otevřenému dokořán? Koupelna byla dost velká, místa tam bylo dost a nechat si otevřené okno dokořán začátkem března, kdy je ještě dost chladno? Proč? Okno nebylo nízké, ale ve výši pasu, takže nešťastně vypadnout po zádech je téměř nemožné.
Jak to bylo ve skutečnosti, se už asi nikdy nedozvíme. Pro žádnou z variant neexistují jednoznačné a nevyvratitelné důkazy. V každém případě smrt Jana Masaryka se komunistům velmi hodila. Beneš přišel o jednoho z posledních blízkých lidí a Gottwaldovi se otevřela cesta k vymazání jména Masaryk nejen z učebnic, ale i z paměti národa.
Zdroje:
