Článek
Tomasz Komenda byl obyčejný mladík, který nijak nevyčníval. Studoval, bavil se s přáteli a připravoval se na život, který měl celý před sebou. Když byla během silvestrovské párty v Miloszycích poblíž Vratislavi na přelomu roku 1997 a 1998 brutálně znásilněna a zavražděna patnáctiletá dívka, tehdy osmnáctiletý student neměl ani páru, že se právě stal skutek, který jeho život za nedlouho obrátí v prach.
Když v roce 2000 Tomasze Komendu zatkla policie pro podezření ze znásilnění a brutální vraždy, vůbec mu nedocházelo, že je prakticky konec. A proč by taky mělo? Vždyť sám nejlépe věděl, že nic neprovedl, a byl absolutně přesvědčen, že se vše za krátko vysvětlí. A asi i vysvětlilo, jenže jednoznačné důkazy, potvrzující Komendovu nevinu, naprosto nepochopitelně, vůbec nikoho nezajímaly.
Důkazy byly na Komendově straně
Asi nejjednoznačnějším důkazem, potvrzujícím jeho nevinu, bylo svědectví celkem 12 lidí. Všichni tito lidé shodně vypověděli, že se Tomasz Komenda v době vraždy nacházel asi půl hodiny jízdy od místa, kde k tomuto hrůznému činu došlo. Slavil totiž Silvestra úplně jinde a s úplně jinými lidmi. Tento skutek tedy spáchat nemohl, ani kdyby se na hlavu postavil. K jeho odsouzení soudcům a prokurátorům v podstatě úplně stačily dvě věci.
První byla, že jej s policejním identikitem ztotožnila sousedka jeho matky a nikomu nebylo divné, že podoba není až tak jednoznačná. O mnoho let později vyšlo na povrch, že sousedka to udělala jen proto, že se předtím s jeho matkou pohádala. A když věci zašly příliš daleko, už jen mlčela. Druhým, opět nepřímým, důkazem byl test DNA z materiálu, který byl na těle oběti nalezen. Znalci sice upozorňovali, že stejná shoda může nastat u každé 71. osoby na této planetě, ale ani toto soud nezajímalo. V roce 2003 byl odsouzen na 15 let vězení a o půl roku později byl odvolacím soudem trest zpřísněn na 25 let.
Za nedbalost, která nevinnému člověku vzala celý život by měl být viník potrestán. A to i v případě, že jím je prokurátor nebo soudce
Propuštění na svobodu a rychlý konec
Jeho případ byl teprve na žádost rodičů oběti znovu přezkoumán až po osmnácti letech, které Tomasz Komenda strávil neprávem v tom nejhorším vězení mezi vrahy a jinými pachateli těch nejzávažnějších zločinů. Po přezkoumání DNA a srovnání s novým podezřelým, měli kriminalisté najednou jasno. Bylo zřejmé, že vrahem nemohl být Tomasz Komenda, protože vrahem jednoznačně byl jistý Ireneusz B., který navíc měl další dva komplice. Jenomože nevinný člověk již v tuto chvíli ve vězení promarnil 18 let svého života, a to nikdo netušil, že už mu jich mnoho nezbývá. Za peklo, které za mřížemi Tomasz prožil, za ponižování a šikanu ze strany spoluvězňů i bachařů mu nakonec bylo polskými soudy přiznáno rekordní odškodnění ve výši 6 milionů zlotých, což je v přepočtu více jak 73 milionů korun. Ale ruku na srdce, myslím, že málokdo by vyměnil 18 let opravdového pekla a šikany ve vězení za jakoukoliv částku. Tím méně, kdyby tušil, co jej čeká po propuštění.
Tomasz Komenda se snažil znovu začít žít, jak jen mohl. Našel si partnerku, se kterou měl malého synka, setkal se s papežem, usilovně se snažil dosáhnout alespoň malinkaté spravedlnosti a potrestat ty, kdo jej za mříže neprávem dostali. Nezáviděníhodný život Tomasze Komendy ale letos předčasně skončil v jeho 46 letech, kdy podlehl rakovině plic. Obrovské odškodné by tedy měl podědit jeho malý syn Filip. Celý případ, který se zabýval viníky obrovského omylu, který Komendovi sebral vše, ale soudy zatím uzavřeli, aniž by byl kdokoliv potrestán. S čímž ale Komendův advokát nesouhlasí, podal odvolání a v boji bude pokračovat dále, společně s rodinou Tomasze Komendy.
I 25 let žaláře je směšně nízký trest za tak ohavný čin jaký byl oné silvestrovské noci spáchán. Jenomže trestáni by měli být ti, kteří takové činy skutečně páchají. Soudy i prokurátoři postupovali zbytečně zbrkle pod tlakem veřejnosti a médií. Chtěli mít svého viníka za mřížemi, ale místo toho zničili život nevinnému mladíkovi a skutečné zrůdě darovali mnoho let svobody.
Zdroje:
