Hlavní obsah
Lidé a společnost

Maršál Koněv nebyl osvoboditel, ale okupant. K hrdinovi měl na míle daleko

Foto: Karel Hájek, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Osvobození Prahy vojsky maršála Koněva znamenalo pouze výměnu okupanta

Komunisté dlouhá léta glorifikovali člověka, který si žádnou úctu nezaslouží. Maršál Koněv byl bezohledný a bezcharakterní sluha Stalina, který své vlastní zájmy stavěl vysoko nad životy ostatních. Osvobození v jeho podání byla jen další okupace.

Článek

Osvoboditel okupovanou zemi osvobodí, aniž by si kladl jakékoli podmínky. A po uklidnění situace ji opustí. Pokud zůstane, ať už s celou armádou, nebo s takzvanými „poradci“, není to osvoboditel, ale dobyvatel. A přesně to byl komunisty tolik oslavovaný maršál Koněv.

Kdo byl maršál Koněv

Ivan Stěpanovič Koněv pocházel ze skromných poměrů a bez matky, která zemřela při porodu. Koněv Stalinovi bez mrknutí oka donášel na ostatní důstojníky Rudé armády, kteří se později stali oběťmi stalinské čistky. Klidně ale také předsedal soudu s Lavrentějem Berijou, jedním z vykonavatelů tohoto zvěrstva, kterého šmahem odsoudil k smrti. Bylo mu tedy úplně jedno co dělá a jaké následky jeho chování má. Jediné důležité pro něj byl jeho vlastní prospěch. Byl to člověk, který postrádal jakékoliv zásady.

Koněvův charakter měl ke ctihodnému člověku na míle daleko a ani mýtus o neporazitelném vojevůdci příliš nesedí. David Hertl v článku pro iRozhlas.cz uvedl: „Na začátku války mu dokonce hrozilo stíhání vojenským soudem. Protože jeho vojáci nedokázali bránit rychlému postupu nacistických vojsk do Sovětského svazu. Podle některých pramenů měl Koněv také údajně nejvyšší ztráty na bojištích ze všech sovětských maršálů. Pod jeho velením padlo 700 tisíc vojáků a 300 tisíc jich bylo zajato, což je o pětinu víc než u Žukova a o třetinu víc než u Rokossovského.“

Foto: Mil.ru, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

Maršál Koněv neměl s komunistickým ideálem osvoboditele pranic společného. Přesto byl dlouhá léta považován za hrdinu

A podobně na tom bylo také jeho slavné osvobozování Prahy. Jako vše, co jsme o Koněvovi donedávna slýchali, i tady byla fakta značně ohýbána. Podle některých historiků už přijel v podstatě do osvobozeného města a své zásluhy sám osobně významně zveličoval. Jednotky SS kapitulovaly už před příjezdem Koněva, zbývaly už spíše jednotlivé skupinky Němců, které vojáci 1. ukrajinského frontu bez větších ztrát porazili. „Nikdo nezpochybňuje úlohu při osvobozování, ale zachránění Prahy před zničením už není pravda,“ uvedl pro Českou televizi historik Eduard Stehlík.

Československo nebylo osvobozeno, ale znovu okupováno

„Osvoboditel“ Koněv začal jednat ve jménu Stalina okamžitě. Přivezl si s sebou totiž také agenty sovětské kontrarozvědky Směrš. Začalo zatýkání občanů Československa, kteří kdysi utekli před bolševiky z Ruska. Nejméně tisíc jich zmizelo v lágrech na východě.

Obdivuhodné nejsou ani jeho další skutky. Bývalý primátor Zdeněk Hřib při jednání pražského zastupitelstva, které rozhodlo odebrat Koněvovi čestné občanství Prahy, připomněl například bombardování Mladé Boleslavi 9. května, tedy den po konci 2. světové války, při kterém zahynulo 148 obyvatel města včetně dětí.

Foto: Gampe, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Koněv Československo osvobodil, ale nabídnul pouze Stalinovu verzi svobody, po které málokdo touží

Sovětské osvobození se pak projevovalo nejen odmítnutím pomocné ruky ze strany USA v podobě Marshallova plánu, ale postupným ovládnutím celé československé společnosti, které vyústilo až v komunistický puč. Důsledky Koněvova „osvobození“, které bylo spíše novou okupací, se v mnoha ohledech projevují na české společnosti i dnes. Mnozí lidé neodsuzují brutální agresi Rusů na Ukrajině jen proto, že jim stále přičítají hrdinné osvobození Československa. Realita ale byla zcela jiná. Generál Patton mohl být v Praze daleko dříve než Koněv, ale Stalin nesouhlasil, a tak se muselo počkat až na maršála Koněva.

Potlačení maďarského povstání

Krvavě a zcela bez ohledu na civilisty se Koněv jako tehdejší nejvyšší velitel vojenských sil Varšavské smlouvy rozhodl potlačit snahy o povstání v Maďarsku. I když to nebyl on, kdo o invazi do Maďarska rozhodl, příkazy z Moskvy plnil více než spolehlivě. Maďarský historik János Rainer k tomu pro Aktualne.cz uvedl: „Nejsou žádné zprávy o tom, že by se pokoušel minimalizovat oběti z řad civilistů. Sovětská armáda jednoznačně chtěla co nejdříve veškerou opozici zlikvidovat, a to za jakoukoliv cenu, za použití jakýchkoliv prostředků,“ říká maďarský historik.

Koněv nebyl úctyhodný osvoboditel. Byl to bezohledný okupant nejen našeho území. Vždy mu šlo jen o osobní zásluhy a vlastní pohodlný život. Ohledy na jiné nebral ani v Rusku, ani jinde. To, že Koněva komunistická propaganda vynášela do nebe, bylo jen ohýbání historických faktů. Československo mohlo být osvobozeno dříve a mohlo být osvobozeno doopravdy.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz