Článek
Kdysi mě šokovalo, když Květa Fialová klidně vyprávěla, jak ji sovětští vojáci těsně po válce znásilnili, což ovlivnilo její vztahy k mužům na celý zbytek života. V době násilného činu jí bylo jen 14 let a ona pak byla dokonce i svědkem jejich popravy. Byli zastřeleni před nastoupeným plukem. Nic takového jsme se ve škole nedozvěděli. Zvěrstva Němců byla v dějepisu i v socialistických uměleckých dílech popisována detailně, ale o stejných zvěrstvech sovětských vojáků se mluvit nesmělo. A v současném Rusku už se opět nesmí, za pravdu hrozí vězení. Naprostá většina zločinů Rudé armády zůstala nepotrestána.
Export socialismu s Hitlerovou pomocí
V roce 1940 se Stalin rozhodl urvat si svůj kus válečného zisku. Estonsko, Litva a Lotyšsko byly napadeny a násilně připojeny jako nové „socialistické“ republiky k Sovětskému svazu. Jejich občané byli odvedeni do Rudé armády, kde jich řada zahynula. Probíhaly masové popravy nepohodlných a deportace dalších občanů Pobaltí do sovětských gulagů. Obětí vražd a deportací byly statisíce. Stejně se Sověti chovali po napadení Polska už o rok dříve, odkud deportovali nejen Poláky, ale také Židy.
Ruské gulagy se od německých koncentráků příliš nelišily
Docházelo i k masovému mučení obětí na východě Polska, tedy na území, které si Stalin nárokoval. Stejně dopadla i část Rumunska. Veškeré obsazovaní cizího území se dělo v souladu s paktem Molotov-Ribbentrop. Mnozí historici označují chování sovětských bezpečnostních složek na dobytých území jako etnické čistky. Jen z Polska bylo deportováno kolem 1,5 mil. lidí.
Pomsta místo válečných konvencí, násilí místo osvobození
Je pravdou, že Němci se během svého tažení na východ dopouštěli řady krveprolití, a to zejména proti civilistům. Když Rudá armáda postupovala na západ, její příslušníci už o zločinech Němců věděli. Zajaté nebo vzdávající se německé vojáky popravovali bez soudů jako akt pomsty. Existuje řada svědectví o mnoha válečných zločinech sovětských vojáků, kteří vraždili civilisty, znásilňovali a loupili. Chovali se ne jako osvoboditelé, ale jako dobyvatelé.
Projevovalo se to zejména při osvobozování Polska, kdy zvěrstva Němců nahradila zvěrstva sovětských soudruhů, Poláci trpěli stejně. Zatýkáni a deportováni byli i partyzáni a další příslušníci odboje. Desítky tisíc jich skončily na Sibiři. Popravy se týkaly i civilistů, kteří byli často obviňováni ze spolupráce s fašisty, aby byl pro trest důvod. Falešná obvinění byla zcela běžná.
Vražd civilistů se dopouštěli i sovětští partyzáni na území Finska, včetně vražd žen a dětí. Válečný postup byl i záminkou proti etnickým čistkám na území Sovětského svazu. Hodně lidí zemřelo také ve snaze prchnout před postupující Rudou armádou jak zimou a hladem, tak při bombardování uprchlických kolon sovětskými bombardéry. Jsou doloženy tisíce případů hromadných i jednotlivých vražd, často i velmi násilných, kdy byli například civilisté přejeti tanky.
Němci páchali během válka nepředstavitelná zvěrstva. Rusové ale byli prakticky stejní
Dívky a ženy byly před vraždami hromadně znásilňovány. Podle Paměti národa byly v roce 1945 znásilněny asi 2 miliony německých žen, odhaduje se, že minimálně desetina z nich následně zemřela, často i sebevraždou. A to vše bylo doprovázeno rabováním všude, kam Rudá armáda vstoupila. Znásilňovány ale byly i Češky, třeba na Hlučínsku a v Sudetech. A nejen ženy, ale i děti, jak dokládá i příběh Květy Fialové. Pokud znásilněná žena otěhotněla, nesměla do rodného listu napsat pravdu, tedy, že otcem je neznámý ruský vojín. Když chtěla jít na potrat, nešlo ani to, sovětští vojáci rozkradli i gynekologické ordinace.
Nejen Rudá armáda, vraždila i NKVD
Příslušníci NKVD (rusky Narodnyj komissariat vnutrennich děl, česky Lidový komisariát vnitřních záležitostí) bojovali společně s Rudou armádou a byli nasazováni zejména na zajištění osvobozených území. Během 2. světové války se podíleli zejména na masakrech válečných zajatců. Odhaduje se, že mohlo jít až o 100 tisíc obětí nejen na osvobozených územích tehdejšího Sovětského svazu, ale také v Polsku a Rumunsku. K obětem patřili nejen němečtí vojáci, ale i skuteční či domnělí kolaboranti, antikomunisté. NKVD ale zdaleka nevraždila jen na konci války. 22 tisíc lidí bylo zabito během tzv. Katyňského masakru na jaře 1940, tedy po napadení Polska právě Sověty, tehdy ještě spolupracující s Hitlerem.
Jaký je tedy rozdíl mezi německou a Rudou armádou? V podstatě žádný, jen o té druhé se nesměla pravda dlouho vyslovit.
Zdroje:
