Článek
Maslowova pyramida potřeb patří mezi nejznámější psychologické modely motivace člověka. Jejím autorem je americký psycholog Abraham Maslow, který ji představil v roce 1943 ve své práci „Teorie lidské motivace“. Tento koncept popisuje hierarchii potřeb, které ovlivňují naše chování, rozhodování i prožívání. Maslow se při tvorbě svého modelu vydal cestou, která byla na svou dobu neobvyklá. Zaměřil na to, co dělá lidi šťastnými, naplněnými a psychicky zdravými. Studoval osobnosti, které považoval za úspěšné a vyrovnané, například Alberta Einsteina či Abrahama Lincolna. Jeho cílem bylo pochopit, jaké faktory vedou k tomu, že člověk nejen přežívá, ale také roste, rozvíjí svůj potenciál a nachází smysl života.
Psycholog Abraham H. Maslow přitom vycházel z jednoduché, ale hluboce lidské myšlenky. Naše chování, touhy a rozhodnutí nejsou náhodné, ale vycházejí z uspokojování potřeb, které na sebe navazují. Tento model bývá znázorňován jako pyramida, kde základní potřeby mají největší naléhavost a musí být alespoň částečně naplněny, aby se mohly stát aktuální potřeby vyšší. Nejde však o striktní schodiště, po kterém stoupáme krok za krokem, ale spíše o orientační mapu lidského prožívání, která nám pomáhá lépe porozumět sobě i druhým. Na základně pyramidy stojí fyziologické potřeby. Tedy dýchání, potrava, voda, spánek, regulace tělesné teploty, vylučování a přístřeší. Bez jejich naplnění se psychika soustředí téměř výhradně na přežití. Člověk, který nemá co jíst nebo kde spát, jen těžko řeší otázky smyslu života. Praxe i běžná zkušenost ukazují, že dlouhodobý nedostatek spánku, jídla či základního komfortu vede k podrážděnosti, zhoršené regulaci emocí a oslabení psychické odolnosti.
Spodní čtyři úrovně pyramidy jsou potřeby nedostatku. Pokud nejsou naplněny, cítíme úzkost …“ Neel Burton
Jakmile jsou tyto potřeby relativně uspokojeny, do popředí se dostává touha po bezpečí, jistotě a stabilitě. Potřebujeme předvídatelné prostředí, ochranu před fyzickým i psychickým ohrožením, jistotu příjmu, zdravotní péči, bezpečné vztahy. Patří sem i pocit soukromí, řád, pravidla a jasné hranice. V době krizí, válek či ekonomické nejistoty se ukazuje, jak křehká je naše psychická rovnováha, když se pocit bezpečí ztratí. Úzkost, strach a potřeba kontroly nejsou slabostí, ale přirozenou reakcí na ohrožení těchto základních jistot. Třetí úroveň tvoří sociální potřeby jako láska, přijetí a pocit sounáležitosti. Člověk je od přírody bytost vztahová a kvalitní mezilidské vazby patří mezi nejsilnější ochranné faktory duševního zdraví. Touha po rodině, přátelství, partnerském spojení či hlubokých citových vazbách není luxus, ale základní podmínka psychické pohody. Osamělost, dlouhodobé odmítání či nejistota ve vztazích zvyšují riziko depresí, úzkostí i psychosomatických potíží. Abraham Maslow tím připomíná, že bez pocitu, že někam patříme a jsme pro někoho důležití, je těžké budovat stabilní sebehodnotu. Právě ta se stává jádrem další úrovně. Potřeby úcty, uznání a respektu.
Toužíme po ocenění svých schopností, po pocitu kompetentnosti, sebavedomí a společenského uznání. Nejde jen o vnější ocenění v podobě úspěchů či prestiže, ale i o vnitřní pocit vlastní hodnoty. Pokud je sebehodnota člověka postavena výhradně na výkonu, zůstává křehká a zranitelná. Maslow zdůrazňoval význam realistické sebehodnoty, která vychází z poznání vlastních silných i slabých stránek bez nutnosti neustále se porovnávat. Na vrcholu původní pyramidy stojí seberealizace. Tedy naha naplnit svůj potenciál, rozvíjet schopnosti a žít smysluplný život v souladu se sebou. Seberealizace neznamená dokonalost ani trvalé štěstí, ale autenticitu, tvořivost, ochotu růst a učit se ze zkušeností. Maslow popisoval seberealizované lidi jako ty, kteří přijímají sebe i realitu bez nadměrného zkreslování, mají zájem řešit problémy, často i problémy druhých, a přistupují ke světu s menším množstvím předsudků.
Později svou teorii rozšířil o tzv. seba-transcendenci. Tedy duchovní dimenzi, kde člověk přesahuje vlastní ego a zažívá hluboký smysl, propojení, vrcholné či spirituální zážitky. Může jít o potřebu poznání, krásy, etiky, kultury nebo víry. Moderní výzkumy Maslowovu intuici do značné míry potvrzují. Například rozsáhlá studie z roku 2021 ukázala, že uspokojení základních psychologických potřeb jako je bezpečí, vztahovosti a smyslu, významně souvisí se subjektivní spokojeností napříč kulturami, i když pořadí a důraz se liší. To naznačuje, že pyramida nemusí fungovat striktně hierarchicky, ale její logika zůstává platná. Z pohledu psychologické praxi ji osobně nevnímám jako dogma, ale jako užitečný rámec, který nás lidi učí klást si správné otázky. Namísto rychlých receptů na štěstí nás vede zpět k základům. Jak pečujeme o své tělo, cítíme se v bezpečí, máme alespoň jeden vztah, kde můžeme být sami sebou …?“
Jedním jediným soupeřem je naše vlastní potenciálita. Jediným selháním je nevyužít své možnosti …
Mnohé pocity prázdnoty či vyhoření se zmírní, když se začneme k sobě chovat s větším respektem k vlastním potřebám. Není slabostí potřebovat odpočinek, jistotu nebo blízkost. Naopak, schopnost rozpoznat a pojmenovat své potřeby je znakem zralosti a sebepoznání. Maslowova pyramida potřeb nám tak může sloužit jako kompas v náročném světě plném nároků a porovnávání. Připomíná, že cesta ke spokojenosti nemusí vždy vést „nahoru“, ale často se vrací zpět k pevným základům. Pokud se naučíme brát své potřeby vážně, získáme nejen lepší vztah k sobě, ale i více empatie k druhým. A možná právě otázka, na kterém „poschodí“ se dnes nacházíme, je prvním krokem k větší rovnováze, autenticitě a duševnímu zdraví.
PhDr. Marek Horňansky psycholog
📚Autor Marek Horňanský se aktivně věnuje poradenské a terapeutické praxi a vzdělávacím projektům zaměřeným na podporu duševního zdraví. Článek je výsledkem profesního zkoumání a zpracování zdrojů s cílem poskytnout hodnotný a spolehlivý pohled na danou problematiku. V případě otázek nebo zájmu o další informace lze autora kontaktovat online: psycholog.hornansky@gmail.com Při tvorbě článku byla použita literatura: Russell J., Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook (UK Cambridge University Press, 2022, ISBN 1009152483), Nolen-Hoeksema S., Atkinson and Hilgard's Introduction to 2014, ISBN 1408044102) a Geiser J., Lehrbuch Allgemeine Psychologie (Outlook Verlag, 2024, ISBN 3368659308)
