Sebehodnota. Pocit, že máme ve světě své místo

Sebehodnota člověka patří mezi ta psychologická témata, o nichž má většina lidí nějakou představu, ale jen málokdo opravdu ví, co všechno zahrnují. Různí autoři mohou pojem vysvětlovat různě, ale shodují se v jednom. Sebehodnota je základním kamenem naší osobní identity. Je to vnitřní přesvědčení o tom, jak moc si sami sebe vážíme a jakou hodnotu sami sobě přisuzujeme. Toto tiché přesvědčení ovlivňuje naše volby, vztahy, reakce i to, jak přistupujeme k vlastním úspěchům a chybám. William James, jeden z nejvlivnějších psychologů, popisoval sebehodnotu jako poměr mezi tím, co chceme dokázat, a tím, co se nám ve skutečnosti daří naplňovat. Pokud jsou naše očekávání od sebe sama příliš vysoká, může sebehodnota klesat. Pokud jsou realistická a v souladu s tím, jak žijeme, roste. James ji přirovnával k houpačce. Tedy …jednou jsme nahoře, jindy dole.

„Sebehodnota nie je pocit nadradenosti, ale schopnosť stáť pri sebe aj vtedy, keď sa nám trasú kolená …“

A právě tato proměnlivost je pro člověka úplně přirozená. Jiné psychologické pohledy zdůrazňují, že sebehodnota není jen o výkonu nebo výsledcích. Je to také pocit, že máme ve světě své místo, že nejsme zbyteční a že náš život má smysl. Tento pocit se nerodí z dokonalosti, ale z přijetí vlastní nedokonalosti, z odvahy být sám sebou a z vědomí, že i chyby jsou součástí lidské cesty. Mnozí odborníci proto mluví o sebehodnotě jako o sebepřijetí, zdravé hrdosti nebo o vnitřní jistotě, že máme svou cenu. Ta vychází z našich zkušeností. Z toho, jak jsme byli jako děti respektováni, podporováni, či naopak kritizováni a odmítáni. Výzkumy dlouhodobě potvrzují, že lidé s pevnější sebehodnotou lépe zvládají stres, jsou odolnější vůči kritice a mají zdravější mezilidské vztahy.

Známým dokladem je práce Morrise Rosenberga, autora nejpoužívanější škály sebehodnoty. Jeho studie ukazuje, že stabilní sebehodnota působí jako ochranný faktor duševního zdraví. Snižuje riziko úzkosti, depresivních stavů i problémů v sociálním fungování. Sebehodnota výrazně ovlivňuje to, jak prožíváme svůj každodenní život. Určuje, jak se cítíme sami se sebou, zda umíme uznat vlastní úspěch, jak přijímáme zpětnou vazbu a jak vstupujeme do vztahů. Lidé s nízkou sebehodnotou bývají citliví na odmítnutí, více se podceňují a hůře se prosazují. Naopak ti, kteří mají zdravě vybudovanou hodnotu sami sebe, se dokážou přirozeně ozvat, nastavit hranice a požádat o to, co potřebují, aniž by se cítili provinile.

Zásadní roli v tom, jakou sebehodnotu si neseme do života, hraje dětství. Dítě, které je milováno bez podmínek, cítí, že jeho hodnota není závislá na výkonu ani na dokonalosti. Jestliže jsou jeho potřeby respektovány a jeho emoce brány vážně, vytváří si vnitřní jistotu, která ho provází i v dospělosti. Takový člověk se nebojí říct „tohle mi ubližuje“ nebo „potřebuji pomoc“. Výzkumy vývojové psychologie ukazují, že děti vychovávané v prostředí lásky a jasných hranic mají později stabilnější sebehodnotu a lepší schopnost zvládat emoce. Naopak prostředí, kde převažuje kritika, odmítání nebo emoční chlad, může vést k nejistotě, strachu z odmítnutí a nízké sebehodnotě v dospělém věku.

„Skutočná sila človeka sa neskrýva v tom, ako pôsobí navonok, ale v tom, ako so sebou zaobchádza, keď ho nikto nevidí …“

V současnosti se psychologové i pedagogové shodují, že u mnoha dětí je sebehodnota křehká. Do škol přicházejí děti, které se snadno hroutí pod tlakem, obtížně snášejí neúspěch a mají problém soustředit se, protože jejich emoční svět je příliš napjatý. Nedostatečná sebehodnota tak přímo ovlivňuje i jejich schopnost učit se, fungovat v kolektivu a rozvíjet se. I proto je posilování pocitu vlastní hodnoty jednou z nejdůležitějších výzev současné výchovy a psychologie. Sebehodnota není něco, co člověk získá jednou provždy. Je to dlouhodobý proces, vztah, který si vytváříme sami k sobě. Nejde o dokonalost, ale o pravdivost. O odvahu vidět sebe jako člověka, který má právo na potřeby, hranice, chyby i úspěchy. A právě tato vnitřní jistota se stává pevným základem psychické odolnosti, zdravých vztahů i spokojeného života.

📚 Marek Horňanský psycholog Ψ Autor se dlouhodobě věnuje poradenské a terapeutické praxi, psychologickému vzdělávání a projektům podporujícím duševní zdraví doma i v zahraničí. Článek vznikl jako výsledek odborného studia, zkušeností a analýzy literatury s cílem poskytnout čtenářům srozumitelný a hodnotný pohled na danou problematiku. V případě dotazů, zpětné vazby nebo zájmu o další informace můžete autora kontaktovat online: psycholog.hornansky@gmail.com Odborné zdroje: Russell, J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook (Cambridge University Press, 2022, ISBN 1009152483) Nolen-Hoeksema, S. Atkinson and Hilgard’s Introduction to Psychology(2014, ISBN 1408044102) Geiser, J. Lehrbuch Allgemeine Psychologie (Outlook Verlag, 2024, ISBN 3368659308)