Duševní zdraví a psychologie | Marek Horňanský

Duševní zdraví se v současnosti stává stále častěji diskutovaným tématem. Žijeme v době rychlých změn, vysokých nároků a neustálého tlaku na výkon. To všechno přispívá k tomu, že se mnoho lidí cítí vyčerpaných, úzkostných nebo přetížených. Přestože se o duševním zdraví mluví více než kdy dříve, stále existuje řada mýtů, které brání otevřené debatě. Co vlastně znamená být duševně zdravý ? Jak můžeme v dnešní době pečovat o svou psychiku ? A proč je důležité vnímat duševní zdraví stejně podstatné jako to fyzické ? V tomto článku se podíváme na aspekty duševního zdraví blíže.

„Neexistuje zdravé tělo bez zdravé duše …“ Francois de La Rochefoucauld

Duševní zdraví je pojem relativní. Ideální podoba „dokonalého“ duševního zdraví neexistuje. Někdy je vhodnější mluvit spíše o zdravotním stavu. Definice WHO (světové zdravotnické organizace) zní, že „…jedná se o stav, ve kterém jednotlivec může uplatňovat svůj potenciál, umí zdolávat stresové situace běžného života, umí produktivně pracovat a přispívat do života celé společnosti.“ Duševní zdraví ovlivňuje náš osobní rozvoj, naše školní výsledky, ambice, jejich dosahování v rodinném a pracovním životě, životní angažovanost a pociťování osobní pohody.

Duševní zdraví je součástí zdraví jako takového. Tělesná nemoc může negativně ovlivňovat duševní zdraví, ať už bezprostředně nebo nepřímo, při jejím chronickém průběhu. Dlouhodobé utrpení, bolesti a omezení související s nemocí mohou osobnost nemocného a jeho rovnováhu vážně nalomit a takto trvale poškozovat. Jsou známy ale případy, kdy např. v nemoci těžce strádající člověk překvapuje čistotou a svěžestí své mysli nebo může být v tomto smyslu i užitečný pro své okolí. Naopak, duševní zdraví může výrazně ovlivňovat zdraví tělesné. Je ověřeným faktem, že např. deprese, úzkostné poruchy nepříznivě ovlivňují kardiovaskulární systém, krevní tlak, zažívání nebo imunitu. Duševní zdraví, podobně jako tělesné jsou hodnoty, jejichž ztrátu si člověk uvědomí zejména tehdy, když je ztrácí.

„Duševní zdraví není jen nepřítomnost duševní nemoci, ale také schopnost radovat se ze života …“ Sigmund Freud

Hranice mezi zdravým a nemocným (v psychickém fungování člověka), nejsou přesně vymezeny. Psychické fungování zabezpečují harmonicky fungující neporušené psychické funkce. Jde o vědomí, vnímání, myšlení, paměť, představivost, pozornost, psychomotoriku, vůli, emoce, pudy a inteligenci. Porucha psychické funkce se nazývá psychopatologický symptom a bývá příznakem psychické (duševní) poruchy. Objektivní symptomy jsou pozorovány okolím nebo se zjistí až při samotném psychiatrickém vyšetření. Přítomnost jednoho psychopatologického symptomu není dostatečná pro stanovení diagnózy psychické poruchy. Přítomnost více specifických symptomů má vyšší diagnostický význam.

Víme dobře, jakou tragédií může skončit řízení motorového vozidla či letadla duševně nemocnou osobou, resp. držení zbraně člověkem, který tuto možnost zneužije. Jsou profese (učitel, policista, soudce a jiné), kde je nezbytný dobrý zdravotní stav i v oblasti duševního zdraví. Duševní zdraví je v těchto případech třeba změřit, vyhodnotit. V jiných souvislostech se např. posuzuje duševní stav pachatelů trestných činů či způsobilost lidí vykonat právní úkony v občanskoprávních věcech. Duševní zdraví má tedy nejen hodnotu a pro konkrétního člověka a jeho rodinu, ale je zároveň nezbytné pro správné fungování státu (jeho bezpečnosti a pod).

Pocit smysluplnosti, vztahy, rodina, finanční jistota, fyzická a psychická pohoda či propojenost s okruhem přátel jsou oblasti, díky kterým máme pocit naplnění a spokojeného života. Tyto oblasti jsou vzájemně provázány. Nepostačuje, když je na vynikající úrovni jen některá z nich. Pokud v kterékoli z oblastí nastane nežádoucí vybočení, má to negativní vliv na psychiku. Včasná identifikace toho, která oblast způsobuje psychickou nepohodu je důležitá. V dnešní hektické době, plné stresu, vysokých nároků a neustálého tlaku na výkon, je péče o psychickou pohodu důležitější než kdy dříve.

Udržení duševního zdraví neznamená jen vyhýbat se stresu nebo negativním emocím, ale spíše rozvíjet odolnost, hledat rovnováhu mezi prací a odpočinkem a učit se zdravě zvládat náročné situace. Otevřená komunikace, podpora blízkých a ochota hledat odbornou pomoc, když je potřeba, mohou výrazně přispět k prevenci i řešení psychických obtíží. Duševní zdraví by mělo být naší prioritou. Nejen na individuální úrovni, ale i v rámci společnosti. Proto je důležité, abychom o něm nejen více mluvili, ale především se o něj aktivně starali. Jen tak můžeme žít spokojenější a vyrovnanější život.

Marek Horňanský | psycholog Ψ bibliografie: