Od individuality k mase. Davové chování pohledem psychologa

Psychologie davu odhaluje fascinující a zároveň složité mechanismy, které ovlivňují naše chování, když se ocitneme součástí větší skupiny lidí. Možná jste si už všimli, že v davu se chováme často jinak než o samotě. Když jsme sami, snažíme se jednat racionálně, udržet kontrolu nad svými emocemi a rozhodovat se podle vlastních hodnot a přesvědčení. Avšak ve chvíli, kdy se přidáme k davu, ať už na koncertě, demonstraci nebo při výprodeji, se naše chování výrazně mění. Proč ? Odpověď nám poskytuje právě psychologie davu, která zkoumá, jak silný vliv má skupinová dynamika na jednotlivce. Dav má svou zvláštní sílu, která plyne z několika psychologických mechanismů. Jedním z nich je pocit anonymity.

V davu se cítíme méně viditelní jako jednotlivci, což snižuje naši osobní odpovědnost za činy. Tento jev je v sociální psychologii známý jako „deindividuace“. Tedy dočasná ztráta vlastní identity, kdy se jedinec stává spíše součástí kolektivu než soběstačnou osobností. Deindividuace může mít pozitivní podobu, například když se lidé společně radují na sportovním utkání a přenáší se na ně euforie. Naopak může vést i k nebezpečným situacím, jako je agresivní chování při nepokojích nebo vandalismu. Tento fenomén popsal již v 19. století francouzský sociální psycholog Gustave Le Bon, který upozornil, že dav často „pohltí“ rozum jednotlivce a nahradí jej emocemi, které jsou nakažlivé a intenzivní.

„Dav nechce pravdu. Raději se nechá okouzlit klamem. Kdo v něm vzbudí iluzi, ovládne ho. Kdo se ji pokusí zničit, stává se jeho obětí …“ Gustave Le Bo

Představme si člověka který přichází s pocitem viny poté, co byl součástí skupiny, která během protestu poškodila majetek. Říká: „Já bych to nikdy neudělal sám, ale když všichni kolem křičeli a běželi, prostě jsem šel s nimi .. dělal jsem věci …to jsem nebyl já …“ Tento příběh je ukázkou toho, jak silná je konformita a tlak skupiny. Jedinec se necítí jako „agresor“, ale jako někdo, kdo ztratil kontrolu pod vlivem davu. V terapii jde o to pochopit, jak tyto mechanismy fungovaly a následně pomoci klientovi obnovit pocit osobní odpovědnosti a sebeovládání. Psychologie davu nám připomíná, že nejsme izolované bytosti. Naše rozhodování není jen výsledkem individuální volby, ale je často výsledkem složité interakce mezi našimi hodnotami a vlivem skupiny, ve které se právě nacházíme. Porozumět těmto procesům nám umožňuje lépe chápat nejen druhé, ale i sebe samotné.

Dav jako taký, je v podstatě přechodné shromáždění většího počtu lidí, na určitém místě, kdy jsou ve vzájemným bezprostředním kontaktu a reagují na stejné podněty podobným způsobem. V takovém uskupení se uplatňují mnohdy primitivní, silné pudy a emoce,které nejsou koordinovány rozumem. Tento emocionální způsob jednání může být impulzivní, někdy až iracionální, a vytváří kolektivní psychologii, která se liší od chování jednotlivců mimo dav. Historicky byla potřeba patřit ke skupině klíčová pro přežití. Od pravěku, kdy lidé žili ve tlupách a později kmenech, bylo spojenectví a kolektivní jednání základem obrany i zajištění potravy. Tlupy a kmeny přinášely pocit sounáležitosti a bezpečí, což je základní lidská potřeba. V moderní době se sice naše společnost velmi změnila, ale potřeba patřit do skupiny zůstala a s ní i mechanismy, které v davu fungují.

Velké změny v chápání fenoménu davupřineslo 19. století. Masová migrace z venkova do měst a vznik průmyslové společnosti vytvořily nové sociální podmínky. Člověk z venkova se ocitl v přeplněných městech, kde bylo mnoho lidí na malém prostoru, často bez práce a v chudobě. Tato situace vedla k pocitům beznaděje a frustrace, které se projevovaly sociálními jevy jako alkoholismus, kriminalita či protesty. Dav tak začal demonstrovat nejen nespokojenost ale i sílu, kterou skupina lidí společně může mít. Gustave Le Bon, francouzský sociální psycholog, sociolog a antropolog ve své knize „Psychologie davu“ zdůraznil, že dav není jen náhodným seskupením jednotlivců. Ale že za určitých okolností …získává nové vlastnosti, odlišné od vlastností jednotlivých členů. V davu mizí vědomá osobnost a city i myšlenky jednotlivců se zaměřují stejným směrem. Vzniká tak přechodná kolektivní duše tzv. „psychologický dav“, který má své vlastní zákony a vlastnosti. Le Bon srovnával dav s organismem, kde jednotlivci jsou jako buňky, které splynou do jediné bytosti, jež se chová odlišně než jednotlivé části samostatně.

„Deindividuace vede k potlačené odpovědnosti a agresivitě, zejména při anonymitě. Je ale silně modifikována normami skupinové identity …“ Russell Spears

Tato, nazveme ji kolektivní dušemá tendenci potlačovat intelektuální schopnosti jednotlivců a stírat jejich individualitu. Proto lidé v davu často jednají způsobem, který by si jinak nedokázali představit. Emocionální náboj, anonymita a společný cíl nebo frustrace tvoří silné impulzy, jež mohou vést k jednání, jaké bychom o samotě nikdy, opravdu nikdy nepodnikli. Dnes už nemusíme být fyzicky přítomni v davu, abychom zažili podobné efekty. Digitální prostředí, zejména sociální sítě, vytváří virtuální davy, kde dochází ke stejným procesům …konformita, tlak skupiny, ztráta individuality a zesílení emocí. Zde stejně jako v reálném davu snadno podléháme vlivu skupiny a často jednáme impulzivně či nekriticky.

V závěru článku bych rád dodal, že porozumění psychologii davu nám nabízí nástroje, jak lépe chápat chování druhých. Ale také i to, jak se chránit před nechtěným vlivem jeho síly. Můžeme si položit zásadní otázku „Jednám podle sebe, nebo podle davu …?“ Tato otázka je klíčem k zachování vlastní identity i v situacích, kdy jsme vystaveni tlaku okolí. Vědomé zastavení a sebepoznání mohou pomoci udržet si svůj rozum a zodpovědnost, přestože kolem nás zuří emoce a síly davu. Psychologie davu tedy odhaluje, že lidské chování je neoddělitelně spojené s kontextem skupiny, že jsme tvorové sociální a závislí na dynamice společenství. Přijetím této skutečnosti můžeme lépe porozumět nejen tomu, proč se chováme tak, jak se chováme, ale také jak můžeme svou sílu a svobodu v davu zachovat …využít ku prospěchu své i druhých ✅ Marek Horňanský psycholog Ψ bibliografie: