Psychologie - hypnóza. Fakta, mýty a účinky

Určitě jste už co to slyšeli, nebo četli o hypnóze (nebo autohypnóze). Zájem o tuhle oblast přetrvává i v dnešní době. Většinu z nás lidí, láká tajemství z poznání neznámého. Jako psycholog a terapeut využívám ve své praxi i tuto terapeutickou techniku ​​a to především k navození relaxace či zmírnění stresu v práci s klienty. Formy a použití hypnózy se však značně liší. Od již zmiňované hypnoterapie (terapeutická metoda) až po formy atrakcí v televizních reality show (zábava).

Pojďme se tedy v rychlosti podívat na dotyčnou oblast. Psychologický slovník definuje hypnózu jako „změněný stav vědomí“. British Medical Association definuje hypnózu jako přechodný stav, u níž dochází ke změně pozornosti. Nejčastěji je v publikacích uváděna tato definice: „Hypnóza je uměle navozený stav vědomí vyznačující se zvýšenou sugestibilitou a hyperkoncentrací pozornosti …“. Jde tedy o stav vědomí, nezávislé na tom, zda člověk bdí, spí nebo sní.

Hypnóza patří mezi „změněné stavy vědomý přirozeného typu“ (t.j. podobně jako lucidní snění, nebo holotropní dýchání). Hypnotický stav zároveň vnímáme jako sociální interakci, ve které jedna osoba (označovaná jako subjekt) reaguje na „hypnotické sugesce“ druhé osoby (označované jako hypnotizér). V běžné hypnóze není možno s klientem manipulovat (jak se domnívá širší veřejnost). V hypnóze klient přijímá od hypnoterapeuta ty sugesce, které jsou v souladu s jeho ,,vnitřním přesvědčením“. V případě, že člověk dostane sugesci, která s ním nerezonuje, danou sugesci ignoruje nebo se probudí. V hypnotickém stavu tedy není možné se vzdát své vlastní vůle, klient stále rozumí tomu, co je pro něj vhodné a co nikoliv.

Vztah mezi hypnotizérem a hypnotizovaným (terapeutem a subjektem) se odborně nazývá „raport“. Samozřejmě výhodou je, pokud vztah k hypnoterapeutovi je kladný a založen na důvěře. V procesu hypnózy hypnotizovaný (subjekt)„předává část kontroly nad svým chováním“ hypnotizérovi. To mu umožňuje navázat kontakt s podvědomím člověka, čehož se využívá (v rámci terapie), k léčbě různých poruch. Během hypnózy dochází ke zvýšené „vnímavosti a sugestibilitě“. A často též k celkové relaxaci organizmu člověka.

Hypnotický stav je v hladině alfa s frekvencí 8-13Hz, což je stádium mezi bděním a spánkem. Tento stav je našemu organizmu přirozený. Každý z nás prochází večer ze stavu beta (13-30Hz, plné vědomí) do stavu alfa (stav přirozený hypnóze), po té klesá do stavu théta (4-8Hz, povrchní spánek) a ještě hlouběji do delty (0,3-4Hz, hluboký spánek). Když se ráno probouzíme, procházíme zase deltou, thétou, alfou až betou, tedy do stavu plného vědomí (vid. obrázek zdroj: https://blauefabrik.de).

Lidé se mezi sebou liší ve schopnosti pohroužit se do hypnózy, tedy v tzv. „hypnabilitě“. Hypnotická sugestibilita je míra, do jaké je jedinec schopen vstoupit do hypnózy. Tato schopnost je dle různých výzkumů dědičná a stabilní v průběhu života. Tzv. „hloubku hypnózy“ lze obecně rozdělit na lehkou, střední a hlubokou. Lehká je stav klidu, relaxace (lze do ní uvést cca 40% lidí). U většiny hypnotizovaných lze dosáhnout pouze střední hloubky hypnózy. Ve stavu střední hloubky hypnózy už nelze vzdorovat motorickým sugescím, bez povolení se nelze probudit nebo otevřít oči. Hypnotizovaná osoba v takto vyvolaném stavu již provádí veškeré sugesce. V tomto stupni hypnózy lze také hypnotizérem zadávat „posthypnotické sugesce“.

Po dosažení hluboké hypnózy nelze odporovat sugescím, lze vsugerovat tzv. amnézii. Do tohoto stavu se dostane podle údajů cca 15% lidí. Profesor Kratochvíl uváděl, že v populaci se odhadem vyskytují 2-4% mimořádně hluboce hypnabilních osob, které jsou v literatuře někdy označovány jako tzv. „hypnotičtí virtuózové“ nebo „hypnotičtí talentové“. Tyto osoby byly schopny rychlého navození hypnózy a transu. Trans je změněný stav vědomí v „hluboké hypnóze“, vyznačuje se odpoutáním od okolí. Relaxační autohypnóza nebo hypnóza uklidňuje ve všech oblastech (psychické, mentální i fyzické). Pokud tuhle hypnózu prodlužujeme přejde ve spánek. Pak se mluví o „spánkové terapii“. Hypnózu lze tedy rovněž využít i k navození normálního spánku a stavu relaxace.

Hypnóza má své využití v mnoha oborech a může být velice prospěšná. V tereapeutické a poradenské praxi lze prostřednictvím hypnózy napomoci léčení duševních nemocí, fyzických onemocnění, zlozvyků, fobií apod., posilovat sebevědomí jedince či zlepšovat paměťový výkon. Ačkoli někteří smýšlejí o hypnóze s určitou obavou (považují ji za mystickou nebo šarlatánskou metodu), anebo z ní mají respekt, mnozí lidé ji naopak vyhledávají a doporučují dále. A jak jste na tom vy, máte osobní zkušenost ? Absolvovali jste někdy hypnózu popř. autohypnózu a pokud ano s jakým výsledkem ?

Marek Horňanský | psycholog - terapeut Ψ Bibliografie: