Hlavní obsah
Psychologie

Mindfulness - psychologie klidu a rovnováhy

Foto: Marek Horňanský | Psycholog

Marek Horňanský psycholog, PhDr.

Přístup mindfulness má za cíl podporovat pozitivní psychické stavy a vlastnosti (např. moudrost, vyrovnanost), které jsou spojovány s naší duševní pohodou.

Článek

V dnešní uspěchané době jsme často rozptýleni množstvím povinností, myšlenkami na minulost či budoucnost a neustálým přílivem informací. V tomto shonu se však vytrácí jeden klíčový prvek. A sice „přítomný okamžik“. Mindfulness neboli všímavost, nám pomáhá znovu se napojit na tady a teď. Plně vnímat své prožitky, emoce i okolní svět. V nesledujícím článku se podíváme na to, co mindfulness znamená, jak jej můžeme začlenit do běžného dne a jaké přínosy nám může přinést. Princip Mindfulness není jen meditace, ale přístup k životu, který umožňuje žít vědoměji a spokojeněji.

„Mindfulness není jen meditační technika, ale způsob života, který nám pomáhá lépe zvládat stres, zlepšovat vztahy a žít s větší lehkostí…“ (Ellen Langer)

Pojem Mindfulness (všímavost) má původně kořeny v buddhistickém učení. Všímavost byla a je považována za hlavní část meditace. Zatímco mindfulness sa v buddhistické tradici týkala toho, jak se zbavit chamtivosti a jiných negativních vlastností, západní techniky jsou spíše prostředkem k vyřešení stresu a jiných problémů duševního zdraví. Definice principu mindfulness jsou různé. Většina autorů se ale shoduje v názoru, že je to „způsob vnímání reality“ s její akceptací takové jaká je. Je to bytí v „přítomném okamžiku“. Hlavním záměrem mindfulness je tedy udržování vědomí v realitě. Uvědomování si přítomného momentu „tady a teď“. Být si vědom každého nádechu, vjemu, myšlenky a pocitu.

Přístup mindfulness má za cíl podporovat pozitivní psychické stavy a vlastnosti (např. moudrost, vyrovnanost), které jsou spojovány s naší duševní pohodou. Mindfulness nejen posiluje schopnost zdravého vnímání sebe sama, ale i druhých a situací, které se vyskytují. To všechno výrazně zvyšuje pocit pohody a vnitřní stability u člověka. Pojem mindfulness reprezentuje všímání našeho vlastního, vnitřního přežívání. Mnohdy se v životě setkáváme s tím, že naše vnímání je roztroušeno a nejednotné. Může to způsobovat to, že jsme pod stresem, tlakem nebo kvůli tomu, že v dnešní době se snažíme dělat co nejvíce věcí (multitasking) v nejkratším době. To většinou nemusí mít takový efekt, jak bychom v závěru očekávali. Málokdo se během dne dokáže zastavit a na chvíli nechat všechno tak, jak je. Popřípadě se zamyslet nad tím, co právě dělá. A právě při praktikování „mindfulness“ začneme věnovat životu svoji plnou pozornost.

Znamená to, že vyšší úroveň všímavosti usnadňuje člověku prožívat pocity štěstí. V důsledku toho pocit pohody narůstá a emocionální neklid klesá, což má v závěru pozitivní dopad na člověka. Nekončí to však tím, že umíme pochopit jenom sebe sama. Další pozitivní vliv to má také na naše mezilidské vztahy. Spolu s mindfulness se skloňuje pojem „empatie“ a „emocionální inteligence“. Někteří autoři předpokládají, že vyšší všímavost, zvyšuje i vzájemný cit pro pochopení druhých. To může zlepšit propojení a porozumění mezi lidmi. V konečném výsledku vnímáme lépe své vlastní prožívání a pocity. Nenecháváme se jimi rychle strhnout, neboť si je uvědomujeme. To má značný vliv na naše sociální interakce, vztahy, komunikaci.

Během praktikování mindfulness, využíváme více než jeden smysl. Jde o to, využívat a vnímat všemi našimi smysly. Cílem je žít „teď a tady“ v momentálním okamžiku. Být duchem přítomný, vrátit se do aktuálního, ​ přítomného okamžiku. Důležitým faktorem praktikování mindfulness, je také vnímání bez posuzování a kritizování lidí okolí, ale i sebe sama. Umožňuje nám vidět věci takové, jaké jsou. Záměrem je přestat hodnotit. Pouze začít plně vnímat a uvědomovat si. V souvislosti s tím se často cituje známá definice od Jona Kabat-Zinna: „…všímavost definuji jako uvědomování si skrze záměrného věnování pozornosti, v přítomném okamžiku a bez hodnocení…“ Výsledkem je rozvoj naší osobnosti, neboť při mindfulness začínáme od sebe, od svého nitra, překonáváme se a zlepšujeme. Protipól mindfulness je mindlessness (tedy „nevšímavost“). Ta vede buď k prožívání stereotypnosti a nudy, nebo k prožívání úzkosti a neklidu. Pojetí mindfulness našlo využití v různých oblastech, včetně psychologie, politologie, sociologie a pedagogiky.

„Lidé, kteří pravidelně praktikují mindfulness, mají nižší hladinu stresu, lepší koncentraci a větší psychickou odolnost…“ (Daniel Goleman)

Mindfulness nám umožňuje zpomalit, vědomě prožívat přítomný okamžik a nalézt rovnováhu v každodenním shonu. Nejde o složitou techniku, kterou bychom museli praktikovat hodiny denně. Stačí malé změny v našem přístupu, jako je vědomé dýchání, soustředěné vnímání nebo krátké pauzy během dne. Začleněním mindfulness do svého života můžeme snížit stres, lépe zvládat emoce a prohloubit vztahy s druhými i sami se sebou. Každý okamžik, kdy si uvědomíme přítomnost, je krokem k větší spokojenosti a duševní pohodě. Možná právě teď je ten pravý čas začít! Nadechnout se, podívat se kolem a plně se ponořit do přítomného okamžiku :-)

  • Russell, J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook. UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483
  • Nolen-Hoeksema, S. Atkinson and Hilgard's Introduction to Psychology. UK Cengage Learning EMEA, 2014. ISBN 1408044102
Foto: Unsplash

Mindfulness | Marek Horňanský (zdroj: Unplash)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz