Článek
Avšak po skončení studené války a po zpřístupnění sovětských archivů došlo ze strany mnoha historiků k důkladným analýzám výše zmíněného střetnutí. V důsledku těchto analýz začíná dnes být obecně uznáváno, že Prochorovka ve skutečnosti nebyla dějištěm největší tankové bitvy v historii.
Tento článek se opírá především o skutečnosti uvedené v publikacích „Kursk 1943: A Statistical Analysis“ (autoři: Niklas Zetterling a Anders Frankson) a „Demolishing the Myth“ (autor: Valerij Zamulin).
Přesná čísla je vždy obtížné zjistit neboť v záznamech jednotlivých jednotek není vždy rozlišováno mezi počtem tanků u dané jednotky a skutečným počtem operačně nasaditelných strojů. Ne všechny záznamy obsahují denní údaje o počtech tanků a vždy je zde také riziko lidské chyby.
Pro bitvu u Prochorovky jsou tyto faktory ještě znásobeny faktem, že historici se nikdy neshodli na přesném rozsahu bitvy. Některé zdroje berou v potaz pouze boje mezi II. tankovým sborem SS a částí sovětské 5. gardové tankové armády, zatímco jiné zahrnují i sousední německý III. tankový sbor a zbytky 5. gardové tankové armády.
V prvním případě došli historici k závěru, že reálné počty tanků na obou stranách ze zastavily na čísle 910, z toho 294 německých a 616 sovětských. V druhém případě po zahrnutí i sousedních jednotek se celkový počet účastnících se tanků vyšplhal na 1299 strojů, z toho 429 německých a 870 sovětských.
Tento výzkum také nutně vedl ke zjištění, že ztráty v této bitvě byly ve skutečnosti mnohem nižší, než jak se uvádí. Záznamy sovětské 5. gardové tankové armády naznačují, že ztratila celkem 359 tanků a útočných děl, z nichž 207 bylo neopravitelných. Německá záznamy II. tankového sboru SS uvádějí ztrátu 193 strojů z nichž pouze 20 bylo neopravitelných. Avšak je nutné podotknout rozdílné hledisko Němců a Sovětů při určení co je ztrátou a co není, což činí obtíže při jejich porovnání .
Pokud jde o lidské ztráty, je jejich přesné určení stejně obtížné. 5. gardová tanková armáda uvádí 2240 mužů zabitých a 1157 nezvěstných (ti byli s největší pravděpodobností také zabiti) mezi 12. a 16. červencem 1943. Během stejného období měl II. tankový sbor SS 503 zabitých a 57 nezvěstných.
Důvodem proč se objevily tak přehnané údaje o ztrátách mají kořeny v sovětské propagandě. Sověti věděli, že během bitvy utrpěli těžké ztráty. Nicméně přesná čísla byla přísně utajovanou informací, aby byla veřejnost přesvědčena, že takto masivní ztráty byly ospravedlnitelné. Přehnané údaje o velikosti německých jednotek a jejich ztrátách měly také zvýšit morálku vlastních jednotek a lidí v zázemí.
Avšak některé z takto přehnaných údajů měly reálný základ. Například pokud tři sovětské tanky pálily na ten samý německý tank, mohla prvotní zpráva obsahovat tvrzení o zničení tří německých tanků. Dopracování se k přesným údajům zabere čas, avšak mezitím už byly takto zveličené údaje zpracovány sovětskou propagandou.
V pamětech generála Pavla Rotmistrova je uvedeno, že se bitvy účastnilo 700-800 tanků na každé straně, přičemž Němci měli ztratit 400 strojů. Z pozice autority generála Rotmistrova byla tato čísla přijímána jako historický fakt ještě více potvrzující sovětskou propagandu. Během studené války neměli západní historici přístup do sovětských archivů a tak se museli spoléhat na výše uvedená čísla. Německé archivy byly samozřejmě přístupnější, ale nebyly plně využívány. Pouze s koncem studené války se tato situace změnila. I přes to je velmi obtížné přijít s přesnými údaji a jednotliví historici se v uvedených údajích často velmi liší.
Zbývá tedy otázky jaká tanková bitva byla tou největší v dějinách? Nyní je všeobecně přijímáno, že je to bitva v okolí města Dubno a Brody na území dnešní Ukrajiny, která probíhala mezi 26. a 29. červnem 1941, tedy na samém počátku operace Barbarossa a mělo se jí účastnit 3500 sovětských a 750 německých tanků. Bitva skončila katastrofální sovětskou porážkou při ztrátách stovek tanků a tisíců vojáků. Na počátku července 1941 byla většina sovětských jednotek, které se této bitvy účastnily na 10% své původní tankové síly.
Zdroje:
‚Kursk 1943: A Statistical Analysis‘ by Niklas Zetterling and Anders Frankson
Demolishing the Myth: The Tank Battle at Prokhorovka, Kursk, July 1943: An Operational Narrative by Valerij Zamulin
