Článek
Úvod do situace
Byli spolu teprve chvíli, ani ne půl roku. On ale trval na tom, že vezme velkou část svých úspor a koupí ji auto. Argumentoval tím, že jí to ušetří čas a bude se mu proto moct více věnovat.
Bránila se, že to je moc velký dar. Ať ho napíše na sebe, když už na tom trvá. On ale trval na svém se slovy: „Prosím tě, pro mě to žádné peníze nejsou. To je dárek. A neboj, i kdybychom se rozešli, bude tvoje. Nebudu chtít po tobě nic.“
Rozchod
Po pár měsících ale začali cítit, že to mezi nimi nefunguje na 100 %. On si jí moc nevšímal, ani spolu moc nebyli, takže se nakonec dohodli, že každý půjde svou cestou.
Dohra
Nejprve bylo vše v pořádku. Rozešli se celkem v dobrém. To ale netrvalo dlouho. Po šesti měsících ji totiž začaly chodit zprávy.
„Jak se ti jezdí mým autem?“ - „Kdy se vyrovnáme?“ - „Vysíš mi prachy.“ - „Buď zaplať, nebo si pro to auto dojedu ty … (Začal připojovat všelijaká krásná pojmenování.)“
Nejradši by mu auto vrátila, aby měla klid, ale pár věcí už se na něm pokazilo a ona si musela půjčit peníze, aby ho dala do pořádku. Utopila v něm skoro celou jeho pořizovací cenu. (Je to ojeté auto.)
Poslední zprávy: „Všem u vás řeknu, co jsi zač. Jaká jsi špinavá zlatokopka. Pošlu na tebe policajty…“
Zablokovala si ho.
Kdo je v právu
Pro mě je situace celkem jasná. Muž dotlačil ženu ke koupi auta, které nechtěla. Opakoval, že to je nevratný dar. Auto je její a on nemá nárok na nic.
