Článek
Hledání chyb a role obětního beránka
Už v šesté třídě většina rodičů zažije šok. Z jedniček a dvojek se nečekaně a překvapivě stanou až trojky. Jak je možné, že se Adámek tak zhoršil? Právě v šesté třídě totiž nastává zlom. První stupeň je totiž postaven tak, aby se žáci veškerou látku dokázali naučit v lavicích. Převážně. V šesté třídě se však prostředí mění, děti jsou starší a musí se přizpůsobit. Ne každému už stačí jen dávat pozor ve škole, je třeba se začít vzdělávat samostatně.
V deváté třídě může fungovat žák dvěma způsoby. Buď věci pochopí, zapamatuje si je a dokáže vše používat v dalších hodinách, nebo to nedokáže a pak si musí látku sám připomínat ve svém volném čase.
Kdyby si nedělal testy sám na internetu, není vůbec připravený… Škola selhává, nedokáže ho připravit
Tady se upřímně zeptám všech řidičů, jak probíhala příprava na jejich testy? Chodili jste na teoretické hodiny pořádané autoškolou a pak nic nedělali, nebo jste se učili doma, dělali si testy a radili se s ostatními.
Myslím, že si právě každý odpověděl. Hledat vinu u jiných je ale snadné, tak tento argument chápu.
Těžké testy
Už několikrát jsem slyšel, jak těžké byly testy z matematiky. Žáci byli průměrně schopní získat kolem 20 % bodů. To není závratná úspěšnost, právě naopak.
Český jazyk ale také nedopadl nijak slavně. Průměr nějakých 20 bodů z padesáti. Naše děti tedy získaly v průměru méně než polovinu bodů. To je pro mně velmi alarmující. Jsou ty testy navrženy tak, aby člověk selhal?
