Článek
Tvářil se jako obránce národních zájmů, ale ve skutečnosti byl profesionálním rozkladačem evropské jednoty. A také jedním z nejužitečnějších idiotů Ruska uvnitř Evropské unie.
Říkám to dlouhodobě a nemám důvod na tom cokoli měnit: Orbánovo Maďarsko bylo ruským trojským koněm v Evropě. A když se objevily informace, že maďarská vláda informovala Rusko o unijních jednáních, byl to jen další důkaz, že nešlo o exces, ale o systém. O vědomou politiku. O zradu spojenců v přímém přenosu.
Pro Česko je proto výsledek maďarských voleb dobrou zprávou hned z několika důvodů.
Za prvé, oslabuje se jeden z hlavních proruských sabotérů uvnitř Evropské unie. Orbán léta blokoval společné evropské kroky, komplikoval pomoc Ukrajině a tvářil se, že tím hájí suverenitu. Ve skutečnosti tím pomáhal Putinovi. Pokud se Budapešť začne vracet k normální, předvídatelné a proevropské politice, bude to dobrá zpráva pro bezpečnost celé Evropy, a tedy i České republiky.
Za druhé, maďarské volby nastavily zrcadlo i nám. Andrej Babiš ještě těsně před hlasováním Orbána veřejně podpořil a tvrdil, že vždy bojoval za silnější Evropu a za maďarské národní zájmy. To je absurdní. Orbán nebojoval za Evropu. Orbán bojoval za Putina a za své vlastní mocenské zájmy. Když český politik podporuje Orbána, nevysílá signál o suverenitě. Vysílá signál o toleranci ke korupci, autoritářství a proruské politice.
Za třetí, maďarské volby ukázaly, že ani ve střední Evropě není populismus neporazitelný. Dlouhá léta jsme poslouchali, že orbánovský způsob vládnutí je efektivní. Nakonec se ale ukázal jako unavený, vyčerpaný a zkorumpovaný. Maďarští voliči dali najevo, že nechtějí další roky stagnace, izolace a permanentní kulturní války. To je důležitá lekce i pro nás: žádný populistický režim není věčný, i když si to jeho obdivovatelé dlouho namlouvají.
Neznamená to, že se v Maďarsku přes noc všechno spraví. Šestnáct let Orbánovy vlády zanechalo hluboké stopy v institucích, médiích i ve fungování státu. Ale už samotný fakt, že voliči dokázali tenhle systém odmítnout, je důležitý. Je to signál, že i dlouho budovaná moc může padnout, pokud se opírá o strach, klientelismus a propagandu místo důvěry a výsledků. Držím proto Peterovi Magyarovi palce.
Pro Českou republiku z toho plyne jednoduchý závěr. Naše bezpečnost, důvěryhodnost a místo v Evropě nestojí na siláckých řečech o suverenitě, ale na pevném ukotvení na Západě, na loajalitě ke spojencům a na schopnosti rozeznat, kdo Evropu brání a kdo ji zevnitř rozkládá. Orbán patřil dlouhodobě do té druhé skupiny. Nechci, abychom tam patřili i my.
Kdo se v Česku Orbánem inspiroval nebo ho otevřeně podporoval, ten dnes nemá důvod k radosti. Maďaři totiž ukázali, že cesta proruského populismu, korupce a nacionalistického kýče není žádnou historickou nutností. Je to cesta do pekel.
