Článek
Z okolních národů tráví Češi v práci nejvíce hodin ročně. To je statistický fakt. Máme prakticky nejnižší nezaměstnanost v EU, přesto jsou mzdy Čechů stále nízké. To zásadně ovlivňuje státní rozpočet, ze kterého dvě třetiny tvoří právě daně vybrané od občanů – ať už přímé, nebo nepřímé. Z tohoto rozpočtu pak stát ještě rozděluje sociální dávky (mimo důchody) lidem, kteří i přes plný úvazek nedosáhnou na důstojné živobytí kvůli drahému bydlení.
Kde se stala chyba, říká si člověk, který vývoj pozoruje. Proč při produktivitě dosahující 75–85 % Německa máme mzdy těsně pod jeho polovinou?
Zde je nutné si přiznat několik faktů, které politici neradi říkají, které si nechce přiznat odborový aparát a které si nechceme přiznat ani my sami.
Politici a byznys
Předně, politici už dávno nehájí zájmy občanů. Ti jim stranickou pokladnu nenaplní – to dělá byznys, lobbistické skupiny a velcí podnikatelé, jejichž zájmy pak politici přednostně prosazují.
Stále se přitom řídí překonanou tezí, že „pokud se budou mít dobře bohatí, část bohatství nutně propadne i k chudším obyvatelům“. Dle mezinárodních studií to neplatí. Hromadění kapitálu u úzké skupiny obyvatel ke zlepšení životní úrovně většiny nevede; tyto elity naopak vynakládají prostředky zejména na to, aby si své bohatství a vliv udržely.
Slabé odbory
Vláda ústy Andreje Babiše obvinila odbory ze slabosti. I bez ohledu na to, zda jde o princip „zloděj křičí, chyťte zloděje“, má v tomto bodě pravdu. V odvětvích s nejnižšími mzdami odbory téměř nepůsobí. Zájmy nejchudších pracujících nehájí nikdo – nebýt valorizace minimální mzdy, byla by jejich situace ještě horší.
Viník v zrcadle
A konečně viník poslední: my sami.
S trochou nadsázky lze říci, že v ČR pracuje každý, kdo jen trochu chce a může. Na úřadech práce zůstává zhruba 130 000 lidí hledajících práci déle než rok (přibližně 2,5 % pracujících) – důvody sahají od zdravotních omezení až po ztrátu motivace.
Co to vypovídá o většinové společnosti? Že vezmeme téměř jakoukoliv práci, neradi ji měníme a často si necháme líbit podmínky, kvůli kterým by jiné národy vyšly do ulic. Zahraniční investoři si jsou této české vlastnosti velmi dobře vědomi. Spoléhají na ni, díky čemuž šetří jak na mzdách, tak na investicích do automatizace a modernizace.
Kdo se nás má zastat, když to nedokážeme ani my sami?
