Článek
Mezi řádky se obvykle skrývá jinotaj o tom, že chudí si za svou chudobu mohou sami. Někdy je to rovnou vystaveno na odiv, pod záminkou, že každý může být bohatý, když vyvine patřičné úsilí.
Zřejmě by bylo na světě veselo, kdyby všichni byli bohatí, dovolím si pochybovat, že by potřebné množství bohatých lidí ze samé radosti z práce běhalo péct rohlíky nebo skládat dohromady auťáky, stavět domy či šít trička. Za chvíli by za všechny ty peníze nebylo co kupovat. Už tady něco skřípe.
Neméně zábavné je upozorňování na brzké ranní vstávání příkladných boháčů. Vstávají ve čtyři nebo v pět ráno. Zřejmě to někdo zapomněl vsadit do rámce země, kde stále přetrvává zvyk z dob císaře Franze Josefa a ve čtyři nebo v pět ráno vstává kde kdo. Ne aby při ranním popíjení džusu nebo cvičení jógy zvažoval možnosti zbohatnutí, ale aby byl včas u píchaček.
Pilnou prací se zbohatnout nedá. Pomineme li tedy těch několik málo vrcholných představitelů vysokého managementu. Pilnou prací na druhý úvazek si tak možná vyděláte na udržení životního standardu, když zrovna vládnoucí elita nakáže utáhnout opasky.
Sebevzdělávání je prý cesta. Máme denně několik hodin volného času věnovat sebevzdělávání. To je rozumná rada v každé situaci, ale že by to zrovna byla zkratka k nějakému velkému zbohatnutí, se mi úplně nezdá. Možná k lepší práci ano, to smysl samozřejmě dává.
V čem by se tak asi měl člověk vzdělávat? Možná v investování, tam asi nějaké finance budou. Na to ovšem musíte mít co investovat. Pár korun, jak kážou banky, může vést k příjemnému přilepšení, ale ne k bohatství. Zariskovat všechno? Co všechno, když vytloukáte klín klínem, platíte hypotéku, leasing, kroužky pro děti a něco jíst také musíte.
Geniální nápady, které opravdu mohou vést k pohádkového zbohatnutí, nepadají jako to Galileovo jablko na hlavu každému. Také ne každý má prostředky a schopnosti svůj geniální nápad uvést na trh. Navíc některé „geniality“ na trhu můžou úplně propadnout a vynálezci zbydou oči pro pláč.
Pro ty případy tady máme radu, ať si užíváme to, co máme. Dobrá rada. Jenomže mnozí nemají. Tedy na to, aby si užívali. Neznám nikoho, kdo by si užíval zatížení hypotékou nebo dokonce toho, že je vlivem okolností zcela bez majetku. Jsou lidé, kteří by uvítali radu, jak se „jenom“ nepropadnout na dno. Takové rady se kupodivu hledají mnohem hůř než rady na velkolepé zbohatnutí. Mnohdy si bohužel nezadají s pseudoradami o zbohatnutí, protože jsou stejně odtržené od reality složitého všedního života.
Jedinou možností ke zbohatnutí se zdá být výhra v loterii. Namísto koupě motivační knihy si půjdu vsadit.
