Článek
Ne že by mi kdovíjak vadilo, že někdo pořádá velkou, hlučnou grilovací párty. Zřejmě je to i praktičtější, než pořádat oslavu doma. Od té doby, co mám sušičku, nevadí mi to už vůbec. Přece jenom, prádlo, navoněné grilovanou krkovičkou není nic moc.
Co mi vadí, je, když je toho moc a vášeň přeroste v opakované, časté obtěžování okolí.
Kde se v nás ta vášeň pro grilování tak najednou vzala? Jasně, doba a móda a pokrok jdou kupředu, napíchnout si špekáček na klacík je dávno „mimo“. Jenomže, na rozdíl od požití špekáčku, pěkně opečeného na ohni, grilování může způsobit různé akutní potíže. Od prostého přejedení se, (no jo, je to dobrý, já vím) až po zažívací potíže v podobě průjmu, zvracení a urputných bolestí břicha.
Obvykle je také nutné výsledky snažení okolo rozpáleném grilu pořádně zapít. Alkoholem, případně sladkými nápoji pro děti. Ještě štěstí, že existují nealko piva, ale v naší české kotlině je to spíše oběť pro řidiče.
Sousedé se poctivě střídají v pořádání svých grilovaček, občas se to tak sejde a pořádají se dvě, či tři grilovačky naráz. Přiznám se, že v tomhle množství mi to už vadí. Smrad se line vesnicí, když chce člověk přejít z jednoho konce vsi na druhý, proplétá se mezi zaparkovanými auty, mísící se hudební žánry vytvářejí příšernou zvukovou kulisu, větší množství příliš veselých lidí se překřikuje, řve na sebe, nebo se dokonce pokouší zpívat.
Hluboko po půlnoci či nad ránem nastane hlučné bouchání dveří od aut, opilecké blábolení a hlasité dohady pod okny, do toho štěkají všichni psi ve vsi. Tento „vylidňovací“ stav pak trvá klidně dvě hodiny a vy nespíte ještě dlouho po skončení takové akce.
To úplně stačí k tomu, aby se mi grilování zprotivilo úplně. Neholduji požírání masa ve velkém množství, ale malý kousek kuřecího, grilovaný sýr a trochu zeleniny bych si dala, kdyby mi to, bohužel, totálně nezhnusili bezohlední pořadatelé grilovaček jakožto svátků obžerství, chlastu a hluku.
Ano, uznávám, že jsem možná poněkud přecitlivělá, ale kdybych zapálila gril, asi se mi udělá špatně s hrůzou, jaké zkušenosti mi přináší cizí grilování. To nejde grilovat kultivovaně, včas se rozejít a nepouštět pouťovou muziku hluboko do noci?
Vážně nečekám, že si lidé u grilu budou tiše předčítat z klasiků a pouštět operu, ale jistou ohleduplnou kulturu s ohledem na ostatní by to chtělo. Existují lidé, kteří vstávají do práce i o víkendech.
Vidíte-li svůj smysl života v tom, pořádně se nažrat, opít, zaplácnout dětem žaludky klobáskami a colou, prosím, jak račte, stejně tak si užijte „svou“ muziku.
Zapojit mozek ještě před tím, než se pustíte do díla, by ale bylo ohleduplné vůči ostatním. Věřte, že vaše grilování není jen vaše, zatahujete do toho všechny okolo a otravujete jim život. Takže prosím, začněte včas a včas to ukončete, nejste v Las Vegas s jeho nočním životem.