Článek
V poslední době se móda, nebo trend, chcete-li, minimalismu, překlápí do polohy, nejste-li minimalista, jste hromadič. To je samozřejmě nesmysl.
Minimalismus zcela jistě není pro každého. Základní myšlenka spočívá v tom, že máte-li neuspořádaný život, máte si uspořádat domácnost, což se následně projeví v uspořádání vašeho života. Kdyby to bylo tak jednoduché, budeme všichni uspořádaní = šťastní.
Tím samozřejmě nepopírám fakt, že čas od času je třeba vytřídit a vyhodit, nebo poslat dál věci běžné potřeby, jako jsou oděvy, kuchyňské pomůcky, které nepoužíváme, nebo věci poškozené, ke kterým nemáme citový vztah.
Přesto, že se takový generální úklid a zbavení se všeho zdá velmi praktický, nehodlám podstoupit citovou újmu, kterou by to v mém případě vyžadovalo. Lpím na svých knihách. K většině z nich se čas od času vracím. Mám ráda věci po mamince a kdykoliv je vezmu do ruky, vynoří se vzpomínky na ní. Dokonce i při jejich mytí a údržbě, není to práce navíc, ale chvíle pro napojení se a vzpomínání na maminku i na dětství.
Nevyhovuje mi ani strohý styl bydlení, byť musím uznat, že je to velmi praktické. Deky, přehozy a polštářky vyžadují údržbu, stejně, jako různé ozdobné serepetičky.
Proč to vlastně píšu? Přiznávám, že se občas cítím poněkud provinile, že „tohle“ nejde nikdy pořádně uklidit, čas od času se cítím být rozpolcená pocitem, že když to takhle chci, měla bych být pilnější, co se úklidu týče.
Kéž bych nic nevěděla o Marii Kondo a minimalismu vůbec. Spokojeně bych si žila uprostřed svého lehkého chaosu, plácla sebou s knihou v ruce do polštářů a neřešila, jak pečlivě utřít prach mezi tím vším, čeho se opravdu vzdávat nechci.
Je to jen jeden z trendů, ze kterých si můžeme vybírat, nebo se naopak ničeho nedržet a zařídit si svůj život a svůj byt, nebo dům po svém.
Člověk se mění i v průběhu života a co mu vyhovovalo před několika lety, nemusí mu vyhovovat dnes.
as od času zjistím, že jsem „trendy“, to, když se objevil trend Urban Jungle. Tak džungli tedy doma mám. Kupuju ty mrňavé nešťastnice pokojovky, nacpané do mini obalů a snažím se jim dát nový život. Kupodivu většina přežije a odmění se bujným růstem, takže ke klíviím, které miluji, časem přibyly další exotické krásky.
Někdy si zřejmě připadám tak zahlcená jedním propagovaným trendem, že mě to zviklá a začnu uvažovat nesprávným směrem. Tedy pro mě nesprávným směrem. Jak říkala moje maminka „byt je byt, není to muzeum“. Žijeme v něm, je to náš domov a k životu trocha nepořádku patří.
Jestli chcete, klidně se pusťte do minimalismu, ale já raději zůstanu ve svém bláznivém světě, který mám ráda.
