Článek
Jihočeský kraj, jakožto zřizovatel dětského domova připravil projekt tzv. dětské buňky, kdy děti bez rodičů vyrůstají v malé, rodinné komunitě, v prostředí, které co nejvíce připomíná běžné rodinné prostředí.
Za tímto účelem kraj zakoupil řadový dům v Otavské ulici v Písku.
Plánovaný projekt však nedal spát jednomu bohabojnému občanovi, který nelenil a sepsal petici proti projektu rodinné buňky pro děti ve svém sousedství. Podepsalo mu ji 76 lidí.
Protože argumenty jsou opět, jak už to u podobných lidí, kteří chtějí ovládat své okolí, bývá, hloupé a pitomé, nedalo mi to, je trochu rozebrat. Rozebírat autora petice nehodlám, to by zřejmě byla práce pro odborníky v oborech přes duši a přes mozek.
Prý Jihočeský kraj o tomto projektu se sousedy předem nejednal. Proč by měl? Nehodlá do sousedství stěhovat chemičku, kamenolom, ani zločince, nýbrž děti. Úplně obyčejné děti, které jen neměly to štěstí a nemohou se vrátit do svých rodin.
Kdyby dům koupil kdokoliv jiný, neobíhal by sousedy a nežádal je o souhlas, jestli se smí nastěhovat. Kdyby ho pan autor petice obtěžoval při úpravách domu, či při stěhování, zavolal by na něj zřejmě policii. Nebo něco horšího.
Dalším argumentem je údajně jiná dynamika života dětí. To je jistě pravda, ale ani nový majitel domu neobchází sousedy a nedovoluje se jich, zda se smí nastěhovat s dětmi. Děti nebudou žít v domě samotné, budou se u nich střídat čtyři pedagogičtí pracovníci. Lze tedy předpokládat běžný ruch rodiny s dětmi. Nevím, jestli si pan Turinský představuje noční párty, či dokonce drogové dýchánky, ale fakta mluví jasně. Jde o děti, o jejich bezpečný domov rodinného typu. Měly by snad „pro pořádek“ vyrůstat v ústavu?
Divným a mimózním argumentem je, že děti vyrostou a odejdou a nebozí sousedé si budou muset zvykat na další děti. Dělá si ten člověk legraci? Vždyť je to normální životaběh, děti vyrůstají, osamostatňují se a odcházejí. Rodiče si poté pořizují menší bydlení a do domů se stěhují další mladé rodiny s dětmi.
Někdy mě až děsí, kdo všechno žije mezi námi. Jednou vadí senioři, podruhé děti. Jsou to zranitelné skupiny lidí, které se naše západní vyspělá společnost zavázala chránit. Proč má někdo potřebu na ně útočit a snažit se jim znemožnit život v lidské společnosti? Chceme snad vracet komunistické praktiky, kdy byli všichni nešťastníci odsunuti kamsi na samotu, na okraj lidské společnosti, aby svou přítomností nekazili idealistický obraz šťastného socialismu?
U dětí, které nemají to štěstí, aby směly vyrůstat ve vlastní, nebo alespoň náhradní rodině, je důležité, aby vyrůstaly v prostředí, které co nejvíce rodinný život přibližuje. Mohou tak poznat běžné činnosti, které se naše vlastní děti učí naprosto přirozeně. Jsou to úplně obyčejné věci, jako je nakupování, vaření, používání domácích spotřebičů, tedy praní v pračce, mytí nadobí v myčce, běžný úklid v domácnosti.
Bez znalosti těchto úkonů je pro děti velmi těžké zvládnout samostatně svůj dospělý život. Pokud ho nezvládnou, mohou se stát značnou zátěží pro společnost. Tyto projekty dětských skupin nevytvářejí jejich tvůrci pro svou slávu a zábavu, ale jsou v zájmu celé společnosti.
Chápu, že tvůrci podobných, hloupých petic nedohlédnou za svůj talíř polévky, ale je na nás ostatních, jak se k podobným projektům postavíme. Chápala bych snad obavy, kdyby se jednalo o drogově závislé osoby, ale jedná se o děti, úplně obyčejné děti. Tento typ rodinných buněk ostatně už dávno existuje, je léty ověřený. Na tomto konceptu byl vytvořen například Klokánek. Děti tu žily a vyrůstaly v běžných bytech uprostřed běžné zástavby. Pokud vím, nikdy nebyly řešeny nějaké závažné problémy se sousedy.
Je také žádoucí, aby děti vyrůstaly v běžné sousedské komunitě, kde se přirozeným způsobem mohou naučit komunikovat s lidmi, tedy to, co se naše děti opět učí naprosto přirozeně, od nás. To je jedna z důležitých dovedností pro život, která se těžko vyučuje teoreticky.
Není nutné projevovat nadšení z každého nově přistěhovaného souseda. Většinou zdvořile vyčkáváme, jak se projeví a pokud se vyjeví nepříliš dobře, těžko s tím něco uděláme. To tvůrce petice zjevně nedomyslel. Aby tyto projekty byly úspěšné, je nutné, aby si naopak sousedy získávaly, nikoliv odpuzovaly. Dá se tedy očekávat, že od dětí bude vyžadováno mnohem lepší chování, než které se běžně děje v některých rodinách.
Nevím a zajímalo by mě, proč tito lidé tak urputně bojují proti dětem. Vzdyť kdyby dům koupil například zločinec, či psychopat, který by svým chováním obtěžoval okolí, sepisování petic by těžko pomohlo. Však on stačí urputný hráč na bicí, aby vám ze života udělal peklo.
Dětská rodinná buňka opravdu nemá potenciál někomu negativně zasáhnout do života. O tom svědčí i podivné argumenty, kterými autor petice disponuje. Nemají logiku normálního života v normální sousedské komunitě. Možná tato komunita úplně normální není, když autor petice narušil seznamení komunity s projektem svými výlevy.
Je to, jako nechat se pozvat k novým sousedům na koláč, poté jim vysvětlit, jak jsou zde nežádoucí a odejít, jako velký snob. Skutečný snob by ovšem byl na projekt hrdý, protože podobné projekty povyšují společnost na vyšší úroveň lidskosti.
https://pisecky.denik.cz/zpravy_region/detsky-domov-pisek-otavska-jihocesky-kraj-petice.html?seznam-
