Článek
Někdo mně pomluvil a tato osůbka mu věří, odmítá říct, co tak strašného jsem jí udělala, ani kdo jí to řekl. Nedává mi tedy možnost situaci vyjasnit.
Nezbývá mi než takový vztah utnout. Hodlám totiž chránit sama sebe a nehodlám prožívat nehezký vztah. Kdybych to rázně neutla, nebude to kamarádství, ale pořád to bude vztah. Vztah nehezký, plný podezřívání, pocitu křivdy a vyhýbání se na jednom prostoru.
Je mi to líto, ale nechci kolem sebe mít lidi, kteří nejsou schopní otevřenosti ve věcech, které se mě týkají. Ne, nepotřebuji vědět, s kým chodí na kafe mimo mně, ani nic jiného, o čem nechce mluvit, ale pokud vytvoří problém, když uvěří zjevným lžím, chci, aby byla schopná se k věci postavit a dát mi možnost záležitost objasnit.
Nestrpím, aby si bezdůvodně hrála na ublíženou chudinku. Možná, ač jí nechci křivdit, je to dokonce její cíl. To už zavání manipulací.
Také hrozí riziko, že to, co neřekla mně, bude říkat lidem v okolí. Vzbuzuje to ve mně nejistotu a velice nepříjemný pocit.
Obvykle mi sice bývá jedno, co si o mně kdo myslí, ale to jen v případě, že mám únikový prostor. Když ho nemám, jedna z nás musí opustit prostor, kde se setkáváme. Svým způsobem je mi to i líto.
Naštěstí pro nás, kteří tohle neděláme a i když si nějakou tu pomluvu, či drb vyslechneme, jsme schopní si zachovat soudnost, se tyhle typy obvykle odkopou dřív, než stihnou napáchat horší škody na duši. Pak je jen na nás, jak s tím naložíme. Můžeme dát druhou šanci, jistě, ale už ne třetí, pátou… to potom bolí o to víc.
Dvě noci jsem téměř nespala a celou situaci si přehrávala ze všech stran. Bylo mi hrozně a žádný záchytný bod se neobjevil, nakonec jsem se rázně rozhodla další šanci nedávat. Někdo mě svévolně připravil o dva dny života, které jsem mohla prožít v klidu, udělat něco hezkého, zaobírat se hezkými věcmi.
Místo toho jsem se zaobírala tím, proč z ničeho nic takové zlo. V životě se přihodí člověku dost nehezkých věcí, se kterými se nedá nic dělat, musíme si je jen odžít, odsmutnit a poté jít dál. Tohle ale není ten případ. Někdo vytváří záměrně zlo a nepříjemnosti a když to udělá jednou, proč by to příště nezopakoval.
Jsem příliš drsná? Ne, ani trochu. K takovému člověku nemám žádné závazky, on sám, nebo v tomto případě ona sama, mě jich zbavila, stejně, jako mě zbavila důvodu chtít být s ní. Dál už půjdeme každá po svém.
Dřív, nebo později si člověk uvědomí, že čas je vzácný. Není tedy důvod jím plýtvat a ztrácet ho s lidmi, kteří si to nezaslouží a svým chováním dávají najevo, že o nás zas tak moc nestojí. Mileráda a hlavně rychle jim v tomto ohledu vyhovím. Dva dny nepříjemného přemýšlení a trápení je až moc.
Vosu z auta by člověk také vyhodil ihned a patrně by se neužíral hryzáním svědomí. Lidské vosy, které ukážou, že umí pořádně bodnout, není potřeba si v životě hýčkat.
