Článek
Schovává se v hlubokém křoví a dělá, že v této souvislosti vůbec neexistuje. Je to zaměstnavatel rodičů a je to také stát.
Žádný zaměstnavatel nevidí rád, že matka či otec dítěte s rýmičkou zase přitáhl OČR, ošetřovačku, Ošetřování člena rodiny. Zvlášť, je-li dítě nemocné častěji, může to být pro zaměstnavatele problém, kterého se pochopitelně chce zbavit, a pokud se ho nemůže zbavit, nepochybně se to rodiči pokusí „osladit“, nejlépe finančně, snížením odměn a jiných, především finančních benefitů.
Vzhledem k očekávání výpovědí bez udání důvodu, budou rodiče, většinou matky, častěji nemocných dětí první na řadě. Zaměstnavatelé k této metě vzhlížejí jako ke spáse české ekonomiky, to nejméně. Budou flexibilnější ve zbavování se slabších kusů. K slabším kusům nepochybně patří rodiče častěji nemocných dětí a opět, především to budou ženy - matky. Je to logické, přes všechna prohlášení, přes všechny usilovné výkřiky různých neziskovek o právech žen, stále to jsou ženy, které mají výrazně nižší příjmy než muži. Ženy opět doplácejí na péči o děti a budou doplácet ještě víc. Padne poslední zábrana a budou padat výpovědi.
Zaměstnavatelé jsou zároveň zkostnatělí, své zaměstnance by nejraději uvázali na pracovišti k topení a kdyby nemuseli, nepustili by zaměstnance ani na svačinu. Snížené úvazky, sdílené úvazky, či home office jsou v našich končinách takřka sprostá slova nebo ještě lépe synonyma pro flákání, ulejvání a vykořisťování chudáka zaměstnavatele.
Pošklebující se a protivní kolegové přetížení úkoly, které často nepočkají a musí je převzít od rodiče, který si „doma válí šunky“, jsou taková protivná nadstavba rýmičky dítěte.
Stát také není příliš štědrý k OČR, činí 60% z příjmu. To je při stísněných příjmových poměrech v ČR nepříjemný, citelný propad.
Zdá se tedy, že dětská rýmička má mnohem širší dosah než jen spotřebu kapesníčků, ostré pohledy učitelek v mateřské školce a ostatních rodičů, kteří mají to štěstí, že jejich dítko žádný virus prozatím neulovilo.
Je dobré vzít v potaz i vědecky doložený fakt, že „rýmička“ je zcela přirozený jev, kdy se nezralý dětský imunitní systém teprve přizpůsobuje náporu cizích virů v novém kolektivu. Po delších prázdninách, na podzim, je nápor vždy nejvyšší. Není třeba z toho dělat aféru, je to přirozený jev, kterému nemůžeme zabránit. Dříve nebo později tím projdou všechny menší děti a mnohdy i rodiče.
Přírodu nepřemůžeme, jak nám ukázal Covid. Přes veškerá opatření lidstvo muselo projít nákazou a lidský organismus se musel s touto nemocí naučit žít. Nebylo by tedy jednodušší rodičům v rámci prevence umožnit větší flexibilitu v podobě kratších úvazků, home office, klouzavé pracovní doby či dokonce sdílené úvazky, kdy by si matky mohly i navzájem vypomoci s hlídáním „zarýmičkovaných“ dětiček?
Ne, my se raději budeme ušklíbat a hrůzou omdlívat nad dětskou nudlí u nosu, než abychom tuto zálezitost přijali jako prostý přírodní jev, který je dobré vzít na vědomí a přizpůsobit se. On se nám nepřizpůsobí a bude li se mu chtít, ještě nám, nabubřelým lidem, řádně zasolí.
https://www.podnikatel.cz/kalkulacky/osetrovne/#:~:text=O%C5%A1et%C5%99ovn%C3%A9%20je%20v%C3%BDraz%2C%20kter%C3%BD%20se,tomu%20v%20p%C5%99%C3%ADpad%C4%9B%20nemocensk%C3%BDch%20d%C3%A1vek%2C
https://www.denik.cz/cesko-a-eu/rozdily-v-prijmech-muzu-a-zen.html
https://www.cabrnochova.cz/nejcastejsi-onemocneni-detskeho-veku/
