Článek
To se pak dozvím, že je venku zima a měla bych si vzít čepici a šálu, že nemám jíst ten šlehačkový dort a na tom koni mám chodit jen v kroku, neklusat, natož cválat.
Po pravdě, tohle mi moje milovaná maminka nikdy nedělala. Nebo možná ano, přiměřeně věku. Zdá se, že si mě kámoška chce adoptovat. Vtipné na tom ovšem je, že je o deset let mladší než já.
Bohužel na mé jemné vysvětlování, že tudy vážně ne, nereaguje. Je to fajn ženská, obětavá, nápomocná, nechce se mi udělat radikální řez, ale nepotřebuji zachraňovat sama před sebou.
Trpí snad „syndromem Babičky“, jako většina současné společnosti? To velké „B“ je záměr, protože mám na mysli babičku, kterou nám tak mile popsala Božena Němcová ve svém díle Babička.
Ve věku něco přes padesát let to byla žena rozšafná, pomalá a rozvážná, lpící na tradicích a se životem za sebou. Prakticky celou dobu se chystala důstojně umřít, až přijde její čas. Něco, nějaké stigma této ženy ulpělo ve společnosti dodnes.
Co na tom, že dnešní ženy v tomto věku mnohdy mají děti ve věku vnoučat naší Babičky, do důchodu, tedy na odpočinek, daleko, předaleko. Pracují naplno, žádné vysedávaní na zápraží, či na návštěvách u sousedů.
Mnohé sportují, cestují, věnují se aktivní zábavě, moderně se oblékají, žádné fěrtochy a šátky. Také drží krok s moderními technologiemi a mnohé jsou v lepší zdravotní kondici než dnešní křehká mladá generace.
Přesto ve společnosti stále přetrvává představa ženy po padesátce jako Babičky, vystřižené z knihy. Paní Boženo, pěkně jste nám zavařila. Zřejmě podvědomě po takové babičce každý touží, takže se kdekdo ženy tohoto věku snaží napasovat do stejné role.
Mladí lidé kopou kolem sebe, protože oni jsou a chtějí a musí být jiní než předchozí generace mladých, vyrůstají a dospívají v jiném světě. Ženy jistého věku však také žijí v jiném světě, přesto, že v něm nevyrostly.
Pak se dozvídáme od mladičkých redaktorek, jak se máme oblékat, chovat, tvářit, dělat, co nám prospívá a co ne.
My také máme svou vzpouru, věřte, nebo ne. Musíme ji mít, protože svět se změnil. Nabízí i vnucuje jiné podmínky a s nimi také možnosti. Proč by zrovna žena po padesátce měla přijímat podmínky a nepřijímat příležitosti?
Takže je mi líto, nebudu vám dělat vlídnou, hodnou babičku, kterou každý odstrkuje od zábavy, chová se k ní jako k nesvéprávnému dítěti, které se ani neumí obléknout, zato pracovní výkony by po ní chtěli všichni.
Nemůžeme si dovolit být staré, vlídné a rozšafné babičky, musíme držet krok s dnešní dobou, jen někteří stále zamrzají ve svých představách v dobách Boženy Němcové. Doby to byly idylické pravděpodobně jen na papíře, když se lidé ve věku, ve kterém dnešní lidé jedou naplno, chystali do hrobu.
Takže děkuji, nepotřebuji ochraňovat, ani zachraňovat, naopak, chce se po mně, abych stíhala a zvládala dnešní dobu, tak už laskavě rozmrzněte a uvědomte si ten pokrok.
Kamarádku vlídně (a obrazně) nakopnu do pozadí a budu doufat, že to pochopí.
