Článek
Po pravdě, svého času mi bylo úplně jedno, jakým způsobem to dítě dostanou ven. Ne že bych nerespektovala city a pocity jiných žen ohledně jejich porodu a stejně tak mi vadí, když se lékaři, nebo porodní asistentky chovají s despektem vůči požadavkům žen na jejich porod.
Pravdou je, že je významně preferován přirozený porod, ovšem kupodivu za dodržení všech „bezpečnostních norem“ určovaných zdravotníky a slovo rodící ženy má menší váhu. V některých porodnicích jsou v respektu vůči rodící ženě mnohem dál než v jiných, aniž by to mělo negativní vliv na bezpečnost porodu, takže respekt ke způsobu porodu je na místě.
„Císařovny“, tedy ženy rodící císařským řezem obvykle nemívají na výběr, k tomuto způsobu porodu zdravotníci obvykle přistupují v případě ohrožení života dítěte, ne kvůli pohodlí matky. Někdy je takový porod indikován předem, někdy k němu dojde neplánovaně, za dramatických okolností.
Rozhodně se nejedná o procházku růžovou zahradou a nějaké pohrdlivé řeči nejsou na místě. Pokud žena byla ušetřena porodních bolestí, bolesti při hojení celkem rozsáhlé rány v břiše jí nikdo neušetří.
Cílem každého porodu je zdravá matka a dítě a asi by nebylo zrovna moudré nevyužít všech možností, které moderní medicína nabízí jen proto, že některá žena je schopná vydávat svůj způsob porodu za lepší, než jiný a způsobovat jiné ženě trauma z „nepovedeného porodu“.
Sama jsem poslední dítko porodila „císařem“ a jsem ráda, že porodníci včas vzdali pokusy to přerostlé robátko ze mě vypáčit přirozeným způsobem za každou cenu. Rozhodně se necítím ani ošizena, ani neschopná, ani nijak jinak poškozená.
Po pravdě, nevadí mi ani, že někdo chce rodit doma, dokonce si myslím, že pro tyto případy by automaticky měla být dostupná zdravotní péče porodní asistentky, aniž by to vyvolalo válku. Stejně tak by ženy, které chtějí porodit své dítě co nejvíce přirozeně, měly být respektovány i v porodnicích.
Porodit dítě tím správným otvorem však není o nic víc než porodit ho císařem. Co se mě osobně týká, porod, jako porod, hlavně to dítě dostaňte bezpečně ven, nehodlala jsem si to užívat, ani to zbytečně moc prožívat.
Dokonce mi ani nešlo porod vnímat jako zázrak a po porodu jsem se cítila úplně stejně, jako bych složila pár metráků uhlí. Žádný povznášející pocit něčeho velikého se jaksi nedostavil.
Miminko, to už byla jiná, ale porod? Žádná emocionální věda. Jen výsledek je příjemnější, než když vám vyoperují slepé střevo, protože mám zdravé, celé a vcelku roztomilé miminko, které potřebuje mámu.
Po pravdě jsem se sama ani nesetkala s nějakými pohrdavými řečmi, ale asi trpím tak neotřesitelnou jistotou v to, že každý způsob porodu je dobrý, pokud je dobrý výsledek, že nikoho ani nenapadlo rejpat do toho mého.
Pravda, mohla bych to snadno odpálkovat tím, že dvakrát jsem to zvládla „správně“, ale já bych s klidem brala i tu „ulejvárnu“ s „uspěte mě a až se vzbudím, dejte mi hotové mimino, to všechno okolo si klidně odpustím“.
Denně rodí miliony žen na celém světě a zdaleka ne všechny mají přístup ke kvalitní zdravotnické péči, tyto ženy i jejich děti při porodu umírají, takže je nemístné a nekonečně hloupé pohrdat možnostmi, které nám umožní dobře porodit, když se něco zvrtne.
