Článek
Trochu (nebo hodně) patologické, bojovat v jednom místě, jako je CHKO Kokořísko, proti trampům a malým trampským kempům, doložit to fotografiemi vraků dodávek, stavebních buněk a podobných prasáren, kterých by se skutečný tramp nikdy nedopustil a s poklidem se dívat na davy turistů v turisticky exponovaných místech. V Beskydech je tak rušno, že zvěř nemůže v tom ruchu a mumraji odpočívat, Šumava, Krkonoše, všude přecpáno, hluk, nepořádek a zábrany proti turistům. To je v pořádku, hlavně ať to nejsou trampové. Obtloustlé maminy, taťkové s pivním břichem, s několika uřvanými dětičkami, kteří všude odhazují odpadky, zvířátkům zanechávající zbytky svých svačin, případně, pokud potkají pasoucí se zvířata, s nadšením krmící ovečky, nebo koníky sušenkami, čímž cenné vypásače zabíjí, jsou pro přírodu to úplně nejlepší.
Za tím něco bude a příroda, její zájmy a ochrana to nebude. Chce to trochu historie a trochu propátrat, kdo a proč má spadeno zrovna na trampy.
První trampská osada Ztracená naděje vznikla již v roce 1918. Je však pravděpodobné, že měla předchůdkyně, které díky neochotě trampů se organizovat, nikde nebyly zaznamenány.
Tramping stál a stojí dodnes mimo organizované struktury. Některé skupiny trampů měly své kořeny ve skautingu, logicky tedy, když byl skauting komunisty potlačen, stal se tramping cestou, jak pokračovat v „cestě divokého západu“, ve kterém se shlíželi skauti i trampové. Do té doby organizování skauti se tak dostali mimo organizované struktury a přirozeně se propojili s trampy, stojícími mimo veškeré organizované struktury od samého začátku.
V neblaze proslulých padesátých letech se tramping stal terčem tehdejších bezpečnostních složek, Veřejné bezpečnosti, Státní bezpečnosti, a dokonce i Lidových milicí. Tyto složky doslova přepadaly trampy všude, kde mohly. Přinejmenším je šikanovaly kontrolami, založenými na jejich vzhledu, v mnoha případech byli trampové doslova přepadáváni u svých ohňů, zbiti a odvlékáni na nucené brigády.
Snad nejznámějším případem se stal krvavý potlach v roce 1963. V Jetřichovicích na Děčínsku, v osadě Vlčice byli trampové do krve zbití VB za vydatné pomoci Lidových milicí.
Po krátkém uvolnění, kdy dokonce vznikl v roce 1967 festival trampské, folkové a country hudby Porta, se s příchodem sovětských vojsk situace mezi trampy a oficiálními strukturami státu znovu vyostřila. StB se neostýchala použít výbušniny k ničení čehokoliv, co souviselo s trampingem. Jak se vyjádřil Jaroslav Lamr, příslušník StB, rozkaz zněl jednoznačně, infiltrovat vlastními lidmi, potlačit, zničit. Takto bylo v roce 1 977 zničeno v Brdech cca 80 tábořišť a desítky trampských chat. Výbušninou.
Tady mohu jen doufat, že novodobým svatým spravedlivým ničitelům nedávám návod k účinnějšímu postupu.
Logiku by měl jediný postup, a to vymést, doslova, všechny lidi ze všech chráněných oblastí přírody. O účinnou ochranu vzácných oblastí bez tohoto razantního kroku zjevně nejde. Boj o kokořínskou oblast se stal osobním bojem a otázkou vlastní prestiže některých „ochranářských“ novinářů.
Včetně „práskání“, štvaní proti smířlivějším postupům vedení a zaměstnanců CHKO Kokořínsko.
Z osobních zdrojů mám informace i o nelegálních postupech těchto „ochránců“ přírody, ve svatém tažení proti trampským kempům, kdy zničí, doslova rozmetají tábořiště a jediné, co po nich zůstane, je neskutečný nepořádek v té přírodě, kterou údajně chrání před trampy.
Vcelku běžné je štvaní policie proti trampům, a to už se dostáváme k té socialistické paralele nesnášenlivosti vůči všemu odlišnému, nebo dokonce svobodnému.
Zřejmě některý z trampů někomu šlápl na přecitlivělé osobní ego a rozpoutala se válka. Můžeme jen doufat, že přes všechny paralely s bojem StB proti trampům, tato válka neskončí násilím, násilným odvlékáním trampů z lesů do policejních cel.
Kokořínsko je jen první pokus, další oblasti by mohly přijít na řadu později. Je nutné potlačit tramping? Nebo je třeba vymést trampy z lesů, aby se mohlo, až utichne válečná vřava, začít stavět „legálně“. Legální hotely a kempy s nezastavitelným přílivem turistů. Za takovými „válkami“ totiž často bývá dobře ukrytý komerční zájem, o něm dokonce ani naši svatí bojovníci proti trampům nemusí vědět.
Někdo je mohl poštvat a využít, aby poté využil situace a sám se prohlásil za „zachránce“ oblasti. Ostatně, nebylo by to poprvé.
Vzhledem k tomu, že se „ochránci přírody“ chlubí tím, že se jim podařilo získat nahrávku jednoho ze strážců přírody, která ho údajně usvědčuje z nadržování trampům, je více než pravděpodobné, že k infiltraci trampských skupin již došlo. Také se podařilo z místa ředitele CHKO „vypudit“ ředitele Pořízka, který údajně stranil trampům. Nový ředitel dosud nebyl ustanoven. Lze předpokládat, že slušný člověk by této válce nechtěl propůjčit své jméno.
Existuje dvojí pohled na věc, tramping jako kulturní dědictví a tramping jako zlo. Zdá se, že vnímání trampingu jako zla se táhne jako červená nit celou jeho historií. Bohužel tato válka, jako každá válka přináší zlo tomu, na jehož území se odehrává, tedy v našem případě CHKO Kokořínsko. Jedním ze způsobů vedení zákopového boje je totiž zveřejňování souřadnic trampských tábořišť. To bohužel do oblasti láká lidi naprosto neznalé chování v přírodě a zvyšuje počet lidí v chráněných místech, lidí skutečně přírodě nebezpečných.
Samozřejmě takový postup vzbuzuje i nenávist vůči trampům a může za určitých okolností vzbudit touhu v agresivních skupinách lidí na někoho, v našem případě na trampy, přímo fyzicky zaútočit s puncem určité legality. Ne, naši „ochránci“ to určitě nebudou, ti zůstanou bezpečně schovaní za svými monitory a agresivitu nemusí vzbudit tramping sám, ale pocit, že je v tomto případě legální jít někoho zmlátit, protože podle mínění některých je „zlo samo“.
Zatím si tito lidé jen vybíjí zlost a vlastní frustraci bezduchým ničením tábořišť. Ne, nejde o úklid přírody, jde „jen“ o bezduché ničení, způsobení nepořádku a chaosu, vybití si zlosti. Tihle lidé nebojují proti trampům, nechrání přírodu, jen bezduše ničí, aby si vybili vlastní zlost. Zničit zastávku autobusu ve městě mívá totiž dost nepříjemné dohry. Zničit něco v lese, a ještě s posvěcením lehce nepříčetných zachránců všeho lidstva a teoretických bojovníků proti trampingu, je jiná liga.
Je to vzbuzování nenávisti proti „nepříteli“, chladné a dobře vykalkulované. Příroda je nebezpečná, je třeba ji ohradit páskami jako v muzeu, nebo ji ukrýt někam za zeď. Znepřístupnit.
Možná by pro začátek stačilo přestat dělat z přírody módu a hit, kdy i ten největší panelákový povaleč má nutkavou potřebu do přírody vlézt, aby se společensky neznemožnil. Pak žasneme, že lidé vyrazí do přírody a v tričku a teniskách je zastihne sněhová bouře. Rozsáhlá záchranná operace poté zničí půl oblasti. To se trampům opravdu nestane.
Nepřítelem nejsou trampové, ale různá lákadla, vláčející lidi do přírody za každou cenu. Tedy rozsáhlá parkoviště na okrajích chráněných oblastí, párky v rohlíku a pivo ve stánku, vzbuzující dojem, že přírodní lokality, včetně těch chráněných, jsou městským parkem, kam je nutné jít na korzo a pořídit patřičné fotografie na sociální sítě.
Kolik je trampů, nikdo přesně neví, ale stovky i tisíce návštěvníků přírody z povinnosti se evidovat dají a jejich množství je v některých lokalitách extrémní. To přináší zisk a vzniká turistický průmysl se všemi negativními jevy a dopady na přírodu. Kupodivu, toto zlaté tele nechává naše ochránce přírody a ekology, vedoucí válku proti trampům klidnými.
Nejde tedy o obavy z vlivu trampingu na přírodu, ten je už desítky let prakticky stejný, nerozšiřuje se. Jednoduše si existuje sám pro sebe. Možná jde o to, z CHKO Kokořínsko udělat stejnou průmyslově turistickou oblast, jakou jsou dnes některé časti Krkonoš, Beskyd, či Šumavy. K tomu je ovšem třeba vedení parku, nakloněné nikoliv trampům, ale úplně jiným skupinám.
Další oblast bude okupována asfaltem na parkovištích, stánky s párky v rohlíku a ohavnými kempy na okrajích oblasti. Je tedy vítězství v podobě odvoláni ředitele CHKO Kokořínsko předzvěstí bagrů, ničících nemilosrdně krajinu, aby ji připravily pro více komerční turistické využití?
Zdroje:
https://beskydy.nature.cz/cestovni-ruch-1
https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/pribehy/rozkaz-znel-jasne-trampske-hnuti-rozbit-nebo-infiltrovat-statni-bezpecnosti
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/kokorinsko-trampove-nelegalni-taboriste/r~5c89c9762af111eea873ac1f6b220ee8/https://www.obnovitelne.cz/clanek/3591/strazce-prirody-chtel-pomahat-trampum-na-kokorinsku-obchazet-zakony-ted-rezignoval?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1408521&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
https://www.obnovitelne.cz/clanek/3619/dalsi-posun-v-kauze-trampu-na-kokorinsku-reditel-chko-porizek-konci?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sbrowser#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sbrowser.box
