Článek
Jako první mě pochopitelně napadne škodolibá myšlenka o tom, co by se asi stalo, kdyby to udělali všichni ti nespokojenci.
Zřejmě by způsobili krizi, s takovým scénářem ekonomika, ani zaměstnavatelé nepočítají. Legrace by to být mohla. Nicmeně, o většině takových rad se dá pomyslet si totéž, jako když šéf na poradě začne řečnit, říkáme tomu „plácá si játra“ a všichni ukazněně vyčkají, až s tím skončí. My bychom tady teoreticky mohli začít a žádat příplatek za poslouchání.
Kritici nadávajících a stěžujících si rádi a často používají hesla z různých brožurek o optimismu, pozitivním myšlení, urputné snaze, vlastním úsilí. Někteří to do textu plesknou rovnou, tedy „kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody“. Jiní si alespoň dají tu práci a v textu to zakamuflují. Důvody zásadně neuznávají.
Neuznávají je proto, že oni jsou ti schopní, až nejschopnější a našli si tu nejlepší a nejlépe placenou práci. Jsou prostě dokonalí a na ty nedokonalé zhlížejí ze své výše.
Jejich dalším oblíbeným přesvědčovacím prostředkem je podle sebe soudím tebe. Když on či ona může dojíždět 60 kilometrů, proč bys nemohl ty. Jistěže mohl, ale tady už je třeba vzít rozum do hrsti a kalkulačku do ruky. Mám auto, nemám auto, dostanu se tam, zaparkuji tam a nebude zvýšení platu pouze investicí do dopravy? Lidově se tomu říká „šul nul“, neboli nula od nuly pojde.
Čas je drahý a ten strávený na cestách do práce nikdo neproplácí, abychom následně mohli delegovat ztracený čas na někoho jiného, obvykle za úplatu. Například potřebu odvést děti do školy a ze školy. Pokud je mi známo, flexibilní dobu vyučování žádná škola nenabízí.
Nemám vzdělání, schopnosti či zkušenosti, je prý taktéž výmluva. Stačí si udělat kurs a zaměstnavatelé se poperou. Ha, ha, kursem určitě nahradím například VŠ vzdělání. Tady bych usoudila, že ten rádce se mi zdá.
Nemám schopnosti. Hned mě napadá, že bych tedy mohla řídit kamion, patřičný řidičák mi zaplatí úřad práce, o co jde. Jde například o to, že i s osobákem se sotva trefím na stání na parkovišti, takže to není výmluva, ale prostá soudnost. Pro pořádek, já osobně si nestěžuji, ale chápu, že každý má své limity.
Nemám zkušenosti je prostý fakt. Zaměstnavatelé obvykle žádají zkušenosti a když je na nějaké té „lepší“ pozici nežádají, je to dost podezřelé. Obvykle to je z důvodu nedobrých podmínek na pracovišti, to by také člověk mohl spadnout z bláta do louže.
V regionech jsou nabídky na pozici obvykle na takřka stejné úrovni a tisícovka nebo dvě rozhodně nevyváží určité nepohodlí a také riziko, které je se změnou zaměstnání spojené.
Koneckonců, kdyby člověk nebyl věčně nespokojený, ještě skáčeme z větve na větev. Možná bychom ve jménu pokroku používali pazourek a rozdělávali oheň.
Potíž je v tom, že je zakázáno stavět si chatrče v lese a rozdělávat si u nich oheň, abychom si v kotlíku uvařili polévku, ani toho zajíčka na rošt si ulovit nesmíme, takže potřebujeme peníze, abychom mohli žít tak, jak si společnost žádá. Tedy žít v bytech, nebo domech, nakupovat potraviny a ošacení pro sebe i pro děti a přece nenecháme zkrachovat turistický průmysl, takže se obětujeme a jezdíme na dovolenou.
Když je peněz málo, tak si stěžujeme a nadáváme, krachují hospody a květináři a kreativní obchůdky. Zvlášť v okamžiku, kdy ekonomiku táhne spotřeba domácností, jsou nízké příjmy na pováženou. Z toho plyne, že je lepší stěžovat si včas, pozdě by mohlo být… pozdě.
Nízké příjmy jsou v naší zemi tak nízké, že je musí dorovnávat stát sociálními dávkami. Počet lidí, kteří pobírají příspěvek na bydlení stoupá a rada? Sežeňte si lépe placené zaměstnání. Bohužel přesně tahle „oblíbená“ rada je nefunkční. Jistě, jednotlivci to může prospět, ale nelze myšlenku na změnu zaměstnání za účelem vyššího výdělku vydávat za univerzální řešení nízkých příjmů, které nestačí pokrýt základní životní potřeby.
Sociologové často zmiňují „pracující chudobu“ a poukazují na její nárůst, spojený s hrozbou sociálního vyloučení. Nemyslím, že dotovat zaměstnavatelům zaměstnance sociálními dávkami, protože příjem nestačí pokrýt potřeby pracujícího člověka, je správná myšlenka. Rozčilujeme se nad důchody, ale nikdo se nepozastaví nad tím, kolik peněz se vyplácí na sociálních dávkách lidem, kteří řádně pracují.
Tady jeden takový skvost:
https://medium.seznam.cz/clanek/lenka-smidova-lide-si-stezuji-na-sve-platy-zmenit-praci-muze-kazdy-z-nic-111749
Zdroj:
https://www.businessinfo.cz/clanky/ceska-ekonomika-rostla-o-13-procenta-mezirocne-tahounem-je-spotreba-domacnosti/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-osobni-za-ctyricet-hodin-tydne-pri-minimalni-mzde-chudobe-neutecete-vypocitava-oecd-259045
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/socialni-vylouceni-prace-nizky-plat-naklady.A240708_804935_ostrava-zpravy_dmk
