Historie stavebnice Lego: Její začátky nebyly jednoduché, nakonec se stala hitem pro děti a dospělé

V průběhu desetiletí vydala společnost Lego mnoho konstrukcí kostek a speciálních dílů, které pomáhají tyto představy realizovat. Díky malým minifigurkám, které jsou součástí balení, si lidé mohou postavit cokoli, ať už vytvářejí něco nového, nebo postupují podle návodu z mnoha sad Lego. Od hradů, pirátských lodí, krajin až po scény z Hvězdných válek, Harryho Pottera nebo Spider-Mana.

V roce 1932 začal Ole Kirk Christiansen, truhlář z dánského Billundu, vyrábět dřevěné hračky. Podnikání nebylo příliš výnosné a Christiansen musel své hračky často vyměňovat za jídlo. V té době pro něj začal pracovat jeho syn Godtfred a oba se potýkali s problémy po celá 30. léta. V roce 1934 pojmenoval svou společnost Lego, což v angličtině znamená dobře si hrát. Nicméně teprve po 2. světové válce se začala formovat kostka Lego.

V roce 1947 Christiansen zakoupil svůj první stroj na vstřikování plastů. Plast byl ve světě hraček relativně novým přírůstkem a společnost Lego měla potíže s vybudováním ziskové zákaznické základny, protože lidé dávali přednost dřevu nebo kovu. Godtfred Christiansen však vytrval u myšlenky používat plast. Tento ambiciózní muž se následně rozhodl začlenit kostky Lego do systému hraček, v němž by kostky byly součástí řady vzájemně propojených výrobků určených k použití. Cihličky však zdaleka nebyly dokonalé a jejich konstrukce musela být upravena tak, aby se lépe spojovaly a daly se od sebe snadno odtrhnout. V roce 1958 Ole Kirk Christiansen zemřel a vedení společnosti převzal jeho syn. Historie společnosti Lego tak vstoupila do zcela nové éry.

Mnohem větší důraz byl kladen na přidání dynamického faktoru do kostek Lego zavedením různých jemnějších dílků pro specifické konstrukční nápady. Snad nejdůležitější z nich bylo zavedení kolečka, které změnilo celou historii společnosti tím, že otevřelo nové oblasti pro potenciální konstrukci výrobků. Syn Godtfreda Christiansena, Kjeld Kirk Kristiansen, se připojil k řídícím pracovníkům a otevřel nové výrobní závody, aby společnost udržela krok s moderními metodami.

V roce 1964 byl acetát celulózy, z něhož se kostky vyráběly, nahrazen akrylonitrilbutadienstyrenem (ABS plast), který se používá dodnes.V roce 1969 byly představeny kostky Duplo, což jsou mnohem větší kostky určené pro malé děti. Jednou z důležitých vlastností kostek Duplo je, že je lze používat zaměnitelně se standardními kostkami Lego. Společnost se také snažila přilákat větší trh dívek uvedením řady Scala, která obsahovala bižuterní prvky.

V průběhu 90. let a v následujícím století zisky společnosti Lego klesaly. Částečně to bylo způsobeno změnou filozofie designu. Mnoho původních designérů bylo propuštěno, a byli najati mladí inovátoři, kteří o designu hraček věděli jen málo. To se ukázalo jako chyba, protože společnost se dostala do velkých finančních potíží.

Úspěch v historii této slavné značky spočívá v tom, že se nejedná o jednu hračku, ale o celý systém, přičemž každá sada používá dílky, které lze vyměňovat s jinými sadami. Je to konstrukční systém, který zároveň umožňuje lidem stavět neuvěřitelné věci podle jejich fantazie, bez jakéhokoliv omezení. Součástí radosti z vlastnictví stavebnice Lego je přidávání dílků do sbírky a stavění dalších věcí. Právě díky tomuto vlivu na sběratele se Lego stalo jednou z nejúspěšnějších a nejslavnějších hraček v historii.

Zdroje: Britannica.com, History.com, Thoughtco.com