Článek
Podobně vypadala minulý týden debata ve sněmovně v souvislosti s penzijní reformou. Politici se předháněli v doporučeních, dobrých radách a názorech, proč ty ženy teď tak málo rodí, a že by stačilo zhasnout, prodloužit či zkrátit rodičovskou, nedávat nebo naopak dávat děti do jeslí, z nápadů až uši přecházely. Kolegyně Martina Ochodnická to okomentovala slovy, že si chvílemi připadala pouze jako chodící děloha. Nejen ona.
Ale vážně – právě proběhlé Fórum rodinné politiky se věnovalo mimo jiné i tématu odkládání rodičovství a s tím spojenému demografickému poklesu.
V letech 2018–2020 se úhrnná plodnost držela na hodnotě 1,71 dítěte na jednu ženu (v roce 2021 dokonce na hodnotě 1,83, po Francii druhé nejvyšší v Evropě). O rok později však došlo k propadu plodnosti. Meziročně se snížila o 11 % na hodnotu 1,62 dítěte na jednu ženu a nejnovější čísla ukazují až na propad k hodnotě 1,45 dítěte na jednu ženu.
Kromě snižující se plodnosti žen je tu i fakt, že se do plodného věku dostaly slabé ročníky po silných ročnících „Husákových holek“. A taky to, že poslední dva roky byly dost nejisté. Ekonomicky, bezpečnostně, energeticky. A do nejisté doby se nikomu nechce přivádět děti.
Mladí nejsou sobečtí
Nutné je se ovšem ptát i samotných mladých žen, proč se nehrnou do dobrodružství zvaného rodičovství. Často, častěji než bych chtěla, se objevují zmínky, že mladá generace je sobecká a nechce děti, protože si chce užívat život, cestovat, dělat kariéru!
Tak se podívejme na tvrdá data. Výzkum týkající se bezdětnosti, který zpracovala v roce 2021 organizace RILSA (Výzkumný ústav práce a sociálních věcí), říká, že sedm z deseti dotázaných bezdětných ve věku 25 až 44 let by se v budoucnu chtělo stát rodičem. A pouze jeden z deseti rodičovství ve svém dalším životě otevřeně odmítl. Kde je to sobectví?
Lidé děti v nejisté době nechtějí
Důvody, proč mladí dospělí nemají děti, předestřela na Fóru rodinné politiky jedna z nich, mladá politička Adéla Šilar. Je to tíha zodpovědnosti, která budoucí potenciální rodiče drtí. Zvládnou děti uživit? Budou mít kde bydlet? Jaká bude bezpečnostní situace? Zvládnou skloubit rodinu a práci? To všechno vede k pečlivému zvažování rodičovství. A pak ještě jeden významný faktor: mám partnera, se kterým bych chtěl/a děti mít? Osamělost je možná silnější než kdy předtím, navzdory všem seznamovacím aplikacím.
Tak než příště začneme dávat královské rady ženám, jak to udělat, aby měly více dětí, zeptejme se nejdřív jich samotných, co by jim pomohlo. Za mne je to udělat maximum pro možnost skloubení práce a rodiny a pohnout s bytovou politikou. Alespoň v tom prvním se blýská na lepší časy.