Článek
Okolí je známé archeologickými nálezy , zejména tzv. Moravanskou Venuší, obdobou Venuše Věstonické, zhotovenou z mamutího klu.
Balneologické muzeum v nedalekých Piešťanech vystavuje kopii Moravanské Venuše.
Původní meandry řeky Váh pod kopcem Kostolec bylo možné přejít dvěma brody a vyvěrající teplé prameny tvořily příhodné místo ke vzniku lidských osad.
Na vrcholu Kostolec bylo identifikováno již pravěké hradisko z mladší doby bronzové, z této doby pochází nález bronzového pancíře, který svým provedením připomíná kulturu posledních fází mikénsko-egejskou, popis pancíře dokonce odpovídá výzbroji hrdinů u Tróje.
Hradisko bylo nejen pevností s jednoduchými proutěnými stavbami omazanými bahnem, ale také podle nalezeného kovoliteckého depotu i místem výroby bronzových předmětů ( 1300 – 1100 před n.l.).
Nález těchto předmětů svědčí o sídlu vyšší vrstvy tehdejší společnosti, která pochovávala své mrtvé do hrobek – náčelnických mohyl.
Po tisíciletém období přichází doba římská ( 2 – 3. st. n.l.), kdy byl kopec využíván jako příležitostné vojensko-taktické místo germánských kmenů, tzv. římsko-barbarské kultury ( Kvádové).
Další osídlení je spojeno s obdobím stěhování národů, kdy v 6 – 8 století do oblasti přicházejí slovanské kmeny.
Úrodná povážská niva se stala centrem slovanského osídlení od druhé poloviny 8. století , již začátkem 9. století vzniká knížectví moravské a nitranské jako jádro nejstaršího státního útvaru Velké Moravy.
Území pod správou velkomoravských knížat se postupně rozšiřovalo a tvořilo území Moravy, Slovenska, území nad řekou Dunajem dnešního Rakouska a oblast Matry a Bukových hor v Maďarsku.
Ve velkomoravském období dochází k rozdělení společnosti a vzniku ranně feudální společnosti. Původně knížecí dědičný majetek získávají i příslušníci dvorské aristokracie a vojenské královské družiny.
Do kategorie soukromých velmožských sídel v blízkosti knížecích dvorců ( Mikulčice a Staré Město ) na Moravě patří Pohansko u Břeclavi, v povážské oblasti je to Kostolec.
Na ploše hradiště bylo vyzdviženo nad povrch základní zdivo rotundy a vyznačeny základy obydlí.
Na vrcholu kopce Kostolec, na místě pravěkého opevněného hradiska byl vybudován ve druhé třetině 9. století velkomoravský dvorec, opevněný palisádou z kůlů zapuštěných do žlabů ve skalním podloží. Ke stavbě bylo použito 1700 statných dubů.
Palisáda z hranolových kůlů vyčnívala 2 m nad terén , 1 m kůlu byl zapuštěn do země.
Plochý vrchol kopce o rozloze 0,5 ha byl rozdělen další palisádou na oblast sakrální s nekropolí a část obytnou a část pro volný chov zvířat. Bylo odkryto zdivo kostelíka – rotundy s kruhovou lodí a apsidou. Délka stavby kostelíka je 12 m, vnitřní prostor lodě 7,3 m. Zachovala se kromě základů i část zdiva rotundy a zbytky nástěnných maleb. Založení stavby svědčí o značné zručnosti stavitelů.
Hroby okolo kostelíka byly zapuštěny do skalního podloží do hloubky 230 cm, pohřby probíhaly ve dřevěných truhlách, s bohatou výbavou (ostruhy, zlaté a stříbrné šperky). Pohřbeny zde byly tři generace vlastníka dvorce a vojenské družiny z období od vzniku až po vypálení hradiště v pol. 10. století.
Na hřebeni pravěkého valu probíhá zdvojená palisáda, vnitřní část jako důležitá součást obrany.
Hradiště je chráněno strmými stráněmi, přístupová cesta zdvojenou palisádou a hlubokým příkopem na úpatí ostrohu.
Strmé úbočí kopce poskytovalo přirozenou ochranu.
V obytné části stály dřevěné budovy – palác a obranná dvoupatrová věž. Kromě vojenské družiny zde bydlelo asi 15 členů vládnoucí rodiny.
Obytná část s půdorysem strážní věže a paláce.
Na místě se pochovávalo i po zániku dvorce, v pol. 15. století byla plošina opět využívána jako vojenský tábor husitských bratrských jednotek z Čech.
Samotný název kopce Kostolec vydává svědectví o paměti místních obyvatel, dosvědčuje to i skutečnosti opětného pohřbívání z okolních vesnic na ploše u kostelíka, v 16. století již zničeného.
Díky novodobým pohřbům, které probíhaly až do 19. století se zachovaly v podloží základy staveb a neporušené velkomoravské pohřby. Pohřbeno zde bylo asi 1600 lidí.
Kameny druhotně použité jako náhrobní pochází ze zdiva rotundy. V pozadí lom na dolomit.
Po skončení archeologického průzkumu bylo místo upraveno jako muzeum v přírodě.
Archeologická lokalita byla po provedení výzkumů zatravněna, základy rotundy byly vyzdviženy, bylo vyznačeno umístění obytných budov a na valy byla postavena novodobá palisád. Místo tím získalo autentičnost velkomoravského opevnění a jistě stojí za návštěvu.
A pokud se vydáte na dvorec z obce Ducové, půjdete okolo malebných domů.
Ducová
zdroj:
PhDr. Alexander Ruttkay,DrSc., Ing. JUDr. Elemír Čelko: Kostolec - archeologická lokalita v prirode, stručný sprievodca 1989
