Článek
První písemný záznam o obci pochází z roku 1222, až do roku 1742 v období tzv. „slezských válek“ (1740-1763 mezi Rakouskem a Pruskem) byla součástí Českého království – Habsburské monarchie. Na město byl Mikolów povýšen v 16. století.
Název města se odvozuje od jména Mikuláš, a to buď podle kaple zasvěcené svatému Mikuláši či majitele panství Mikuláše (lidově Mikula). Někdy se objevuje v německém názvu jako Nikolaj.
Roku 1794 město zažilo největší požár ve své historii, byla zničena jeho centrální část, z tohoto důvodu se střed starého města nedochoval, budovy, které zde dnes stojí pochází až z 18 – 19. století.
Na Mikolówském „Rynku“ chyběly atraktivní historické prvky, proto byla do jeho středu v roce 800mistého výročí města instalována „kozí rodinka“, která dostala název „Mikózki“.
A proč vlastně byly vybrány kozy? Mikolów byl po staletí znám svými trhy a jarmarky, město leželo na obchodních stezkách a v blízkosti hranic. A na jarmarcích se obchodovalo s kozami a dalším rohatým dobytkem. Připomínkou trhů je dochovaná píseň „V Mikolówě na jarmarku koupili jsme kozu…“. Právě koza se stala živitelem mnoha rodin v dobách krize. Velké trhy se konaly mimo jiné na tržním náměstí - Rynku a na náměstí u synagogy.
Středem historické části města je hlavní náměstí – Rynek s novorenesanční budovou radnice z 19. století postavené na místě provizorní stavby po velkém požáru.
Budova radnice připomíná zámek.
Od roku 1640 žili v Mikolówě Židé, v roce 1816 byla postavena synagoga a v roce 1854 byla založena židovská obec. V roce 1861 žilo ve městě 504 Židů (asi 11 % obyvatel), židovskou školu navštěvovalo 100 studentů.
V době 2. světové války byli Židé z Mikolówa deportováni, většina z nich byla v r. 1942 poslána do tábora Osvětim. Po válce nebyla židovská komunita obnovena.
Starý židovský hřbitov ze 17. století byl zlikvidován a zastavěn sídlištěm, v roce 1972 byla vyhozena do povětří synagoga a na jejím místě vzniklo náměstí (před vlakovým nádražím). Jedinou památkou, která židovské obyvatelstvo ve městě připomíná, je nový židovský hřbitov. Je zde 420 náhrobků, nejstarší náhrobek pochází z roku 1726. Náhrobky jsou katalogizovány, ale samotný hřbitov je pro návštěvníky uzavřen.
Hřbitov nebyl v období 2. světové války zničen, v lednu r. 1945 bylo na hřbitově zastřeleno a pohřbeno 14 Poláků a 50 vězňů z tzv. „pochodu smrti“ z koncentračního tábora Osvětim (Auschwitz-Birkenau).
Farní kostel svatého Vojtěcha a Panny Marie Sněžné, známý jako starý kostel, je nejstarším kostelem, v gotických základech byl postupně přestavován.
Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století jako poděkování za obnovu vody v městské studni.
Bazilika minor sv. Vojtěcha byla postavená v novorománském slohu v letech 1843 - 1861. V kostele visí obraz Umučení Krista od hlučínského rodáka Johana Bocheneka. Na baziliku minor byla povýšena v roce 2008.
V roce 2013 byl odhalen na Rynku pomník svatého Vojtěcha, patrona Polska a Mikolówa, vyhlášení patronem proběhlo v roce 1998.
Farní kostel a bazilika sv. Vojtěcha v Mikolówě.
Začátkem října r. 2024 se uskutečnil koncertní zájezd smíšeného pěveckého sboru Cantus z Morkovic do města Mikolów – družebního sboru Harmonia Mikolów. Odpoledne se členové sboru prošli historickým středem města.
Secesní činžovní dům v ulici mířící k Rynku.
Členové pěveckého sboru nenechali sousoší kozí rodinky bez povšimnutí.
Zaujala i nepřehlédnutelná socha významného polského básníka 20. století.
Básník Rafal Wojaczek se v Mikolówě narodil. Rodné město na něj nezapomnělo. V roce 2022 byla na Tržním náměstí odhalena socha na lavičce zobrazující sedícího Rafała Wojaczka.
Koncert se uskutečnil s bazilice sv. Vojtěcha.
Sólisté PS Cantus při zkoušce před koncertem.
Posluchači ocenili skvělou akustiku chrámového prostoru.
Pěvecký sbor Harmonia Mikolów zaujal průřezem skladeb ze svého bohatého repertoáru.
Oba pěvecké sbory spojuje mnohaleté přátelství a společné vystupování na koncertech v Polsku i Česku.
Oba pěvecké sbory na závěr zazpívaly společně.
Po koncertě se oba sbory setkaly na společné večeři, hrálo se, zpívalo a tancovalo…
Hudba a zpěv nepotřebuje překladatele, promlouvá přímo k srdci, je-li ochotné naslouchat. Tuto zkušenost zažívá každý muzikant a zpěvák, a když k tomu přibude přátelství, prožívá radost. Poděkování patří všem Mikolówským za srdečné přijetí s přáním všeho dobrého. Příště na shledanou, třeba v Morkovicích!
zdroje : Turistický informační systém města Mikolówa
