Valtické muzeum železné opony

V budově bývalého hraničního přechodu do Rakouska směrem na Schrattenberg vzniklo soukromé muzeum, které shromáždilo a vystavilo artefakty, vztahující se k ochraně státních hranic.

Historie ochrany hranic začíná vyhlášením samostatné Československé republiky 28.října 1918. Pokračuje událostmi roku 1938, které vrcholí zabráním pohraničí fašisty.

Zajímavostí z oblasti Valtic je skutečnost, že došlo k připojení okolí Valtic k Československu až v roce 1921, zatímco malé osady v okolí se připojily hned v roce 1918, ve Valticích, kde bydlelo převážně německé obyvatelstvo došlo k připojení později. Hlavním důvodem bylo zachování celistvosti a správy železniční tratě Znojmo – Břeclav na území jednoho státu. Tato trať Valticemi prochází.

V muzeu jsou k vidění zbraně, které si lze „vyzkoušet“ a uniformy příslušníků pohraniční stráže, z nichž ta nejstarší, poválečná, byla použita z výzbroje německé cizinecké legie. Pamatujeme si, jak slušela Jiřímu Třískovi jako panu učiteli jménem „Hnízdo“ ve filmu „Obecná škola“. A hned vedle je to uniforma známá ze seriálu četnických humoresek.

Konec 2. světové války znamenal vznik nového vojenského pluku, který sloužil i k ochraně státních hranic. Byla založena finanční stráž. Po únoru roku 1948, kdy uprchlo z ČR přes 3000 osob, se postupně měnila struktura ochránců ze sborů národní bezpečnosti (SNB) až dne 1.1.1951 byla ustavena Pohraniční stráž. Do ní „rukovali“ chlapci a sloužili zde v rámci základní vojenské služby. Na tuto službu byli důkladně politicky proškoleni, aby nabyli přesvědčení, že jednají v zájmu „československého pracujícího lidu a jeho ochrany“. Hlavním důvodem bylo zabránit lidem opuštění území republiky, hranice překračovali především ti, kteří se rozhodli žít ve svobodném světě.

Instalace drátěného plotu a pozorovatelny maskované jako skládka dřeva doplňuje železná protitanková zábrana proti vjezdu vozidel z období socialistického státu.

To, co člověka nejvíce zasáhne je instalace panelu, na kterém jsou uvedena jména lidí zastřelených při útěku přes hranice. Až z toho člověka mrazí, mnoho jich nebylo vůbec identifikováno a jsou uváděni jako neznámí…

Již v roce 1951 bylo zadrženo 2224 „narušitelů hranic“ a 62 „agentů zahraničních rozvětek“.

Stalo se to z důvodu vybudování elektrického drátěného plotu s vodičem vysokého napětí až 9 000 V. Z obou stran byl plot chráněn dalšími ochrannými ploty. Mezi ploty bylo území bez vegetace s minovými poli. Přímo na státní hranici byl uhrabaný udržovaný pás jako poslední kontrolní prvek. Samotný elektrický zabezpečovací systém byl velmi energeticky náročný, měl ohromné ztráty. Proto byl v roce 1965 „vypnut“ a nahrazen signální stěnou s nízkým napětím. Na vrchol plotu byl přidán další prvek v podobě srolovaného ostnatého drátu k téměř nemožnosti hlavní plot přelézt. Důvodem vypnutí byla též skutečnost mnoha smrtelných úrazů pohraničníků např. při manipulaci s usmrcenou zvěří.

Ve smyslu prohlášení Gustáva Husáka „Hranice niesú korzo, aby sa tu volakdo prechádzal“ bylo vyhlášeno podél hranic ochranné hraniční pásmo, do kterého byl bez povolení vstup zakázán.

Pokud se mluví o „železné oponě“, přičemž význam tohoto slova znamená protipožární zařízení v divadle, dostal nový význam „bariéry mezi bloky“. Elektricky nabitý drát byl používán v Americe jako ohradník pro chov dobytka. Zde sloužil k „ohrazení“ životního prostoru lidí.

Falešná propagace k ochraně státní hranice před americkým agentem – důležitou roli sehráli i pomocníci pohraniční stráže, kteří měli hlásit veškeré podezřelé aktivity a pohyb v ochranném hraničním pásmu.

K ochraně hranic sloužil pohraničníkům vycvičený pes. Součástí propagandy vznikla i legenda nejlepšího psa, který měl přes mnohá střelná zranění největší počet zadržených narušitelů – jak uvádí panel v muzeu „neslavné prvenství“. Byl to pes Brit, který byl za zásluhy vyznamenán, zemřel přirozenou smrtí a jako vycpaný exponát byl umístěn v Muzeu SNB – dnešním Muzeu Policie ČR v Praze. Aby se uchoval co nejdelší dobu, byl exponát upravován, opravován a možná i zcela nahrazen podobným psem.

Neslavnou kapitolu pak tvoří „samostatně útočící psi“ – SUPI, speciálně vycvičení k útokům na člověka, kteří „běhali“ v oblasti mezi ochrannými ploty a nic jim neuniklo. Byli nebezpeční i samotným pohraničníkům, proto se od tohoto způsobu brzy ustoupilo.

21.12.2007 – vstoupila naše republika do zemí Schengenského prostoru, pohraniční stráž byla zrušena. Výhody pohybu v tomto prostoru již známe všichni.

Po prohlídce muzea se nabízí prohlídka blízké kolonády na Reistně, umístěné v hraničním nepřístupném pásmu. Tuto možnost zvolilo mnoho návštěvníků. Kolonáda je vybudována ve stylu řeckého triumfálního oblouku . Nechal ji postavit v roce 1823 kníže Jan Josef I. z Lichtensteinu na památku svých bratří a otce. Důvodem k postavení byla také tíživá sociální situace poddaných na Lichtensteinských panstvích - pracovní příležitost při budování Lednicko-valtického areálu.

Zdroj: Muzeum železné opony Valtice