Článek
…. ale též rabína Herschela Glucka z Londýna. I když dnes existuje mnoho zdrojů , ze kterých se lze o tématu antisemitismu dozvědět poměrně hodně, přesto je mnohem působivější osobní setkání a vzájemné naslouchání. Pan rabín s laskavým úsměvem popsal přátelské soužití komunity židů a muslimů v Londýně. On sám v roce 2000 založil Muslimsko-židovské fórum, které se snaží o vzájemnou komunikaci a pokojné soužití obou komunit v Londýně.
Rabín Herschel Gluck ( vlevo) je londýnský rodák, jeho rodiče uprchli před pronásledování z Rakouska.
To, co posluchače zaujalo, bylo rabínovo doporučení, aby se nikdo nestyděl za to, kým je. „Jsem žid a neskrývám to, to snad vidíte“, abych citovala jeho slova. V tomto kontextu jsem si uvědomila, zda jsme hrdými Evropany, křesťany, nebo třeba „jen“ laskavými lidmi.
Evropu tvoříme my, její obyvatelé, ne úředníci v Bruselu. Podle rabínova svědectví každý projev laskavosti a slušnosti vůči druhým je to, co může změnit pohled a předsudky vůči jiným lidem. Svědčil v této souvislosti o tom, jak „prolomil ledy“ sklenicí vody, kterou osobně donesl a podal muslimské ženě. Zdánlivá maličkost.
Nelze se divit, že rabín na závěr s laskavostí vyslovil přání, abychom společně tvořili Evropu, kde se nám všem bude žít dobře a bezpečně.
Při mých častých cestách mimo Evropskou unii zaznamenávám, jak velké renomé Evropská unie má, nemohu než popřát, abychom si to často uvědomovali a byli na to i hrdí.
P.S.: Oběma rabínům děkuji za moudrá slova.
Rabín Herschel Gluck po besedě s dirigentem Alexandrem Liebreichem před koncertem v Besedním domě
