Článek
Klášter v bavorské vesnici Rohr nedaleko Regensburgu/Řezna se stal útočištěm německých benediktinů vystěhovaných z Broumovského kláštera na Moravě v roce 1946.
Od roku 1133 až do roku 1803 klášter sloužil řeholi Augustiniánů. Románský kostel byl nahrazen gotickým na původně založených základech. Po 30tileté válce v letech 1717 - 1723 došlo k výstavbě nového kostela, v pol. 18. století k výstavbě klášterních budov. Vnitřní výzdoba kostela je unikátním pozdně barokním dílem bavorského architekta, sochaře a štukatéra Egida Quirina Asama (spolu se svým bratrem malířem Cosmasem Damianem pracovali též v Břevnovském klášteře v Praze).
Pod pomyslným scénou (v polokruhové řecké „orchéstře“, kde při představení vystupoval chór) seděli Augustiniáni v bílých sutanách.
Geniální je přirozené osvětlení a technické řešení, které navozuje dojem skutečnosti. Z nebe, které je symbolizováno velikou korunou, shlíží postavy Boha Otce, Ježíše a holubice - symbol Ducha svatého.
Vraťme se ale k benediktinům. Komunita benediktinů v Rohru vedená břevnovsko-broumovským opatem Dominikem Prokopem (*1890 +1970) v klášteře přijímá v roce 1969 kněze a benediktina Anastáze Opaska (*1913 +1999) po jeho odchodu z Československa. Prostřednictvím křesťanského laického sdružení „Opus Bonum“ organizoval A. Opasek v letech 1972 - 1989 v Rohru setkávání dvou generací českých emigrantů (1945, 1968). Pořádal duchovní a společenské koncerty a tematické semináře. Při návštěvě rohrského kláštera dne 24. 8. 1999 zemřel, zřejmě v důsledku z radosti, že došlo k navrácení břevnovského kláštera benediktinům.
Rohr je klidná vesnice se zemědělskými usedlostmi.