Hlavní obsah
Věda a historie

Historické záznamy počasí: nestačí jen přepočítat jednotky

Foto: Marie Michlová, ChatGPT

Nedávná debata kolem tvrzení Daniela Vávry, že r. 1540 bylo téměř celý rok 30 °C, ukázala problém v tom, jak se řeší historické počasí. Vedle míří i argument, že ještě neexistovala Celsiova stupnice.

Článek

To samo o sobě není problém. Historickou teplotu můžeme samozřejmě vyjádřit v dnešních stupních Celsia, stejně jako můžeme starou vzdálenost převést na kilometry. Podstatné je, z čeho byl údaj odvozen a jak přesný takový odhad vůbec může být.

Ještě zajímavější je, že ani po zavedení pravidelných přístrojových měření není situace tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. V Klementinu se používala Réaumurova stupnice, nikoli Celsiova - a to i v době, kdy ta Celsiova už dávno existovala. Převod Réaumura na Celsia je ale ta nejjednodušší část problému.

Mnohem důležitější je samotný způsob měření. Dnešní meteorologická teplota není prostě „to, co ukáže teploměr venku“. Přístroj má standardizované umístění, zastínění, větrání, výšku nad zemí a další podmínky. Starší teploměry byly umisťovány jinak a jejich údaje proto mohly mít vůči dnešnímu standardu systematickou odchylku. U některých starších způsobů měření například vycházejí letní teploty příliš vysoké a zimní naopak příliš nízké.

To ale ještě neznamená, že můžeme vzít starý údaj a jednoduše ho „opravit“ směrem nahoru nebo dolů. Před rokem 1881 se totiž v Klementinu denní maxima a minima neměřila maximálním a minimálním teploměrem tak jako později. Teplota se odečítala v určitých časech. V některých obdobích sice velmi často, jindy méně často, ale pořád šlo o jednotlivé odečty. Nejvyšší zaznamenaná hodnota proto nemusela být skutečným maximem celého dne. Teplota mohla mezi dvěma odečty vystoupat výš a zase klesnout.

Vznikají tak dvě různé nejistoty, které mohou působit dokonce opačně. Historický způsob umístění teploměru mohl například letní teplotu nadhodnotit, takže moderní homogenizace údaj koriguje směrem dolů. Současně ale mohl pozorovatel skutečné denní maximum úplně minout, takže nejvyšší zapsaná hodnota byla naopak nižší než skutečný extrém. Když tedy starý údaj moderním algoritmem snížíme, nemusíme se nutně „přiblížit pravdě“; u konkrétního denního maxima se od ní můžeme v některých případech naopak vzdálit.

Právě proto jsou moderní klimatologické korekce vhodné hlavně pro vytváření dlouhodobě srovnatelných řad, ne pro představu, že jsme zpětně zjistili přesnou teplotu, která toho dne skutečně byla.

Do toho vstupují i další změny: jiný přístroj, jeho přemístění, jiný kryt, jiné časy odečtu nebo změny okolí stanice. Historická řada proto není metodicky stejná od svého začátku až do současnosti. U Klementina je navíc ještě jedna komplikace. Část dnes používané dlouhé řady prošla ve 20. století přepisem a zpracováním. To znamená, že historická databáze (jako např. na počasi-in) není prostým digitálním přepisem toho, co pozorovatel v 18. nebo 19. století skutečně zapsal. Současné zpracování může starší údaje znovu přepočítávat a homogenizovat podle dnešních metod.

Proto se mohou lišit i čísla, která najdeme v dobovém tisku, od údajů v dnešních databázích. Pokud například Prager Zeitung v polovině 19. století uvedla teplotu naměřenou v Klementinu, je to cenný historický údaj o tom, co bylo tehdy skutečně odečteno a zveřejněno. Nemusí to ale být stejné číslo, které dnes najdeme v moderně zpracované klimatologické řadě. Dobové noviny navíc meteorologické údaje neotiskovaly vždy každý den a mohly je zveřejňovat se zpožděním.

U srážek je situace ještě složitější. Výsledek výrazně ovlivňuje konstrukce a umístění srážkoměru, vítr, sníh i způsob odečtu. Proto se mohou moderně rekonstruované historické údaje o srážkách od čísel zveřejněných v dobových pramenech lišit ještě výrazněji než teploty.

Rozdíl mezi rokem 1540, 1840 a dneškem tedy není prostě v tom, zda už existoval Celsius. Pro rok 1540 máme především klimatickou rekonstrukci z nepřímých pramenů. Pro rok 1840 už máme skutečné přístrojové měření, ale pořád musíme vědět, čím, kde, jak a kdy bylo měřeno. A ani moderní přepočet z historického údaje neudělá přesné měření, které tehdy nikdy neproběhlo.

Zdroje:

Did European temperatures in 1540 exceed present-day records? research-collection.ethz.ch/handle/20.500.11850/123561

https://plus.rozhlas.cz/uz-245-let-se-v-prazskem-klementinu-sleduje-pocasi-8131111

https://rmets.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/joc.3370140102

https://www.chmi.cz/namerena-data/historicka-data/klementinum

https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/12618

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz