Článek
Analýza DNA z masového hrobu v Gerash (dnešní Jordánsko) odhalila přítomnost bakterie Yersinia pestis – stejného patogenu, který o osm století později rozpoutal Černou smrt.
Získané vzorky ukazují, že všechny oběti byly nakaženy téměř totožným kmenem. To znamená, že svět tehdy zasáhl jeden mimořádně virulentní „superkmen“ moru, který se šířil neuvěřitelnou rychlostí. Genetické stopy navíc prozrazují, že bakterie měla už tehdy vyvinuté geny umožňující přežití v tělech blech – klíč k masivnímu přenosu mezi lidmi i zvířaty.
Tento objev konečně potvrzuje, co historikové tušili po staletí: že Justiniánská morová epidemie (541–750 n. l.) nebyla jen epizodickou pohromou, ale pandemií, která otřásla samotnými základy Byzantské říše.
Epidemie začala v egyptském přístavu Palucium, odkud se šířila po obchodních cestách až do Konstantinopole. Tam v nejhorších dnech umíralo až 5 000 lidí denně. Město se dusilo v zápachu mrtvol, práce ustala a i císař Justinián I. sám nemoc prodělal – s obtížemi přežil, ale jeho říše už nikdy nezískala původní sílu.
Dnes víme, že Justiniánský mor trval více než dvě století, s opakovanými vlnami, které zasahovaly celé Středomoří. Jeho dopad byl tak rozsáhlý, že zpomalil vývoj Evropy o celé generace.
Nové genetické poznatky tak nepřinášejí jen potvrzení historické domněnky, ale i varování: nejničivější pandemie v dějinách nevznikla z ničeho – a teoreticky se může kdykoli vrátit.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=8iAm8qd2ilU
