Článek
Policie dorazila během několika desítek minut a rychle zjistila, že žena nemá u sebe žádné doklady, šperky ani předměty s identifikačními znaky. První nález tak hned naznačil, že nepůjde o běžný případ.
Vyšetřovatelé brzy objevili dvě zavazadla uložená v úschovně na bergenském nádraží. Patřila téže ženě a obsahovala oblečení bez štítků, několik paruk, zápisník se zvláštními značeními, stopy různých měn a několik předmětů, které vypadaly záměrně anonymizované. Z hotelových registrací policie zjistila, že žena v předchozích týdnech používala řadu různých jmen a střídala hotely v Norsku i Evropě. Všude se zapisovala pod falešnou identitu a měnila rukopis.
Pitva ukázala, že žena zemřela po požití vysokého množství sedativ. V dýchacích cestách měla však zároveň stopy sazí, což naznačovalo, že v okamžiku požáru ještě žila. V krevním vzorku nebyl nalezen alkohol ani jiné látky, které by vysvětlily její cestování či možné zdravotní potíže. Policie došla k závěru, že šlo buď o sebevraždu, nebo o vraždu, ale pro obě varianty existovaly rozpory.
Neobvyklé bylo i její chování před smrtí. Několik svědků ji vidělo na trase vedoucí do hor v doprovodu dvou neznámých mužů. Jiní si vybavovali, že byla v hotelích zdrženlivá, mluvila různými jazyky a často měnila účesy i styl oblečení. Personál několika ubytování uvedl, že působila profesionálně a „nechtěla být zapamatována“. Policie proto začala pracovat i s verzí, že žena mohla být zapletena do špionáže. Rok 1970 byl obdobím výrazného napětí v Evropě a Norsko bylo strategickou zemí kvůli svému zapojení do NATO a raketovým testovacím programům.
Izotopová analýza zubů provedená o mnoho let později naznačila, že žena mohla pocházet z oblasti dnešního Německa nebo střední Evropy, tedy potenciálně dokonce z Československa, ale nikomu s podobným profilem nebylo možné přiřadit její tvář, oděv ani cestovní zvyklosti. Moderní techniky DNA nepřinesly shodu v žádné rodinné genetické databázi, kam lidé sami posílají své vzorky. Policie tak nemá ani jisté jméno, ani jasný motiv.
Moderní rekonstrukci její tváře si můžete prohlédnout zde: https://unidentified-awareness.fandom.com/wiki/Isdal_Woman
Případ Ženy z Isdalu se během let stal součástí norské kultury. Objevuje se v dokumentárních pořadech, podcastech i knihách a často se uvádí vedle dalších nevyřešených případů studené války. V roce 2016 se k němu vrátila i policie, která zveřejnila moderní forenzní rekonstrukci její tváře a znovu požádala veřejnost o svědectví. Nepřineslo to však žádný zásadní posun.
Dodnes se tak neví, kdo žena byla, proč cestovala pod falešnými jmény, ani co přesně se stalo v listopadu 1970 v údolí Isdalen. Policie případ formálně neuzavřela, ale uplynulo už příliš mnoho času. Zůstává jen soubor indicií, které nikdy nevyústily v jednoznačnou odpověď – a proto se z případu stala jedna z nejdiskutovanějších záhad moderní norské kriminalistiky.
Další zdroje: https://www.bbc.com/news/world-europe-39369429; https://www.reddit.com/r/UnresolvedMysteries/comments/yzvekr/the_isdal_woman_is_not_as_complex_as_portrayed/;
