Článek
Nelze přehlédnout, že mezi lidmi kolují vážné otázky a spekulace, že za tento nešťastný a šokující čin může stát právě rozhodovací praxe soudu a neetické, nátlakové, možná až nelegální jednání OSPODu. Mnozí se ptají, co tuto ženu dohnalo k tak zoufalému kroku, a poukazují na to, že to byl právě tlak na matku dětí ze strany těchto institucí.
Je na čase přestat zavírat oči před tím, jak opatrovnická řízení probíhají. Jak je možné, že místo pomoci a podpory ze strany institucí se (většinou) matky (primárně pečující osoby) cítí zneužívané a tlačené k okraji? Pokud tyto spekulace mají reálný základ, je nezbytné tuto praxi zásadně změnit. Kolik systémově týraných dětí a dalších zoufalých rodičů musí padnout za oběť neetickým a necitlivým zásahům, které rozhodně nejsou ve prospěch nezletilých, než dojde ke změně? Kolik dětí bude ještě zavřeno v krizových centrech, dětských domovech z důvodu požadavku na změnu jejich názoru nebo z jiných, obdobně absurdních důvodů? Je skutečně pravda, že jen 5 procent dětní je v ústavní péči z doložitelného a ospravedlnitelného důvodu? Proč jsou tam zavřené ty další děti? Proslýchá se, že proto, aby se zaměstnaly humanitně vzdělané sociální pracovnice, pěstouni a další profese, které by jinak zvyšovaly nezaměstnanost. Kolik sourozenců bude ještě rozděleno v jejich „nejlepším zájmu“?
Pozadí krkonošské tragédie, kdy zcela zbytečně zemřela matka a dítě, by mělo být znovu a důkladně prošetřeno, výsledek by měl být zveřejněn a pokud se prokáže, že rozhodnutí Soudu a postup OSPODu přispěly k této tragédii, musí nést odpovědnost - nejlépe konkrétní osoby, které toto způsobily a mělo by dojít k zásadním změnám - takovým, ve kterých bude prioritní zájem dítěte. Kdo je ale schopen tuto tragédii důkladně prošetřit? Je to policie, která v případě podezření na týrání dětí, domácí násilí nebo jakoukoli abusivitu kontaktuje nekompetentní OSPOD, který ale plošně, v celé České republice není absolutně schopen cokoli prošetřit, jedná často velice účelově, rozhodně nejedná v zájmu dětí a počet traumaticky poškozených dětí OSPODem se zvyšuje? PČR tedy předává odpovědnost za jakákoli oznámení OSPODu, který, jak se více a více ukazuje, je horkým bramborem státní správy, na jehož konkrétní pracovníky se v poslední době množí trestní oznámení a počet systémově týraných dětí roste.
Poslední dny se zamýšlím například nad otázkou, zda miminko, které jeden středočeský OSPOD sebral mamince z porodnice, bylo opravdu mamince, kojící mamince, sebráno neoprávněně, nebo zda bolest v očích desítek maminek, se kterými jsme na demonstraci Za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí dělaly s kolegyněmi z Hnutí FEM rozhovor, lze zahojit, zastavit, vyřešit navrácením systémem ukradených dětí z jejich náručí. Zda svědectví bratra, kterému byla sebrána mladší sestra, která chce domů a nemůže, může přispět ke změně - k tomu, aby se KONEČNĚ začalo jednat v zájmu dětí a nebyla způsobovaná dětem kvůli rozchodu rodičů další a další traumata. Nesmyslná traumata, která živí státní správu, soudce, sociální pracovnice, pěstouny, urputné OSPODnice hájící abusivce a bojující za svěření dětí do jejich péčí, diskriminující maminky, které byly doposud ve většině případů vzorně pečující, láskyplné maminky - tedy ženy, které plní roli matky příkladně a v souladu s komplexními potřebami jejich dětí. Jak je možné, že ve Znojmě bylo svěřeno dítě do péče otci, který o dítě nestál, dokonce se soudil o to, jestli je otec dítěte, zdráhal se platit výživné, o matce pronášel dehonestující informace, o vzorně a výhradně pečující mamince, vzdělané pedagožce na střední škole, která své dítě nadevše milovala? Otci, se kterým dítě nemělo žádný kontakt a nyní ztratilo kontakt s primárně pečující maminkou, se kterou má blízký, mateřský vztah? Generujeme si takto psychiatrické dětské pacienty? Generujeme si takto traumatizované dospělé, kteří nevěří v systém a následně například postřílí půlku vysoké školy?
Mnohé ženy jsou dnes vystaveny nesnesitelnému tlaku ze strany OSPODů a soudů – mnohé z nich dlouhodobě stojí na pokraji zoufalství. A proč? Kvůli způsobu, jakým jedná OSPOD, a následným rozhodnutím soudů o jejich dětech. Tento systém, který by měl chránit děti je místo toho týrá, vytváří nová traumata, nebo stávající trauma zintenzivňuje, vtahuje děti do konfliktu mezi rodiči, dělá dětem (i matkám) různými způsoby doslova peklo ze života. Na místě těchto žen by mohla být kterákoliv z nás - bez ohledu na to, jestli o děti pečujete vzorně, nebo méně vzorně.
OSPOD se stal institucí, která systematicky a účelově manipuluje fakty a zkresluje informace o matce a dětech, aby je dehonestoval, poškodil a diskreditoval před Soudem. Toto se děje často s cílem dosažení střídavé péče nebo výhradní péče otců (neprimárně pečujících osob) a to i přes fakt domácího násilí nebo jiné abusivity ze strany otce a naprosto odlišného názoru dětí a bez ohledu na to, zda je tento model PROSPĚŠNÝ PRO DĚTI. Tento přístup je naprosto nepřijatelný a odporuje základním principům ochrany práv dětí. Pracovnice OSPOD si z Úmluvy o právech dítěte (kterou samozřejmě ve většině případů ani nečetly stejně jako instrukce ministerstev) udělaly doslova trhací kalendář, ignorují doporučení ministerstev (jeden OSPOD se dokonce přiznal - písemně, že 97 případových konferencí nebylo prováděno v souladu s Manuálem pro případové konference MPSV) a přehlížejí vládní strategie a novely zákonů, které by měly chránit děti. Přehlížejí nejnovější etické standardy, které mají zajistit tu nejlepší péči, ochranu dětí. Podle konkrétních nálezů ombudsmana v jednom z mnoha případů OSPOD není schopen adekvátně rozpoznat, které dítě je ohroženo a které nikoliv, jejich dokumentace je nekompletní a nesprávná. V tomto konkrétním případě šly pracovnice OSPOD v čele s jejich vedoucí tak daleko, že děti byly bez jakéhokoliv prošetření, na základě falešných, účelových, NIKÝM NEPROŠETŘENÝCH (jak je uvedeno výše - PČR delegovala odpovědnost za prošetření OSPODu, který samozřejmě vzhedem ke vzdělanostnímu portfoliu zaměstnankyň není absolutně kompetentní cokoli prošetřit) informací od otce (násilníka recidivisty), odvezeny do krizového centra ZDVOP 300 km daleko od jejich těhotné matky, školy a domova, aniž by o tom byla informována bezúhonná primárně pečující osoba, matka, se kterou mají děti velmi blízký vztah, zatímco otec, kterého děti odmítají z důvodu jeho abusivního chování, byl informován a v hojném a čilém kontaktu s OSPOD. Zde vidíme opět ukázkový příklad účelové diskriminace matky, ženy, primární pečující osoby, a to ještě k tomu vzorně pečující a bezúhonné (nikdo nikdy neprokázal jakákoli pochybení matky v péči o děti nebo jejím přístupu k dětem). Pracovnice OSPOD dokonce naplánovaly a do dokumentace zapsaly, že po návratu ze ZDVOP budou děti svěřeny do péče otce – odsouzeného domácího násilníka. A to napsaly sebejistě (tuto sebejistotu přenášely na otce) bez soudního rozhodnutí i přes to, že věděly, že se proti tomuto děti poškozujícímu postupu matka odvolala (s doložením důkazů o účelovosti akce otce a OSPODu). Otec (za podpory jeho rodinných advokátů - ano - advokáti poškodili děti jejich klienta) s OSPOD navíc zařídili, že děti byly traumaticky „uneseny“ ze školského zařízení v den synových desátých narozenin. To mají děti „hodného“ tatínka, řekla si v ten den matka. Jak pěkný výlet jim zařídil místo plánované třítýdenní dovolené u moře… To vše bylo provedeno s použitím manipulativních a mafiánských praktik, které kulminovaly také v průběhu případové konference (OSPOD dokonce účelově nepozval právní zástupkyni dětí stanovené soudem, která měla zájmy dětí zastupovat, účelově nenásledoval manuál pro případové konference MPSV, jako facilitátora použil „závislého“ zaměstnance MÚ atd.). Děti byly naštěstí odvolacím soudem vráceny domů k matce. Zdůrazňuji, že až odvolacím soudem!
OSPOD dlouhodobě zanedbává své povinnosti, odmítá rozpoznat a přiznat realitu domácího násilí, a systematicky ignoruje trestné činy, které jsou na matkách a dětech páchány, konstantně se snaží o často neskrytou a agresivní manipulaci dětí. Jistý OSPOD například prohlašuje, že je to matka, která může za to, že ji otec napadal a jak se k ní choval a toto dle vyjádření dětí pracovnice OSPOD sdělovaly i dětem (tento fakt, fakt, kdy OSPOD traumatizuje takovými sděleními děti, je doložitelný nejen v dokumentaci OSPOD, ale i audiozáznamem). OSPODy nejednají v zájmu dětí, naopak - děti tvrdě a komplexně poškozují a traumatizují.
OSPODy dokonce svá jednání přenáší na třetí organizace, kterým realitu zamlčují a zamlčují fakt domácího násilí nebo ho účelově zlehčují, a to i v případě, že se jedná o pravomocně odsouzené násilníky nebo jiné abusivní jedince a tím porušují základní princip demokratické společnosti - ochranu dětí před týráním nebo jakýmkoli nebezpečím. OSPODy nabádají třetí organizace k ilegálním akcím proti zájmům dětí.
V západních společnostech je běžné, že i při podezření na jakoukoli abusivitu, nebezpečí, jsou „úřady“ v pozornosti a děti jim nejsou svěřovány, dokud se záležitost neprošetří, nevyřeší. U nás, v České republice, je jakékoli násilí v rodině, abusivní přistup k dětem, násilí před dětmi a na dětech, na matkách zamlčováno, tolerováno, a dokonce je tvrzeno, že si za to oběti mohou samy a že oběti mohou za to, že jsou atakovány (toto dokonce vyplývá z dokumentace, zástupkyně OSPODu jsou dokonce natolik „kompetentní“, že toto zapíšou do dokumentace a hovoří takto „výchovně“ i směrem k dětem). Dle logiky OSPODu, děti totiž mohou za to, že jsou sexuálně obtěžovány, že matky mohou za to, že jsou atakovány a přímo si toto „zaslouží“, stejně, jako si „zaslouží“ děti být bity páskem nebo vystrkovány za trest nahaté na mráz. Takto OSPODy vystupují, takto jednají…
Mohl OSPOD a Soud přispět k tragédii v Krkonoších, při které zemřela matka a dítě? Má Česká republika nástroje, jak takové případy prošetřit? Zdá se, že nemá…
Poděkování:
Děkuji krizovému centru ZDVOP ve Zlíně ta to, že nepřistoupili na extrémně nátlakové požadavky OSPOD, respektovali Úmluvu o právech dítěte a děti byly v krizovém centru ve Zlíně v bezpečí.
VÝZVA:
Prosíme, aby se rodina, přátelé nebo známí osoby, která na sklonku roku 2022 tragicky zesnula spolu s dítětem v Krkonoších, ozvali na telefonní číslo 774 848 814, autorce tohoto článku.
PROSBA O PODPORU:
Petice za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí: Petice za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí
PROSBA O PODPORU FINANČNÍ (natočení dokumentu o systémově týraných dětech, zveřejňování případů):
Transparentní účet: 5512612003/0800
