Článek
Nebo je to opačně? Jsou to soudci, kteří si objednávají u OSPODů důkazy (je jedno, jestli falešné, nebo pravdivé) proti matkám, aby bylo dosaženo výlučné péče otců nebo alespoň střídavé péče? Je pravda, že za svěření dětí do péče otcům nebo do střídavé péče mají soudci tučné odměny? Je to pravda, nebo fáma? Realita ukazuje, že by to fáma být nemusela.
Soud Praha západ napsal do odůvodnění, proč jeden ze sourozenců nemůže ke stabilně, vzorně pečující, respektující, obětavé, mateřsky založené matce a třem sourozencům domů na oslavu jeho narozenin, že se přece děti mohou potkat na půdě OSPODu. Vypadá to, že soud i OSPOD mají obrovský strach, že by toto dítě, tento sedmiletý chlapec, který již rok neviděl maminku a sourozence, mohlo nechtít zpět k otci, pravomocně odsouzenému domácímu násilníkovi, který týral matku, atakoval matku před dětmi a bil děti. Absurdními odůvodněními se soudní dokumentace jenom hemží. Vzorná, 13 let pečující matka, kterou děti milují a mají spolu respektující a mateřsky vztah je OSPODem a následně i Soudem Praha západ vykreslována, jako ta, jejíž VINA je, že děti chtějí být s ní.
Je zde snaha tuto stabilní matku, která i přes intenzivní domácí násilí byla schopna konstantně děti zajistit, jako labilní manipulátorku. Je zde snaha maminku diskreditovat, kriminalizovat, matku, která zajistila, že po odchodu otce z domácnosti děti NEZAZNAMENALY (nebyly tedy vtaženy do konfliktu), že se doma otec nevyskytuje (nechyběl jim, protože se o děti maximálně starala právě maminka) a měly stále stejný standard péče i podpory, nepřítomnost otce vůbec neřešily a zůstávaly stále stejně pohodově a bezstarostně naladěny, jako kdykoli dříve. Nebyly postiženy rodinnou krizí - prakticky vůbec.
Působením OSPODu a následnými rozhodnutími soudu se ale stal pravý opak. OSPOD dokonce matku a děti poškozoval směrem k PČR, kdy se snažil ovlivnit vyšetřování a bagatelizovat násilí ze strany otce (samozřejmě bezdůkazně, s matkou a dětmi nikdy o domácím násilí ze strany otce pracovnice OSPODu nemluvily a ani nechtěly mluvit, dokumentaci komplexně manipulovaly proti dětem i matce, dětem tvrdily, že matka může za to, že byla atakována otcem). Autorka disponuje důkazní dokumentací.
O rozsudky a důkazy podloženém až život ohrožujícím násilí není v dokumentaci směrem k nebo ze soudu ANI ZMÍNKA. Ptejme se proč to tak je? V tisících soudních řízeních v České republice jsou ženy extrémně diskriminovány, poškozovány, devastovány, jejich důstojnost i přirozenost je devastována a s touto devastací jde ruku v ruce i devastace dětí. Jedná se o zločin proti lidskosti. Evidentně a nezpochybnitelně.
Kde to žijeme? Jaká logika vládne v opatrovnických řízeních? Je to logika, která vrhá děti do nepřirozených, děti traumatizujících uspořádání tak, aby byla hlavně ochráněna práva otců?
Jako mamince čtyř dětí mi trhá srdce, když čtu, že to a to dítě bylo v kojeneckém věku odděleno od matky, že matka nemá klid na kojení svého dítěte (a že tento děti poškozující postup OSPODy podporují), že to a to dítě nemůže domů, nemůže docházet do „jeho“ školy a musí navštěvovat školy dvě. Uvědomuji si, jak poškozující současná rozhodovací praxe pro děti je. Střídavá péče? Je to to nejhorší, co mohla demokratická společnost vyplodit. Ta demokratická společnost, která bojuje za rovnost a neuvědomuje si, že rovnost je hlavně RESPEKT K PŘIROZENOSTI.
Starám se o desetiměsíční holčičku. Mám dokonalého partnera, který chápe, když tato zdatná „kojenkyně“ dá najevo „chci mámu a nikoho jiného“. Vnímám z jeho strany podporující klid, kdy nemusím mít výčitky, že se mnou dítě chce být, že mně potřebuje, že v mé náručí je veselé a v pohodě. Jsou hodiny, kdy se nechce nechat chovat nikým jiným. Můj partner to respektuje, vždy nás obejme a já, jako matka cítím podporu, z jeho strany obrovskou oporu a klid. Vlastně mi nikdy, v průběhu žádného mateřství, nebylo tak dobře, jako teď. Otec dětí, se kterým se rozvádím, mi každé mateřství zpestřil tím, že mě vydíral ohledně přepisu střechy nad hlavou do SJM, nebo získal pocit, že jak tvrdil „mám hormon“ a nepotřebuju žádnou podporu - a a ni po císařském řezu si neudělal čas na to, aby byl s námi doma a narození nového života jsme požili spolu.
Otci byla soudním znalcem doporučena terapie zvládání agrese. Snažím se získat od centra psychoterapie středočeského kraje „zadání“ proč JÁ mám docházet na psychoterapie, které byly (jak se později z komunikace potvrdilo - zcela neodborně) „objednané“ OSPODem - konkrétně vedoucí OSPODu Černošice. Nejdříve bylo zadáním rodinná terapie (asi si vedoucí OSPODu myslela, že si s abusivním otcem dětí padneme kolem krku), když tento cíl pod tíhou mých argumentů neprošel, změnilo se zadání na to, že potřebují pečovat o moje zdraví. Tento argument také „neprošel“, protože již mnoho let terapeuticky o moje psychické zdraví pečuji. Dalším, již třetím cílem bylo, abych podporovala kontakty se sourozenci… Vedoucí OSPODu zřejmě přehlédla již X-tý návrh a X-té odvolání matky s žádostí, aby bylo státem ukradené dítě navraceno domu k mamince a třem sourozencům. Vedoucí OSPODu totiž žije v mylné představě, že matku zde psychologové zmanipulují (již v minulosti uváděla, že psychoterapie je forma edukace ke změně názoru - audiozáznam jako důkaz existuje) a matka s nadšením odsouhlasí svěření dětí (nejlépe všech čtyřech) do péče domácího násilníka recidivisty, nebezpečného dětem, sobě i matce (jak byl označen v dokumentaci jednoho z rozsudků), jak OSPOD uváděl do dokumentace směrem k soudu, když neodůvodněně, bez prošetření, bez kontaktování nebo snahy o záchranu těhotné matky a na základě falešného obvinění otce se kterým výhradně komunikoval odvlekl do ZDVOPu 300 km od domova, kdy OSPODu nevadilo, že děti týdny přichází o výuku v bilingvní škole.
V systému chybí kontrolní mechanismy, stát pokulhává při „managementu“ svých úřadů, OSPODy (ale i jiné instituce) nerespektují doporučení, manuály a instrukce ministerstev či myšlenkové směry vlády. Mezi institucemi, ministerstvy a vládou jsou nepřekonatelné ideologické a etické propasti.
Pokud chcete přispět ke změně, přijďte se s dětmi oslavit dětský den 1.6. 2025 na Kampu, kde bude nově vznikající spolek Moms For Children organizovat Den dětí s bohatým programem pro děti, hudební produkcí, kulturním programem, koncertem, občerstvením a diskusním koutkem, kde budete moci podepsat petici Za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí nebo list pro založení hnutí Děti našich dětí.
Petici ZA OCHRANU PRÁV A PSYCHICKÉHO ZDRAVÍ ČESKÝCH DĚTÍ můžete nově podepisovat na Portálu občana zde na tomto odkaze.
Příběhy podpisujících můžete vkládat i nadále do této Petice zde na tomto odkaze.
Prosíme také o sběr podpisů v „papírové verzi“. Petice je pro kohokoli, kdo by chtěl proaktivně pomoci dosáhnout změny, ke stažení zde na tomto odkaze. Tento dokument si můžete vytisknout, sesbírat podpisy a zaslat doporučeně na adresu Marie Peterová, Pod Horou 458, Březová-Oleško, 25245.
PROSBA O PODPORU FINANČNÍ (natočení dokumentu o systémově týraných dětech, zveřejňování případů): Transparentní účet: 5512612003/0800
S vděčností autorka článku a matka čtyř dětí,
Ing. Marie Peterová, MBA, Ph.D.
