Článek
Orgány sociálně právní ochrany dětí a soudy nezohledňují ani důkazně podložené domácí násilí vůči matce a/nebo dětem, nezohledňují sexuální abusivitu rodiče nebo používání fyzických trestů. Nezohledňují ani fakt, že v případě konfliktu rodičů je symetrická střídavá péče nebo výhradní péče jednoho z rodičů (většinou otce), absolutně nevhodná.
Může být těžké uvěřit, že znásilňovaná matka, která byla otcem pravidelně atakovaná, nebo ponižovaná (před dětmi nebo bez svědectví dětí), přijde v českém opatrovnickém řízení o děti. Realita dnešního Česka je, že do péče získávají děti i pravomocně odsouzení násilníci.
OSPODy ve spolupráci se Soudy zcela otevřeně podporují abusivní jedince a vše ospravedlňují nejlepším zájmem nezletilých, kteří přeci mají nárok na tatínka. Tato spolupráce může být otevřená, transparentní, nebo také zcela skrytá, kdy dochází k „tajnému, meziinstitučnímu“ domlouvání na plánu, jak dostat děti do péče abusivních otců. Většinou se jedná o zničení pověsti do té doby vzorně pečujících matek, které jsou dehonestovány, diskriminovány, kriminalizovány, jsou označovány za labilní lhářky, nebezpečné osoby, že jsou to ony, které mohou za to, že byly bity, atakovány, ponižovány, že jsou to ony, které to dopouštěly.
Ano. Tato logika je v České republice nejen v průběhu opatrovnických soudů, používána.
Jak jsou matky "dostávány na lopatky"? Stačí je bezdůkazně obvinit. Například z toho, že chtějí spáchat vraždu, nebo sebevraždu. Bez prošetření OSPOD přispěchá, děti bez vědomí matek sebere a následně bude tvrdit, že děti změnily názor a chtějí být u otce. Nebo si otec založí fiktivní email dětí a obesílá krizové kontakty. OSPOD pak samozřejmě bez prošetření dítě sebere - opět bez jakékoli komunikace s matkou - zcela diskriminačně a s cílem dostat dítě do péče otce. Matkám je OSPODy tvrzeno, že pokud budou předkládat důkazy o nepravdách, které je poškozují, o děti přijdou. O děti v českém systému matky přichází tak jako tak. Když jsou ze situace matky, které děti porodily, zoufalé, jsou opět obviněny. Tentokrát bývají falešně obviněny například z lability, hysterie, různých dalších domnělých psychiatrických diagnóz a proto nemůžou mít u sebe děti.
Současná situace je výsledkem špatné rozhodovací praxe neinformovaných a zaujatých soudů, nevzdělaných pracovníků OSPODu, amorálně uvažujících právníků.
Za posledních 200 let se rozhodování o péči o děti výrazně změnilo. Patriarchální doktrína, která považovala otce za majitele dětí, ustoupila v 20. a 30. letech 20. století. Následně byla pro udělení péče o děti formálně upřednostňována hlavně matka, zejména u malých dětí. Vztah mezi matkou a dítětem během raného věku, v tzv. „citlivých letech“, byl považován za klíčový pro vývoj dětí. Tento názorový posun byl inspirován novými poznatky v oblasti psychologie, které potvrzují, že matka je pro zdravý, přirozený vývoj, klíčová. V 70. letech 20. století se stalo hlavním kritériem rozhodování o péči o dítě „nejlepší zájem dítěte“, stále se ale zcela rozumně upřednostňovala mateřská péče. V té době se o negativním dopadu domácího násilí na ženy a děti (a domácího násilí páchaného před dětmi) ještě mnoho nevědělo, a domácí násilí nebylo původně zařazeno mezi faktory, které se zohledňují při určení nejlepšího zájmu dítěte.
Již dávno civilizované státy uznaly, že domácí násilí (na matce a na matce před dětmi, výjimečně je domácí násilí pácháno i ze strany matky na otce) je třeba brát v úvahu při rozhodování o péči o děti. Západní evropské státy i USA nebo Kanada nyní uvádí domácí násilí jako faktor, který je třeba zvážit. Sále více států se již přiklonilo k myšlence, že násilí na matce, na matce před dětmi a na dětech je škodlivé pro dítě a není v jeho nejlepším zájmu, aby bylo svěřeno do výhradní péče, společné právní péče nebo společné fyzické péče s pachatelem rodinného násilí. Obdobně jsou soudy opatrné v případě konfliktu rodičů, který je výrazný a nezastavitelný. Je více a více evidentní, že vliv atmosféry konfliktu, nebezpečí, násilí je pro dítě devastační a nezvratitelně ovlivňuje dětskou psychiku. Médiích se jasně píše, že v případě střelce z Filozofické fakulty jednoznačně selhali rodiče. V rodině chyběly láskyplné vztahy, poměry byly neutěšené. Český systém nezdravým a patologickým přístupem, systémovým týráním dětí vyrábí deprivanty.
V České republice je výrazným problémem, že státní systém neumí ženám pomoci. Fakt, že úcta k ženám a mateřství se odráží v extrémně nízkých platbách v mateřství (které by měly být až do věku 3 let dítěte minimálně trojnásobné, protože čas a péče, kterou matka věnuje v tomto pro celkové zdraví klíčovém vývojovém období dítěti, je nedoceněná) a že v případě krizí (účelové vyhození z bytu partnerem, abusivní chování vůči matce nebo dětem, snaha o dehonestaci a dekompenzaci matky ve společnosti), český stát není schopen adekvátně ženám pomoci a ženy o děti nenávratně přicházejí. Děti přichází o maminky.
Ve spoustě civilizovaných demokratických států také není možné, aby při obvinění (i bezdůkazném) z jakékoli abusivity druhého rodiče byla informace použita proti tomu rodiči, který podezření sdělí. V České republice jsou běžně děti svěřovány podezřelým z abusivity i sexuálním deviantům a těm, kteří podezření sdělí, je zamezován styk s dítětem nebo jsou děti proti své vůli nuceny tyto osoby následně navštěvovat a to i ve vězení. Nutit děti do kontaktu z násilníky, vrahy, devianty je v civilizovaných zemích nemyslitelné. V České republice je vina z abusivců přenášena na oběti, děti jsou ke kontaktům s abusivci nuceny, matky se snaží děti chránit, nerespektují nesmylsná nařizení soudů a končí ve vězení místo těch, kteří abusivitu páchali.
České soudnictví, opatrovnický systém evidentně potřebuje zásadní reformu. Tento absurdní stav je mimo jiné důsledkem toho, že soudci jsou v České republice ve svých funkcích na dobu neurčitou. Soudci nemají motivaci se vzdělávat. Nenesou odpovědnost za důsledky a to, že je „sem tam“ nějaké dítě na antidepresivech, nebo se sebepoškozuje, je extrémně traumatizované, protože soudce již po 20ti letech v té stejné funkci není schopen lucidně uvažovat, vzdělávat se a necítí elementární empatii, je přece naprosto jedno. Nebo není? Opatrovničtí soudci by neměli vykonávat své funkce déle, než jednotky let (10 let by měla být maximální délka funkce soudce). Soudit opatrovnické soudy je náročný, vyčerpávající obor. Soudci po dlouhých letech ve funkci ztrácí pozornost, cit pro zájem dítěte, přestávají funkci vykonávat dobře. V Německu Soudci po 12 ti letech ve funkci končí (s možností prodloužení).
OSPODy a Soudy v České republice tlačí ženy, aby byly v kontaktu „se svými násilníky“, aby se s nimi na péči o děti, které porodily, domlouvaly, aby jim děti předávaly. OSPODy tyto páry, stejně jako v případě vyhroceného konfliktu mezi rodiči, tlačí do rodinné terapie, do mediací. Opět zde vidíme, jak jsou oběti trestány za to, že mají svého násilníka. Matky jsou diskriminovány, dehonestovány, deptány, ze stresu končí s podlomeným zdravím.
V opatrovnickém řízení získávají do péče ti, kteří jsou těmi „pohodovějšími rodiči“. V případě oběti násilí a/nebo sexuální abusivity je samozřejmě oběť v extrémní nepohodě a snaží se své dítě chránit, snaží se, aby o dítě nepřišla. Deviant, abusivec, který ji s nadhledem a klidem obviňuje ze lži, manipulace, lability, deprese a dalších obdobných označení, je samozřejmě ten „nad věcí“, ten "dokonalý, který dítě matce v pořádku a pravidelně předá. Matka o dítě přichází, deviant změní své chování, začně dítě manipulovat proti matce, protože má k matce despotický vztah a nechce hradit výživné, matka o dítě přichází PODRUHÉ. Zvrácený český opatrovnický systém toto schvaluje, podporuje, možná dokonce POTŘEBUJE.
Neroďte, pokud možno neroďte vůbec!
Petici ZA OCHRANU PRÁV A PSYCHICKÉHO ZDRAVÍ ČESKÝCH DĚTÍ můžete nově podepisovat na Portálu občana zde na tomto odkaze.
Podpisy a Vaše příběhy můžete vkládat i nadále do této Petice zde na tomto odkaze.
Prosíme také o sběr podpisů v „papírové verzi“. Petice je pro kohokoli, kdo by chtěl proaktivně pomoci dosáhnout změny, ke stažení zde na tomto odkaze. Tento dokument si můžete vytisknout, sesbírat podpisy a zaslat doporučeně na adresu Marie Peterová, Pod Horou 458, Březová-Oleško, 25245.
VÝZVA:
Prosíme poškozené OSPODem Černošice, kteří by se chtěli k trestnímu oznámení na OSPOD Černošice přidat, aby se ozvali na tel. číslo 774848814.
PROSBA O PODPORU FINANČNÍ (natočení dokumentu o systémově týraných dětech, zveřejňování případů): Transparentní účet: 5512612003/0800
