Vliv domácího násilí na psychiku dětí a dospělých

Klára Laurenčíková Šimáčková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva sdělila, že pomoc obětem domácího násilí by měla být v Česku brzy efektivnější. Zlepší se také prevence.

V dnešní době - ve 21. století - děti nemají možnost rozhodovat v opatrovnických řízeních o jejich životě. OSPOD a ani v problematice domácího násilí nebo dětské psychologie nevzdělaní, ale z našich daní velice bohatě placení soudci nejsou schopni zajistit, že budou práva dětí respektována. Tento problém by mělo vyřešit zřízení postu dětského ombudsmana, s nímž dolní komora 22. ledna 2025 také souhlasila. Aby obě předlohy začaly platit, musí je ještě přijmout Senát a podepsat prezident. Tyto kroky by měly být pro zlepšení ochrany obětí, pro to, aby v průběhu opatrovnických řízení došlo ke zohlednění páchání domácího násilí (mezi rodiči, mezi rodiči před dětmi, vůči dětem) a názoru dětí, uskutečněny do léta 2025.

Jaké pravomoci bude mít dětský ombudsman? Bude moci vstoupit do opatrovnického řízení? Soudci dneška často nezohledňují názor ombudsmana. Jak bude zajištěno, že soudci budou zohledňovat názor dětského ombudsmana, když velmi často nezohledňují ani psychologické posudky, názory dětí, vědecké studie? Proč se zřizuje další instituce pro ochranu dětí, když zde máme OSPODy? Proto, že OSPODy nechrání zájmy dětí, děti traumatizují, poškozují, nerespektují, názory dětí přehlíží, zamlčují důkazy nebo sdělení dětí, narušují psychiku dětí nejen traumatickými, neodborně vedenými rozhovory, sděleními (například ve smyslu - je to maminka, kdo může za to, že ji otec bil, to, že Vás otec zneužíval, je jen drobnost, můžete si za to sami, protože jste to neřekli dříve), ale i doporučeními nebo rozhodnutími. Když už se proškolují soudci, neměli by se proškolit i zcela nekompetentní OSPODy?

Ze studie o vlivu domácího násilí na zdraví, kterou uskutečnili psychiatři z univerzity v australeském Queenslandu, vyplývá, že u obětí domácího násilí se projevuje vyšší výskyt psychických poruch. Ženy, které zažily domácí násilí (v jakémkoli období života), měly významně vyšší míru diagnostikovaných psychiatrických poruch než ženy, které násilí nezažily. Nejčastější zaznamenané poruchy u obětí domácího násilí byly: fobie, deprese, dysthymie, úzkostné poruchy, PTSD (posttraumatická stresová porucha), závislost na alkoholu a drogách.

Nejzávažnější dopady mělo domácí násilí na ženy, které zažily násilí jak v DĚTSTVÍ, tak v dospělosti. Tato skupina žen měla nejvyšší míru všech duševních poruch. Měla největší riziko závislosti na alkoholu a drogách. Byly také častěji rozvedené nebo odloučené od partnera. Na muže domácí násilí mělo obdobný vliv, ale ne tak intenzivní, jako na ženy.

Z této australské studie také vyplývá závažný závěr: pokud ženy v DĚTSTVÍ zažily násilí mezi svými rodiči, měly v dospělosti vyšší pravděpodobnost vzniku úzkosti, fobií a dysthymie (chronické deprese), i když samy nebyly fyzicky napadeny. Studie také potvrzuje, že domácí násilí jako hlavní faktor vzniku PTSD (posttraumatické stresové poruchy). U žen, které zažily násilí, byla významně vyšší prevalence posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Nejvyšší výskyt PTSD byl u žen, které zažily násilí jak V DĚTSTVÍ, tak v dospělosti.

Tradičně byla pozornost věnována hlavně fyzickým zraněním, ale tato studie ukazuje, že psychické následky jsou možná ještě závažnější a dlouhodobější.

Podle statistických závěrů studie z univerzity v Queenslandu z oddělení psychiatrie byla třetina (!) psychiatrických diagnóz PŘÍMO přičitatelná domácímu násilí. Tato studie mimo jiné SDĚLUJE, ŽE: pokud by se domácí násilí eliminovalo, výskyt těchto psychických poruch by se významně snížil.

Tato studie poskytuje silné důkazy o tom, že domácí násilí má významné a dlouhodobé dopady na duševní zdraví hlavně žen. Ukazuje, že psychické následky jsou závažné, především pokud osoba zažila násilí jak v dětství, tak v dospělosti. Výsledky zdůrazňují potřebu lepší prevence, včasné intervence a podpory obětem domácího násilí, a to nejen v akutních krizových situacích, ale i v dlouhodobém horizontu.

Domácí násilí je opakované a dlouhodobé fyzické, psychické nebo sexuální násilí, ke kterému dochází mezi blízkými osobami, často v soukromí společné domácnosti. Často je jasné, nebo střídavé rozdělení rolí. Charakteristickými znaky jsou eskalace intenzity násilí, jasné rozdělení rolí na násilnou a ohroženou osobu a neveřejnost těchto činů.

Až do nedávné doby česká legislativa neobsahovala jednotnou definici domácího násilí. Tato absence vedla k nejednotnému, většinou neodbornému, přístupu, respektive ignoraci, zamlčování, různými institucemi, jako jsou policie, soudy či orgány sociálně-právní ochrany dětí, při řešení těchto případů.

Dne 29. května 2024 vláda schválila návrh zákona, který zavádí jednotnou definici domácího násilí do občanského zákoníku. Podle tohoto návrhu se domácím násilím rozumí veškeré násilné jednání vůči oběti, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení, a kterým:

Tato legislativní změna si klade za cíl sjednotit přístup k problematice domácího násilí a posílit ochranu obětí v České republice.

Podle definice schválené českou vládou v roce 2024 se domácí násilí neomezuje pouze na fyzické útoky, ale zahrnuje i psychické, ekonomické nebo sociální násilí. Mezi psychické násilí patří:

Psychické násilí bývá hůře prokazatelné než fyzické násilí, protože nezanechává viditelné stopy, ale může mít dlouhodobé následky na duševní zdraví oběti. V právní praxi se často posuzuje podle svědectví, zpráv psychologů nebo důkazů v komunikaci (např. zprávy, e-maily, nahrávky). Soudy ale na tyto důkazy nereagují, i z komentářů petice Za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí je evidentní, že jsou tato svědectví zcela nepochopitelně obracena proti dítěti i oznamovateli a děti „končí“ v péči abusivců.

Ne vždy. Každý má právo nesouhlasit s názorem druhého, ale pokud se jedná o systematické ponižování, umlčování, zesměšňování či ignorování potřeb, které vede k psychické újmě nebo ohrožení kvality života oběti, je takové násilí hodnoceno jako psychické domácí násilí.

Právě několik předchozích odstavců poukazuje na to, že i ignorace, zesměšňování, zamlčování názorů dětí, zamlčování domácího násilí, nebo sdělování, že oběť může za to, že je atakována, je násilím. Pokud je pácháno ze strany státního úřadu - jako je OSPOD, nebo Soud, je to při nejlepším trestný čin. Kolik dětí a rodičů je takto systémově v České republice týráno? Odpověď můžeme nalézt v podpisech a příbězích několika tisíc podpisujících petice Za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí.

Ve studii „Intergenerační dopad traumatu a rodinného násilí na rodiče a jejich děti“ autoři z holandské univerzity Erasmus zkoumali, jak je rodinné násilí a trauma přenášeno mezi generacemi. Zaměřují se ve výzkumu na rodiče a děti. Autoři se zabývají tím, zda trauma-symptomy u rodičů, zejména matek, souvisejí se symptomy PTSD u dětí. Studie se zaměřuje na roli aktuálního násilí mezi partnery a zneužívání a zanedbávání dětí (CAN) v mediaci tohoto přenosu traumatu.

Hlavním zjištěním bylo, že jak otcové, tak matky s historií zneužívání a zanedbávání dětí vykazovali trauma a CAN symptomy. U matek byla tato souvislost mediována, zintenzivněna aktuálním násilím mezi partnery.
Trauma symptomy rodičů (matek i otců) a dětí byly spojeny se symptomy PTSD (posttraumatická stresová porucha) u jejich dětí. Ze studie je evidentní, že trauma rodičů má přímý vliv na duševní zdraví dětí. Intergenerační přenos byl ve studii potvrzen -trauma může být přenášeno mezi generacemi. Hlavně u matek byla nalezena jasná souvislost mezi historií zneužívání, aktuálními trauma symptomy a traumatem jejich dětí. U otců bylo pozorováno pouze přenášení trauma symptomů, nikoli násilí.

Zjištění studie o mezigeneračním přenosu traumatu zdůrazňují potřebu intervencí, které zohlední trauma historie rodičů a jejich současné trauma symptomy při práci s rodinami postiženými násilím. To je klíčové pro PŘERUŠENÍ CYKLU TRAUMATU MEZI GENERACEMI.

Autoři studie dochází k závěru, že trauma symptomy jsou přenášeny mezi generacemi v rodinách postižených násilím, přičemž přenos násilí je více vyjádřen u žen, u matek. Výzkum naznačuje, že intervence pro rodiny zapojené do systému ochrany dětí by měly brát v úvahu trauma historie rodičů, jejich současné duševní zdraví i trauma symptomy přítomné u jejich dětí.

Svěřování dětí násilným nebo jakkoli abusivním jedincům je vědecky neodůvodněný čin, který poškozuje děti, poškozuje další a další generace. Způsobobvání traumat dětem i jejich rodičům nerespektováním přirozenosti a přirozených potřeb dětí, je zásadní pochybení, které hraničí se zločiny proti lidskosti. V České republice jsou systémově týrány děti i rodiče (hlavně matky).
______________________________________________________

Petici ZA OCHRANU PRÁV A PSYCHICKÉHO ZDRAVÍ ČESKÝCH DĚTÍ můžete nově podepisovat na Portálu občana zde na tomto odkaze.

Příběhy podpisujících můžete vkládat i nadále do této Petice zde na tomto odkaze.

Prosíme také o sběr podpisů v „papírové verzi“. Petice je pro kohokoli, kdo by chtěl proaktivně pomoci dosáhnout změny, ke stažení zde na tomto odkaze. Tento dokument si můžete vytisknout, sesbírat podpisy a zaslat doporučeně na adresu Marie Peterová, Pod Horou 458, Březová-Oleško, 25245.

Byli jste poškozeni OSPODem Černošice? Ozvěte se na tel.: 774848814. Viz také: https://medium.seznam.cz/clanek/marie-soucek-peterova-na-ospod-cernosice-bylo-podano-rozsahle-trestni-oznameni-103027

Reference:

1. Lünnemann, M. K. M., Van der Horst, F. C. P., Prinzie, P., Luijk, M. P. C. M., & Steketee, M. (2020). The intergenerational impact of trauma and family violence on parents and their children. Journal of Social and Personal Relationships, 37(1), 51-72. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0145213419303114?via%3Dihub

2. Advokátní deník (2025, January 23). Zmocněnkyně: Pomoc obětem domácího násilí bude díky zákonu efektivnější. Retrieved from https://advokatnidenik.cz/2025/01/23/zmocnenkyne-pomoc-obetem-domaciho-nasili-bude-diky-zakonu-efektivnejsi/

3. Police of the Czech Republic. (n.d.). Domácí násilí. Retrieved from https://policie.gov.cz/clanek/domaci-nasili-644841.aspx

4. iRozhlas (2023, May 9). Novela zákona o domácím násilí: Soudy a policie se zaměří na ochranu obětí. Retrieved from https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/domaci-nasili-novela-soudy-policie-simackova-laurencikova-marvanova-vargova_2305091234_afo

5. Government of the Czech Republic. (2023, November 7). Vláda schválila návrh zákona o domácím násilí: Povede k větší ochraně obětí. Retrieved from https://vlada.gov.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/aktuality/tz-vlada-schvalila-navrh-zakona-o-domacim-nasili–povede-k-vetsi-ochrane-obeti–213733/?utm_source=chatgpt.com

6. Roberts, G. L., Lawrence, J. M., Williams, G. M., & Raphael, B. (2023). The impact of domestic violence on women's mental health. Asian Journal of Psychiatry, 82, 103451. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1326020023026225?ref=pdf_download&fr=RR-2&rr=9126e0af1efbe09b