Článek
Diváci ho milovali jako doktora Štrosmajera nebo polního kuráta Katze. Na scéně působil sebejistě a s nadhledem, ale mimo kamery zápasil s psychickou nemocí a výčitkami, které pramenily ze ztráty matky i vlastní dcery.
Narodil se 22. srpna 1922. Jeho otec Vladimír vlastnil kožešnictví, matka Marta byla modelka a kloboučnice. Jenže Marta byla Židovka, a když přišli nacisté, její manžel se musel rozhodnout mezi živností a ženou. Rozhodl se zachránit obchod a rozvedl se s ní. Rozvod s manželem pro Martu Kopeckou znamenal prakticky rozsudek smrti. Skončila v Osvětimi a už se nevrátila. Miloš Kopecký to otci nikdy neodpustil. Ve své autobiografii Já napsal: „Otec nad maminkou de facto vynesl ortel. Kdyby totiž rodiče nebyli rozvedeni, maminka by se neocitla v Osvětimi, ale zůstala by patrně v Terezíně, kde bylo možné válku přežít.“
Ani samotný Miloš Kopecký neunikl nacistické mašinérii. Patnáctého srpna 1944 musel jako dvaadvacetiletý nastoupit do pracovního tábora v Bystřici na Benešovsku. Po válce začal hrát v divadle. Nejprve pracoval ve Větrníku jako obsluha gramofonu a opony, postupem času se vypracoval mezi herce. Právě ve Větrníku poznal Stellu Zázvorkovou, která se stala jeho první ženou.
Alkohol, nevěry a psychická nemoc
Z Větrníku putoval do Divadla satiry, pak do Národního divadla. Jenže alkohol, který začal pít už v pubertě jako lék proti strachu a úzkostem, se mu vymkl z rukou. Před jedním představením se v restauraci setkal se dvěma ženami z Moravy. Pohostily ho slivovicí a on se opil tak, že nebyl schopen hrát. Ředitel Vydra ho na místě vyhodil. Od té doby Kopecký slivovici nepil. Tvrdý alkohol a víno ano, ale slivovice byla tabu. Po vyhazovu našel útočiště v Realistickém divadle a nakonec zakotvil ve Vinohradech, kde zůstal čtvrt století.
Fotka z natáčení Dostaveníčka, Pavlína Filipovská, Lubomír Lipský a Miloš Kopecký
V padesátých letech se u Kopeckého naplno projevila nemoc, která se v rodině dědila. Kvůli maniodepresivní psychóze musel několikrát do léčebny v Bohnicích. Tajil to před všemi kromě lékaře a rodiny. Nemoc se projevovala v cyklech – střídaly se období euforie a hluboké deprese. Někdy nebyl schopen vstát z postele a dojet na zkoušku. Kolegové v divadle poznali, kdy měl špatný den, ale před diváky dokázal své trápení skrýt.
Kopecký měl pověst záletníka. Celkem se oženil pětkrát a milenek měl bezpočet. O svých záletech mluvil otevřeně, dokonce i před manželkou. Manželství se Stellou Zázvorkovou trvalo jen rok, přestože spolu měli dceru Janu Kateřinu. Poté se oženil s Kateřinou Soukupovou, která pracovala jako tramvajová řidička, ale jejich vztah kvůli jeho nevěrám brzy skončil. Sedm let pak žil s Milenou Le Breux a v té době měl i románek s režisérkou Věrou Chytilovou. Třetí manželkou se stala Jana Lichtenbergová. V roce 1966 uzavřel sňatek s tanečnicí Janou Křečkovou, se kterou měl druhou dceru Barboru. Křečková byla jediná, kdo s ním zůstal až do konce, i když to neměla jednoduché.
Největší ránu utrpěl Kopecký, když jeho starší dcera Jana spáchala v patnácti letech sebevraždu. Trpěla depresemi a několikrát se pokusila o sebevraždu tak, aby ji matka včas našla. Jednou se ale Stella zdržela v divadle. Když přišla domů, bylo pozdě. „Ležela na podlaze a nad ní běžely čtyři plynové hořáky. Manžel se ji stále snažil oživit, zavolali jsme lékaře, ale bylo pozdě,“ vzpomínala herečka.
O smrti Jany se doma nemluvilo. Dcera z druhého manželství, Barbora, věděla, že měla nevlastní sestru, ale podrobnosti o její tragické smrti se dozvěděla až po letech. V pokoji vídala fotografii dívky v rámečku. Věděla, že se jmenovala Jana Kateřina, ale když se ptala na podrobnosti, nikdo jí k ní nechtěl nic říct. Jak sama později přiznala, musela to být pro něj velká bolest. Barbora s ním ale neměla dobrý vztah. Ve škole zapírala, že je jeho dcera, a tvrdila, že jejím otcem je zelinář. V dospělosti se u ní začaly projevovat podobné psychické potíže jako u něj a nakonec skončila v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Byla dezorientovaná a špatně viděla.
V roce 1977 podepsal Kopecký Antichartu, za což si vysloužil kritiku, která ho provází dodnes. O deset let později však překvapil odvahou, když na sjezdu Svazu dramatických umělců 5. května 1987 otevřeně vyzval komunisty, aby odešli z funkcí. Udělal to v době, kdy většina lidí ještě mlčela a veřejně se neodvažovala vystoupit.
Fenomenální herec Miloš Kopecký by dnes oslavil 95. narozeniny! Připomeňte si jeho podmanivé charisma prostřednictvím...
Posted by Supraphon on Tuesday, August 22, 2017
Po revoluci se Kopeckého zdravotní stav rychle zhoršil. Přestal sice pít, ale léky na depresi už nezabíraly a on musel opustit milované Divadlo na Vinohradech. Krátce nato dostal roli v seriálu Hospoda, ale během natáčení byl zmatený a trpěl výpadky paměti, kvůli čemuž s ním produkce ukončila spolupráci. Miloš Kopecký zemřel 16. února 1996 v psychiatrické léčebně v Bohnicích ve věku 73 let. Za svůj život natočil 75 filmů a v paměti diváků zůstává jako polní kurát Katz ve Švejkovi, Baron Prášil, Petr Vok nebo doktor Štrosmajer z Nemocnice na kraji města.
