Článek
Už od útlého věku trpí bolestmi žaludku a nadměrnou plynatostí. Ani po návratu z fronty 1. světové války, kde málem oslepne, mu mnoho nepomůže příklon k bezmasé stravě. Tento vegetarián se jmenuje Adolf Hitler (1889-1945) a ze zmíněné střevní šlamastyky ho vytáhne až lékařský šarlatán Theodor Morell. Píše se rok 1936 a tento obskurní experimentátor führerovi doporučí relativní novinku, atraktivní už svým německým původem - probiotikum Mutaflor.
Hitler něco takového nutně potřebuje, neboť dosud platil krutou daň za permanentní stres a nervové vypětí. Trpí syndromem dráždivého tračníku, který se projevuje mimo jiné nafouklým břichem, bolestmi v podbřišku a střídáním zácpy s průjmy. Proto pije kmínový čaj nebo odvar z jablečných slupek. Poruchy trávení mu údajně způsobuje i degenerace střevních bakterií, což je závěr výzkumného institutu, kam se jeho exkrementy zasílají na pravidelný rozbor.
Německý voják versus bulharský „vidlák“
Odkud se tento prostředek na stabilizaci Vůdcových útrob vlastně vynořil? „Polykání bakteriálních kultur získaných ze stolice zdravých mladých bulharských venkovanů tak mělo v těle převážit nad škodlivinami a podpořit správnou funkci střevní mikroflóry,“ napsal o Mutafloru před šesti lety časopis 100+1 zahraniční zajímavost. Ne, tak to nebylo, zpátky do reality. V roce 1916 informuje německý vědec Alfred Nissle (1874– 1965) odbornou veřejnost o svém objevu nového bakteriálního kmene Escherichia coli. Zjistil ho sice na Balkáně, ale nikoli ve stolici rustikálních Bulharů, ale u jednoho příslušníka vojenské roty, jehož nepostihla epidemie úplavice. Stalo se tak v srbochorvatské oblasti Dobrudža během kampaně německých vojsk za první světové války.
Tento nový bakteriální kmen nejen že nevykazoval žádné patogenní vlastnosti, ale naopak velmi silně zpomaloval růst škodlivých mikrobů. Bakteriální kmen je označen jménem svého objevitele a rokem, kdy byly jeho vlastnosti popsány, tedy Escherichia coli (kmen Nissle 1917). Už o rok dříve si lékař zaregistroval ochrannou známku pro jím vyvinuté probiotikum Mutaflor. Dnes se ke kultivaci těchto bakterií používají nejmodernější metody zpracování. Pěstují se ve fermentorech a poté se lyofilizují, tedy suší. To udržuje mikroby naživu několik měsíců, pokud jsou skladovány v chladném prostředí.
Neléčil si však Hitler jen příznaky své nemoci, aniž by pátral po příčinách? „K běžným pocitům za situací, kdy jednáme na hranici klidu a bojem s druhým, patří strach. Svíravá a ničivá tíseň, stahující hrdlo a roztahující střeva, přičemž vznikají střevní plyny doprovázené nadýmáním,“ napsal o této problematice léčitel Miroslav Hrabica. Možná si Hitler nechtěl nahlas připustit, že jeho megalomanství dalece překračuje lidské možnosti. Ale své nitro ošálit nemohl, tam mu seděl utkvělý strach ze selhání, které se naplnilo jeho sebevraždou 30. dubna roku 1945.
Seznam zdrojů:
H. J. Neumann + H. Eberle: Byl Hitler nemocný? Závěrečný nález (Naše vojsko 2011)
https://de.wikipedia.org/wiki/Alfred_Nissle
https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-slovenska-gastro/2013-2-4/mutaflor-escherichia-coli-kmen-nissle-1917-serotyp-o6-k5-h1-40529/download?hl=cs
https://www.mutaflor.com/mutaflor-with-escherichia-coli-strain-nissle-1917-for-human-gut-health/the-discovery-of-mutaflor.html
https://www.stoplusjednicka.cz/tyrani-pod-nadvladou-chorob-lecba-ktera-zabila-adolfa-hitlera
Miroslav Hrabica: Co nám tělo říká aneb Po stopách nemocí (M. Hrabica Zlín 1997)
